Prolomit vlny Martina Tvrdého: Rudý svině

Letošní sedmnáctý listopad nám ukázal, že je to všechno asi trochu horší, než jsme si mysleli. Nacionalisté a fašisté za podpory a spoluúčasti prezidenta úspěšně znásilnili den, který připomíná oběť studenta Jana Opletala zabitého v roce 1939 na protinacistické demonstraci. Mimochodem – ale neříkám to mimochodem – Opletal byl prý zastřelen z civilní zbraně, ne vojenské nebo služební.

Čtěte také

Z pozadí té letošní smutné demonstrace přinesla Česká televize reportáž s názvem Účastníci zájezdu. Jeden z kameramanů se zúčastnil organizovaného výletu z jižní Moravy do Prahy právě na podporu prezidenta Zemana. Na Albertově podrželi transparenty a pak si mohli prohlédnout prostory Pražského hradu, kam se běžně nikdo z ulice nedostane. „Je to jak za minulého režimu,“ zaznělo v dokumentu. Ano, asi je. Ale mnohem důležitější je, že se to, jako spousta dalších věcí, v klidu odehrává teď a tady, v realitě a možnostech toho současného režimu. Zeman ani lidé v jeho stínu nejsou totiž žádné rudé svině, stejně jako Putin nereprezentuje ideály Sovětského svazu. Jsou to jedni z nejúspěšnějších hráčů na poli klientelistického kapitalismu a mediokracie. A to by nás mělo trápit.

Studenti si na Albertově připomněli listopadové události|foto: Anna Kottová

V klubu Vagon ten samý den probíhal pod undergroundovou patronací tradiční koncert proti totalitě, komunismu a nesvobodě. Podobně jako trička Fuck KSČM a jiné aktivity, které se stále angažují v boji s minulým režimem, to na mě působí jako další vítězství v ukončené válce. O pár ulic dál zatím zuří úplně jiná bitva a argumentovat tím, co jsme před 25 lety všechno nesměli, už není na místě. Slovenský rapper Supa v jednom svém textu trefně glosuje: „Někteří jsou dnes tak svobodní, že nemají kde bydlet…“

Je samozřejmě důležité si minulost připomínat. Nebude to dlouho trvat a zemře poslední přímý svědek druhé světové války, co se bude dít pak, to si radši nechci představovat. Ale často u toho připomínání zapomínáme na to, že za minulost nemají zodpovědnost jenom diktátoři, politici a totalitní režimy, ale hlavně lidé – a to jsme my, naši rodiče a prarodiče. Umíme se přizpůsobit, sklopit hlavu, přimhouřit oči a hlavně, máme jiné, svoje starosti. Bohužel je i nespočet různých variací na onu civilní pistoli z demonstrace v listopadu 1939, od udávání až po pouhé mlčení. I když se to po vyhrané válce vykládá všelijak, tak těch, kteří se skutečně dokázali aktivně postavit na odpor, bylo ve skutečnosti vždycky strašně málo.

Martin Tvrdý aka Bonus|foto: Martina Pavloušková

Současnost je budoucí minulost. Zodpovědnost za ni nemají komunisté, muslimové nebo Romové, a dokonce ani nacionalisté. Oni versus my neexistuje a nefunguje, to my všichni jsme za současnost zodpovědní. Nový rok je vhodný čas na předsevzetí a osobní změny. Já třeba zkusím pro začátek míň myslet sám na sebe a víc na budoucí minulost.