Rádio jako vražedná zbraň. Ke genocidě ve Rwandě přispěla i média a umělci​

Jak přesně vypadal podíl médií na masovém zabíjení ve Rwandě?
Některá média šířila propagandu během genocidy proti Tutsiům. Nejdůležitější byl rozhlas, který je ve Rwandě dodnes nejrozšířenějším sdělovacím prostředkem. Zasáhne největší publikum, a to hlavně ve venkovských oblastech, kde jsou ještě někteří obyvatelé negramotní. Klíčové bylo tehdy hutuské rádio RTLM, které pokrývalo skoro celou zemi, bylo totiž podporované i národním rozhlasem Radiem Rwanda. Obě stanice de facto kontrolovali stejní lidé. RTLM bylo založeno v roce 1993 a od začátku mobilizovalo Hutuy k boji. Novináři i někteří umělci přesvědčovali lidi, že Tutsiové chtějí přebrat moc v zemi a Hutuy marginalizovat. Stejná propaganda se objevovala i v novinách Kangura.

6. dubna 1994 byl zabit rwandský prezident. RTLM přineslo zprávu jako první a vyzvalo Hutuy, ať obsadí cesty a silnice a vytvoří milice. RTLM pak vysílalo přesné informace, kde se Tutsiové ukrývají a kam prchají, milice tak přesně věděly, kam mají jít a koho zabít. Byl to pro ně nejdůležitější zdroj informací. Rádio vlastně fungovalo jako vražedná zbraň. Je to důvod, proč byla rwandská genocida tak efektivní. Během tří měsíců byl povražděn milion lidí, tři čtvrtiny z nich v prvních dvou měsících. Po skončení konfliktu bylo mnoho novinářů zatčeno a před mezinárodním tribunálem souzeno za svůj podíl na genocidě.

Dlouholetý konflikt mezi dvěma rwandskými etniky Hutuy a Tutsii vyvrcholil genocidou. Hutuští radikálové od dubna do června 1994 povraždili téměř milion lidí. Většinu obětí tvořili Tutsiové, zabíjeni byli i umírnění Hutuové. 2,5 milionu Rwanďanů bylo vyhnáno ze svých domovů. Mezinárodní soud začal s vyšetřováním v listopadu roku 1994, oficiálně byly dlouholeté procesy s válečnými zločinci ukončeny až 31. prosince 2015.

Ti novináři to dělali ze své svobodné vůle, nebo k tomu byli nuceni?
Myslím, že to prostě dělali ze svého přesvědčení. Dobře věděli, co dělají. Genocida se neseběhne jen tak, je to dlouhodobá ideologická věc. Musíte se na ni připravit, naplánovat ji a pak ty plány uskutečnit. Chtěl bych ale také zmínit roli zahraničních médií, která o válečných událostech a vraždění informovala dost váhavě. Možná proto, že západní zpravodajství pokrývá Afriku dost stereotypně a většina zahraničních zpravodajů o Africe vlastně nic moc neví.

Thierry Francis|foto: Soile Timonen

Jak probíhaly soudy s obviněnými novináři?
Nebyl jen jeden mezinárodní tribunál pro všechny válečné zločiny, těch soudů a soudních případů probíhalo mnoho a mezi nimi i procesy, které se zabývaly rolí médií. Nejdůležitější byl proces s RTLM, skoro všichni z rádia byli zatčeni, odsouzeni a nyní si odpykávají trest. Platí cenu za to, co způsobili. Během války jsme ztratili mnoho lidí, což se podepsalo i na stavu médií. Bude trvat nějaký čas, než se vše dá do pořádku. Musíme řešit spoustu problémů, které jsou samozřejmě způsobené naší historií. O mnoha věcech se stále nemluví, je tu spousta nevyřčených příběhů. Lidé na to všechno možná ještě nejsou připraveni.  

Thierry Francis Mbabane vystudoval mediální a komunikační studia a informační technologie, v letech 2007–2011 působil ve zpravodajském a sportovním oddělení ve Voice of Africa Radio – Kigali FM. Od roku 2013 pracuje pro finskou komunitní stanici Radio Robin Hood, specializuje se na rozvojová témata, lidská práva a problematiku migrace.

V propagandistickém vysílání během genocidy nehrálo důležitou roli jen mluvené slovo, ale také hudba. Jak do zabíjení zasáhli umělci?
Jednalo se hlavně o hudebníka Simona Bikindiho, extremistického Hutua, který skládal patriotické písně. Štval v nich Hutuy proti Tutsiům a podporoval hutuské milice. Jeho texty jsou silně ideologické. RTLM je během genocidy cíleně vysílalo a tím podporovalo zabíjení. Bikindi po genocidě z Rwandy uprchl a jeho písně jsou nyní zakázány. V roce 2001 byl zatčen a mezinárodním soudem odsouzen k 15 letům vězení. Jeho proces byl hodně komplikovaný a neobvyklý, protože se v něm řešila vina umělce na takových událostech. Bylo to poprvé, kdy byl umělec obviněn z válečných zločinů kvůli svému umění.

A byli i mezi Tutsii nějací podobní umělci, kteří by štvali proti Hutuum?
O žádných takových nevím.

Poslechněte si celý rozhovor nejen o genocidě, ale i o tom, jak funguje komunitní rádio ve Finsku a v čem se liší od běžných médií.