Radio Ivo na Radiu Wave: Ukujte nám prstýnek!

27. červenec 2019
Radio Ivo na Radiu Wave

Když se složitá bytová situace skombinuje s ještě složitější situací citovou, máme zaděláno na novou Bohunskou! A nebyla by to Romana (ale asi někdo úplně jiný), aby do toho nezapletla ještě špetku incestu. Alespoň mentálního. Tak totiž bývají v současné psychologii charakterizovány nezdravě závislé vztahy sourozenců. A navíc se k silnému problému s bydlením přidává i další problém s „pobytem“ ve filozofickém smyslu, tentokrát ve vlastním těle.

Přijetí vlastního těla je u tlusťocha mnohem složitější než u střízlíka – pokud se tedy nejedná o střízlíka, který je mentálním tlusťochem a cítí se uvězněn v cizím hubeném těle. Opačnou situaci je možné řešit jednoduše: zhubnutím či liposukcí. Jak ale pomoci chronicky dobře spalujícímu organismu, aby se stal obézním, jestliže si to přeje mozek?

To jsou otázky, které zatím plastická chirurgie, narozdíl od změny pohlaví, řešit neumí. Zřejmě by se našli i ochotní dárci tuku, ale transplantace je údajně velmi nejistá už proto, že cizí tuk se v novém těle jen velmi těžko ujme. Nicméně: hrdinka nové bohunské hry má naštěstí opačný a tím pádem obvyklejší problém: je boubelkou. 

Do situace vstupuje krom jejího bratra a cizího instalatéra také Silvestr, jakožto svátek, který umí učinit ostrý řez za (minimálně jedním) předchozím rokem. Jak zamíchá Romana romantické karty tentokrát? Podaří se jí opět balancovat na jemné hranici realismu a melodramatu se strašnými prvky?

Sama autorka tvrdí, že posílena rozvodem s teroristou (ano, už teď můžeme oficiálně potvrdit, že Lahore Tierai krom domácího násilí plánoval páchat také nějaké externí) a dopsáním vzpomínkové knihy, se nyní cítí radikálně, svěže a s ostrými řezy problém nemá. Dojde tedy na pomyslnou „liposukci“ patologických citů? Pomůže v tom instalatér? No asi pomůže, když je to jediná třetí postava v příběhu a je takříkajíc „zvenku“ (tentokrát nikoli ve smyslu imigrace). 

Radio Ivo je přenesení rozhlasové hry na divadelní prkna a zpět do rozhlasu bez jakékoli transformace, pouze s možností vidět její vznik bez přípravy. Výrazová civilnost a zvukový realismus v pozvolném tempu performerů Johany Ožvold, Petra Marka a Mariana Moštíka. Záznam nové rozhlasové hry vysíláme vždy poslední sobotu v měsíci od 20:00.

Romana se navíc nechala inspirovat východní filozofií a čínským uměním poezie. Básník Li-Po jí byl v tomto ohledu velkým zdrojem duchovní potravy. A taky u toho jedla ty bonbony. Výběr autora byl navíc možná podvědomě ovlivněn problematikou z tohoto doprovodného textu, který právě čtete, a metafora tuků Bohunskou přivedla až k pracovnímu názvu hry „Li-Po Succes“, kterou ovšem dramaturgie Českého rozhlasu nedoporučila.

K nedoporučení se přidaly i odbory, v čele s novopečeným (obrazně) předsedou Petrem Markem. Jako důvod uvedly převládající českou národnost zaměstnanců i posluchačů Českého rozhlasu. Proti tomu se ohradila autorka společně s Johanou Ožvold a označily stanovisko odborů za nacionalistické. Marian Moštík se Petra Marka a odborů zastal, což Johana Ožvold označila za nátlak mužů vůči ženám. Ovšem stav dva na dvě je těžko řešitelný hlasováním a zvenčí vypadá vyrovnaně. Jako ABBA. Napětí v hereckém souboru narůstá...

Poslechněte si celé Radio Ivo.

Hra byla nahrána v kulturním prostoru Karnola v Hranicích.

autor: Radio Ivo
Spustit audio