Prolomit vlny: Práva na pracovišti jsou dnes kastovním systémem výhodným jen pro někoho

4. leden 2018
žena - práce

Evropský soudní dvůr rozhodl, že pan King z Velké Británie, který pracoval jako prodejce oken coby osoba samostatně výdělečně činná, ale na smlouvu pro konkrétní firmu, měl nárok na placenou dovolenou. Podle rozhodnutí pracoval jako každý jiný. Z toho, že si dovolenou nevybral, měl zaměstnavatel zisk. King tak má právo na finanční kompenzaci. Je příznačné, že firmu zažaloval pro jistotu až na odchodu do důchodu. Kdo ví, jak by se mu zaměstnavatel odvděčil.

Žijeme ve společnosti, kde se dají rozlišit dvě skupiny pracujících. Jedni mají zaměstnanecké smlouvy a s nimi spojené právo angažovat se v odborech a být pod jejich ochranou, jasně vymezenou pracovní dobu, určenou výši mzdy, placenou dovolenou, nemocenskou, sociální i zdravotní pojištění, stravenky, případně další benefity. Tedy určitou – byť ne absolutní – záruku, že o práci nemohou ze dne na den přijít. Nic z toho není nezasloužené nebo zbytečné. Právě naopak. Veškerý komfort, který je se zaměstnaneckými smlouvami spojen, je výsledkem velkého úsilí odborů a dělnického hnutí 19. a 20. století napříč západním světem.

Pak je tu ovšem druhá skupina – lidé, kteří vykonávají třeba i stejnou nebo podobnou práci jako zaměstnanci a zaměstnankyně pro stejné nebo podobné firmy a instituce, ale místo smluv zaměstnaneckých mají jiné. Pracují přes externí agentury, na dohody o provedení práce nebo jako osoby oficiálně samostatně výdělečně činné. V podstatě ale pracují stejně jako zaměstnanci a zaměstnankyně. Varianta známá jako švarcsystém je v České republice sice už ilegální, ale v mnoha zemích včetně nás pořád funguje. Součástí švarcsystému byl ostatně i pan King. Pro tyto smlouvy je typické, že pracujícím nezaručují takřka nic kromě mzdy za jasně definovanou práci.

muž - práce - prekarizace

U jednorázové práce vázané na jasný výsledek – ať už je to přeložená kniha, nebo třeba naštípané dříví – na tom není nic divného. Když ale někde pracujete dlouhodobě a tyto výsledky vaše práce přináší pravidelně, začíná být situace nepříjemná. Nemůžete si dovolit nejen odjet na dovolenou bez velkých ztrát, ale ani zůstat týden doma ležet s chřipkou. Natož kdyby vás potkalo něco horšího. Zaměstnavatelé a zaměstnavatelky obcházejí práva pracujících, která jsou navíc běžně prezentována jako zbytečná zátěž nejen pro ně, ale nakonec i pro vás. Když vám šéf nemusí platit pojištění, může si dovolit dát vám větší mzdu. Zda to ale skutečně udělá, už je pouze na něm.

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.

Pokud případ pana Kinga snad v Evropě otevře debatu o pracovních právech lidí bez zaměstnanecké smlouvy, kteří pracují na různých místech a minimální mzdu skládají dohromady z různých zdrojů, možná se můžeme v oblasti práv pracujících těšit na novou éru. Bez kastovního systému plnoprávných pracujících se zaměstnaneckou smlouvou a těch neplnoprávných, kteří dnes v kritických situacích mohou spoléhat v nejlepším případě na dobrou vůli svých nadřízených.

Spustit audio
  • Společnost
  • Komentář