Prolomit vlny: Nejsledovanější lež internetu

Snímek Kony 2012 obletěl svět internetu s rychlostí, kterou doposud nenastartovaly ani ty nejprogresivnější mozky virálního marketingu. Během půlhodinové stopáže nabídne dojemný příběh amerického filmaře a jeho pětiletého syna, kteří se společně rozhodnou zasáhnout do krutého osudu válkou sužovaných ugandských dětí. Na první pohled nechybí nic. Silná story, slzavé emoce, dětský element, mediální podpora od Bona i Rihanny. Dokonce i angažovaná mládež utvářející z mávajících rukou znak míru. Tvůrce kampaně Jason Russell se tak na moment stal světově nejuznávanějším bojovníkem proti lidskému bezpráví. Alespoň do té doby, než ho policie o pár dní později zatkla za ničení majetku, údajné sexuální obtěžování a onanování na veřejnosti. Prý z dehydratace.

Kritika se na bleskově šířeného Konyho snesla hned po prvních oslavách rekordní sledovanosti a režisér její tíhu evidentně neunesl. Nejslabším místem charitativního filmu je jeho značná omezenost. Tedy bagatelizace velké škály problémů v rozvojové Ugandě na postavu jediného viníka, dokonale negativní celebrity. Těžce ji sepsuli i dlouhodobí odpůrci kampaní stavících bílé Američany do pozic jakýchsi hrdinů zachraňujících černošská etnika, neschopná se o sebe postarat. Proti úspěchu charitativní akce promlouvá i často zmiňovaná statistika, podle které zodpovědná organizace Invisible Children na skutečnou pomoc využívá pouhých 31% z vybraných peněz.

Velký zvrat v kampani, zprvu nadšeně hltané facebookovou generací, přinesli především video bloggeři přímo z dotčené části Afriky. Celou kampaň totiž silně zpochybnili otázkou – proč řešit Konyho dnes, 26 let od jeho nástupu, když už dávno opustil zemi a z jeho strany již nehrozí žádné nebezpečí.

A nabízí se ještě jedna zásadní otázka – jaká motivace stála za zrodem této silně manipulativní kampaně, když ne snaha o dopadení jmenovaného tyrana? To je na celém příběhu virálního hitu to nejpodivnější. Zatímco některá média jej v těchto dnech nadále vyzdvihují jako vítané připomenutí alarmující situace v Ugandě, jiná se nebojí přiřadit klamnou „kampaň zespoda“ k nejvyšším patrům americké politiky. A to s odkazem na další vojenskou intervenci Spojených států a zájem o surovinné bohatství východní Afriky.

Bez sebemenších pochybností tak zůstává pouze fakt, že vůdce armády LRA Joseph Kony stojí za únosem několika desítek tisíc dětí a nemenšího počtu obětí vražd a mrzačení, za které doposud nebyl odsouzen. Jaké další subjekty a zájmy ale doopravdy stojí za videem vybízejícím k jeho zatčení, se teprve ukáže.