Prolomit vlny: Cítíte se bezpečněji, když teď potkáváte vojáky se samopaly?

Jaká je největší změna, kterou jsem na praktické úrovni zaznamenala? Pohybuju se centrem Prahy a denně potkávám desítky policistů a vojáků se samopaly. Rozumím tomu, že stát chce a musí nějak reagovat a dát občanům najevo, že problém neignoruje. Že dělá pro jejich bezpečí, co může. Ale upřímně: cítíte se při pohledu na vojáky se samopaly bezpečněji? Já osobně tedy ne. A právě naopak – vždycky mě zaplaví paranoia a pocity ohrožení. Když se ale zamyslím, napadá mě, jak bizarní a neadekvátní to celé je.

V České republice se nám nikdy nic takového nestalo. I v Evropě je teroristický útok ve skutečnosti nesmírně výjimečná věc. A co teprve, když se srovnáme se zbytkem světa. Útoky s desítkami obětí jsou mimo Evropu na denním pořádku. Afghánistán, Irák, Izrael a Palestina, Tunisko, Egypt, Somálsko. Několik dní po útocích v Bruselu zemřelo při teroristickém útoku v Pákistánu přes 70 lidí a dalších 340 bylo zraněno. Možná jste tu zprávu zaznamenali. Ale věnovali jste jí tolik pozornosti? A naše média, naši politici? Stali se vaši kamarádi na Facebooku Je suis Láhaur?

Čtěte také

Pravděpodobnost, že nás v Evropě zasáhne teroristický útok, je mizivá. Jenže kvůli jeho dramatičnosti a masivnímu mediálnímu pokrytí jeho riziko nadhodnocujeme a bojíme se mnohem více, než je racionální. To už je mnohem pravděpodobnější, že vás na ostrůvku MHD smete opilý řidič nebo že dostanete infarkt či rakovinu. Přesto, jak moc se děsíte těchto věcí a kolik jim věnujete emocí a pozornosti?

V Ově už taky máme hlídky #PČR a #AČR #Ostrava #armáda pic.twitter.com/mnywA0sfJj

— Lukáš Kaboň (@LukasKabon) 23. března 2016

Terorismus vůbec není nějaký novodobý fenomén. A pokud máte dojem, že je to poslední dobou horší a horší, mýlíte se. Když dojde na počítání obětí, na evropské půdě je jich nyní míň než kdy dřív. Přesto jako by náš pocit ohrožení narůstal.

A to je přesně to, co teroristé chtějí. Terorismus od jiných násilných aktů odlišuje to, že útočníkům nejde primárně o přímé oběti útoku, ale o vyslání výhrůžné zprávy širšímu publiku. Teroristé chtějí paralyzovat, šokovat, vyděsit, vyvolat pocit ohrožení a nebezpečí, tedy vzbudit emoce, které nás ženou určitým směrem. A to do urychlených a neuvážených rozhodnutí, do náručí extremistů a populistů, kteří slibují jednoduchá a laciná řešení. Jenže ta, jak víme, neexistují. Kdyby existovala, dávno by fungovala v praxi. Pokud je někdo slibuje, je buď nevzdělaný, nebo vyloženě lže a využívá náš strach ke svému prospěchu.

Zpřísněná bezpečnostní opatření platí i na Mezinárodním letišti Václava Havla v Praze|foto: Filip Jandourek

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.

Když se tedy koukám na ty vojáky se samopaly, začínám se rozčilovat. Je jasné, že naše obavy nelze ignorovat a odbýt. Jenže je třeba si uvědomit, k čemu vedou a jestli je to opravdu to, co bychom si zvolili po klidné a promyšlené úvaze. A je úkolem především naší politické reprezentace v takto exponovaných situacích udržet klid, nejitřit negativní emoce, ale informovat a vzdělávat na základě reálných čísel a souvislostí.