Prolomit vlny: Paterčátka a Duchcovští

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02899618.jpeg

Aktuální povodňová situace v České republice aspoň v médiích dočasně zastínila další události ve světě i u nás. Velká voda se ve zpravodajství obrazně přelila přes dramatické protivládní protesty v Turecku, ale i přes naprosto neomluvitelnou reakci některých lidí na narození prvních přirozeně počatých paterčat v Česku. Glosář Radia Wave tentokrát míří za těmi, kteří v posledních dnech plnili internet rasistickými útoky a lidskou nízkostí.

Brutální smršť rasistických urážek, nechutných závistivých útoků a vůbec přehlídka toho nejubožejšího, co dřímá v nezanedbatelné části společnosti, se snesla na hlavy čerstvých rodičů prvních českých paterčat i na adresu kolínské firmy, která rodině darovala kočárky. Hlavní zpravodajské servery musely nenávistné diskuze pod články radikálně promazávat, moderovat (příspěvky předem schvaloval administrátor), respektive úplně uzavřít. I tak zlomek, který na internet prošel, vyžaduje po čtenáři hodně silný žaludek, nehledě na to, že jeho obsah je v mnoha případech v rozporu se zákonem. A to zcela pomíjím sociální sítě, kde narození paterčat podobně komentovali mnozí další, dokonce docházelo k takovým excesům, jako je založení facebookové skupiny „Smrt cikánským dětem“, která zatím stále existuje. (Zkuste ale na Facebook třeba pověsit neškodnou fotku odhaleného ženského ňadra.)

Zpráva o paterčatech dorazila i za hranice České republiky. Třeba v Británii o nich referovala BBC nebo bulvární Daily Mail. Přestože právě jeho čtenářstvo zrovna tolerancí u podobných témat věru nehýří, článek sdílelo víc než dvacet tisíc lidí. V diskuzi přitom převažovaly pozitivní ohlasy, každý z těch negativních naopak schytal stovky „mínusů“ od dalších diskutujících. Podotýkám, že tyto nemístné narážky se týkaly výhradně sociálních dávek a migrace českých Romů do Británie. Nikdo by si tu netroufl napsat například to, že dotyčné rodině přeje smrt.

Tato zpráva o stavu české společnosti bohužel zapadá do čím dál rozsáhlejší a výhružnější mozaiky rasové nesnášenlivosti. Koncem května rozbouřil ostré diskuze útok na manželský pár v Duchcově, o pár dní později se tamtéž řeší další incident – rvačka skupiny dětí. Zatímco policie tentokrát odmítá zjednodušující výklad, že skupinka Romů napadla klacky bílé dítě, většině médií jako obvykle stačí kusé informace od jedné (bílé) strany sporu a místní (bílí) obratem svolávají protestní demonstrace, kterých se samozřejmě rádi chytnou i extrémisti na plný úvazek. Nemusím asi připomínat neslavné kachny s údajným romským pokladníkem nebo vymyšleným napadením Romy v Břeclavi, kde média v honu za čtenáři a diváky jednoduše selhala. Zdá se, že poučení z krizového vývoje bohužel opět nenastalo a alarmující situace se v tomhle ohledu nelepší.

02897653.jpeg

Abychom nekončili úplně depresivně, jako velice inspirativní vhled do situace na Duchcovsku naopak doporučuju článek tamního rodáka Tomáše Tožičky v Deníku Referendum. O tomto, sociálními problémy sužovaném regionu v něm mimo jiné říká: „Ještě tam najdete zapomenuté památky na světlé i temné okamžiky naší minulosti, lidi, kteří se nesebrali a neodešli, ale snaží se přežít, a dokonce i něco budovat.“

Českomoravská asociace Klubů dvojčat a vícerčat zřídila transparentní účet na pomoc mamince paterčat: 211620293/0600