Prolomit vlny: Historický snímek černé díry otevřel i černou díru internetového sexismu

Vědci zveřejnili první snímek černé díry
Vědci zveřejnili první snímek černé díry

Na jedné straně historický objev, na straně druhé další sexistická kampaň vůči ženě, která se v očích šovinistů „provinila“ tím nejhorším možným hříchem: viditelným úspěchem v rámci oboru, kde po desítky let dominují muži. Tak jde ve stručnosti shrnout bouřlivou debatu, která se na sociálních sítích rozjela po zveřejnění zásluh vědkyně Katie Bouman na publikaci prvního snímku černé díry.

Katie Bouman je americká informatička a členka mezinárodního projektu Event Horizon Telescope. Tomu se zkraje letošního dubna podařilo něco doslova nevídaného: první snímek černé díry, nebo lépe řečeno tzv. horizontu událostí, obklopujícího těleso, které jinak ze své nepředstavitelně silné gravitační náruče nepouští ani světlo. Historický úspěch týmu, čítajícího přes dvě stě lidí z celého světa, dostal skrze Bouman mediálně vděčnou tvář – internet nadchla skvělá momentka, na které se mladá vědkyně tetelí radostí nad rýsujícím se výsledkem své práce. I díky jejímu programátorskému příspěvku se mohl z dnes už ikonického snímku brzy radostí tetelit celý svět.

Černá díra na displeji programátorčina notebooku jako by ale předznamenala černou díru sexistického hejtu, číhajícího na další příležitost svézt se na nějaké úspěšné ženě. Budiž, leckteří horliví laici z řad celebrit připsali Katie Bouman omylem solitérský kredit, což sama na svém facebookovém profilu odmítla. Během následujících dnů se ale na sociálních sítích vyrojily teorie celkově zpochybňující její podíl na použitém obrazovém softwaru. Hlavní zásluhy měly údajně připadnout jejímu kolegovi Andrewu Chaelovi, kterého se prostřednictvím lží a podvržených účtů jali hájit škodolibí internetoví provokatéři i autentičtí bojovníci za mužská práva. Co na tom, že sám Chael na svém Twitteru veškerá obvinění jasně vyvrátil. Dezinformátorům šly na ruku algoritmy doporučující obsah bez jakéhokoli ověření jeho věrohodnosti. I kvůli nim je například YouTube semeništěm konspiračního blábolení mužů přesvědčených o útocích moderní společnosti na svůj penis.

Fotka černé díry vznikla díky mladé vědkyni, algoritmus navrhla už jako studentka

Černá díra, dosud známá spíše z ilustrací, je objekt, který kolem sebe křiví čas a prostor takovým způsobem, že z něj nemůže uniknout ani světlo

V médiích po celém světě se ve středu objevovala průlomová fotografie černé díry – první svého druhu. Nepodařilo by se jí ale vytvořit bez Katie Bouman, ještě jako studentka totiž vytvořila algoritmus, který při pořizování obrazu hrál zásadní roli.

Pokud ale fotografie Katie Bouman na něco útočí, je to jenom a pouze zakrnělá představa o vědě jakožto výsostně mužském oboru. Jistě, obory, které byly ženám zapovězeny často ještě v druhé polovině 20. století, vykazují pochopitelný mužský náskok. Ten je ale postupně stahován jak progresivní sociální politikou, tak zatvrzelostí konkrétních žen a také konkrétními pozitivními vzory, kam patří i virální fotografie Katie Bouman. Hloubkové studie sice ukazují, že ženy ve vědě nepřestávají čelit sexismu v mnoha otevřených i skrytých podobách, ale jejich samotná přítomnost a vědecký přínos už nejsou zmizíkovány tolik, jako tomu bylo za časů Marie Curie-Skłodowské nebo třeba matematiček z kosmického programu Apollo.

Což je pro leckoho nezvyk. Zastánci starých, muži ovládaných pořádků zděšeně mluví o spiknutích protežujících ženy na domnělý mužský úkor. V případě Katie Bouman se ale „spikly“ tak možná radioteleskopy v různých koutech planety – a i díky ženám posunuly lidské poznání zase o kus dál.

Proč jsou ženy ve vědě pořád mnoha lidem trnem v oku a jak bychom měli medializovat jejich zásluhy? Poslechněte si komentář Lukáše Grygara.