Prolomit vlny: Poznámky z Duchcova
V sobotu proběhl v severočeském městečku Duchcov sraz přívrženců DSSS a zároveň veřejné setkání s kulturním programem Čikhatar Het/Z bahna ven, které v romské čtvrti pro místní uspořádalo o. s. Konexe. Zatímco tato drobná akce proběhla v poklidu a příjemné atmosféře, shromáždění vandasovců přerostlo v předem evidentně plánovaný pokus extrémistů zaútočit na Romy, kterému zabránila jen přítomnost několika stovek policejních těžkooděnců.
O průběhu sobotního srazu příznivců Vandasovy DSSS, respektive následného průvodu, který se změnil v pouliční boje s policií, která bránila romskou čtvrť před nájezdy neonacistů, jste se už asi z médií dozvěděli lecos. Přidávám tedy jen pár osobních postřehů z místa.
Je dobrou zprávou, že policie tentokrát až překvapivě nekompromisně zasáhla proti stádu extrémistů, kteří by jinak poklidné setkání Romů a jejich podporovatelů z Duchcova i odjinud bezpochyby zmasakrovali. Na druhé straně měla policie mnohem líp ošetřit dopravu „přespolních“ extrémistů z Duchcova. Poté, co nějaké dvě hodiny odrážela a rozháněla neonacisty snažící se z různých stran probojovat dovnitř romské čtvrti, jich většinu doprovodila na vlak do Ústí a do Prahy a ponechala jejich osudu. Jen se štěstím ve vlaku, kterým samozřejmě kromě desítek rozkurážených militantů jeli i běžní lidé a někteří účastníci romského setkání, nedošlo na nic horšího než hajlování a rasistické pokřiky. Několik policistů prý cestovalo jako doprovod až v pozdějším vlaku. To šlo snadno zařídit i o spoj dřív.
Další dobrá zpráva je, že bojechtiví neonacisti vlastně neměli oponenty. Ti, kteří se od rána scházeli v romské čtvrti, přišli a přijeli svou přítomností podpořit něco dobrého a ne házet kamení. Policisti tedy nemuseli (jak je obvyklé) posbírat několik výtržníků z každé strany, což nezúčastněnou veřejnost svádí k tomu, že všechny „chuligány“ hází do jednoho pytle, ať jsou to rasisti, nebo naopak. Neonacisti pro jednou i těm mimo dobře ukázali, kdo je ve skutečnosti agresivní a společnosti nebezpečný, jak jejich vůdci rádi křičí v proslovech na Romy. (Mimochodem tisícovka účastníků, kterou uváděla média a samozřejmě DSSS, je – jak vidno na fotkách – asi o polovinu nadsazená.)
A na konec přihazuju několik drobných, lehce paradoxních střípků, které jsem na místě zachytil. Například romskou rodinu, která z okna sledovala scházející se vandasovce, a v pokoji za nimi hlasitě vyhrával Daniel Landa. Některé Romy, kteří prskali, že lidi odjinud přijedou na jeden den, zatímco oni tu musí v napětí žít každý pořád. Jiné Romy, kteří jim naopak domlouvali, aby si vážili toho, že někomu vůbec stojí za to, aby je přijel podpořit z bůhvíjaké dálky. A třeba ještě nevidomého mladého muže, který byl právě jedním z takových.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
