Prolomit vlny: Muži v krizi

Muži už nejsou, co bývali. Najít opravdového chlapa je jako hledat jehlu v kupce sena. Chlapi jsou zženštilí, neschopní ujmout se mužské role a vůbec pořádní chlapi už vymřeli. To jsou jen některé stesky, které slýchám od kamarádek. A neřekla bych, že by to bylo jen o tom, že vybíraly, až přebraly. Mužská role se nachází v nějakém mezidobí, kdy její stará podoba už neplatí a nová ještě nebyla popsána. A tak se muži hledají. A nemají to lehké.

Chvíli jsem si myslela, že krize mužské role je otázkou posledních let, ale odborná literatura mě vyvedla z omylu. Její kořeny sahají v Evropě už někam k průmyslové revoluci. Původní široké rodiny se začaly rozpadat a jejich části se stěhovaly za prací do měst. Muži trávili svůj čas v továrnách a chlapci, vychovávaní spíše matkami, postrádali otcovské vzory. K tomu přičtěme vliv světových válek, během kterých muži opět opouštěli rodiny, řada z nich se vůbec nevrátila. Ženy tak byly nuceny chybějící muže nahradit nejen na pracovištích, ale i v rodinách. Vliv zdravého otcovského vzoru dál slábnul. A konečně aktuální trend, kdy současní muži tráví dlouhé hodiny v zaměstnání, aby svým rodinám zajistili adekvátní životní úroveň. Bohužel na úkor toho, že s dětmi jsou opět mnohem častěji jejich matky. A ty, ač se mohou snažit sebevíc, jim otcovskou postavu prostě nenahradí, i kdyby stokrát chtěly.

Zatímco žena se učí být ženou od matky a dalších žen, kterých potkává v průběhu dospívání, zejména pak ve školství, skutečně dostatek, muži se kolikrát nemají od koho učit. Zatímco žena se ženou stává mimo jiné prostřednictvím biologických cyklů menstruace a následného mateřství, muž se mužem jen tak stát nemůže. Mužství je totiž něco, co se uděluje. A udělit ho může zase jen jiný muž. Je logické, že pokud takový muž není k dispozici, podoba mužství se mění a podléhá všelijakým karikaturám, mýtům a stereotypům.

Sex ve městě 2|foto: Warner Bros

Stát se mužem prostě není žádná legrace. Zatímco evropské ženy se emancipují už pěkných pár desítek let, muži jakoby nestihli reagovat. A tak se teď vznášejí v jakémsi vzduchoprázdnu, ve kterém se nemohou spolehnout na přežité představy o mužích v dimenzi patriarchálního modelu společnosti, ani na nové modely, protože ty ještě nebyly definovány.

Muži hledají svůj životní prostor. Nemají to ale snadné, zejména když spoustu tohoto prostoru zabírají ženy. Ženy, vychovávané častěji samotnou matkou, jež funguje v režimu mámo-táty a která tuto trochu nešťastnou roli předává i své dceři. Ženy, které pracují, jsou soběstačné a natolik samostatné, že zvládnou řadu věcí, které dříve dělali právě muži. A ačkoliv se nechávají slyšet, že vlastně muže často ani nepotřebují, osobně jim to moc nevěřím.

Jak z toho ven? Pro začátek bychom mohly my ženy udělat krok zpátky a nezabírat tolik prostoru. Pro muže pak bude možná snazší se chopit uvolněného místa a stát se opravdovými muži. V každém případě si potkávání mužsko-ženských světů zaslouží naši pozornost. A tak se mu chystá věnovat ve třídílném speciálu o mužích a ženách i Diagnóza F na Radiu Wave. Snad vám nabídne další úhly pohledu na orientaci v mužsko-ženském labyrintu.