Recyklace vody a splachování jednou denně zachránily Kapské Město před suchem

Čtyřmilionová aglomerace se už tři roky potýká s rozsáhlým suchem. Koncem minulého roku vláda vyhlásila, že hladiny vody v přehradách napájejících Kapské Město klesnou pod kritickou hranici 22. dubna; a nastane „den nula“.  

Hrozba, která do té doby neměla nikde na světě obdoby, vzbudila nejen pozornost zahraničních médií, ale také vyvolala paniku mezi místními i turisti. V ulicích narostly nepokoje, ubytovatelé přišli o své zákazníky.

Nicméně kvůli dlouhotrvajícím suchům přišli farmáři asi o čtvrtinu sklizně a podle některých odhadů ztratilo práci v zemědělství na deset tisíc lidí|foto:Český rozhlas

Vláda se už dlouho předtím snažila přimět lidi, aby šetřili s vodou, ale teprve apokalyptické zprávy dokázaly chování obyvatel města změnit, píše britský Guardian. Množství vody na osobu a den se muselo omezit na pouhých 50 litrů, přičemž v roce 2016 byla denní spotřeba na jednoho obyvatele Kapského Města zhruba šestkrát vyšší. Domácnostem, které přísný limit překročí, hrozí vysoké pokuty nebo zastavení dodávek vody. Jen pro srovnání: Pražan v průměru denně spotřebuje asi sto litrů vody.

Vystačit si s málem je nová normalita

Lidé také začali sbírat tzv. šedou vodou ze sprch a umyvadel a znovu ji využívat. Splachování záchodu se omezilo pouze na jedno za den a sprchování na minutu a půl. „Kampaň za ‚den nula‘ nás naučila nepřistupovat k vodě tak lehkovážně,“ říká Sue Fox, obyvatelka luxusní příměstské čtvrti Newlands. „Vodu už opravdu nikdy nebudeme považovat za něco samozřejmého.“

Doslova utahování kohoutků a inovacím se nevyhnulo ani zemědělství. V západoafrické kapské provincii najdeme stovky ovocných sadů. Některým pomohly na první pohled drobné úpravy v hospodaření s vodou, jako přechod na noční zavlažování, mulčování nebo přivádění vody rovnou ke kořenům.

Najít způsob, jak farmařit s menším množstvím vody, je nová norma, říká pěstitel jablek Derick van Zyl. I kdyby sucho s nadcházejícím obdobím dešťů skončilo, stále není vyhráno. Kvůli globálnímu oteplování musíme počítat s vyššími teplotami. „Víc vody nebude. Musíme to zvládnout s tím, co je,“ dodává van Zyl.

Spoléhat se na dešťovku nestačí. Kapské Město proto zvažuje, že by mohlo modifikovat počasí a uměle vytvářet mraky, získávat vodu přímo ze vzduchu nebo si nechat dovést ledovec z Antarktidy|foto:Český rozhlas

Dobře to dopadlo… nebo ne?

Díky všem úsporným opatřením se vodní armageddon momentálně podařilo oddálit. Kapské Město zatím odsunulo „den nula“ na rok 2019. Nicméně kvůli dlouhotrvajícím suchům přišli farmáři asi o čtvrtinu sklizně a podle některých odhadů ztratilo práci v zemědělství na deset tisíc lidí. Přesto je neuvěřitelné, že se najdou lidé, kteří jsou vůči celé kampani na úsporu vody nedůvěřiví.

Podle Guardianu si někteří myslí, že vody je ve skutečnosti dost a „den nula“ byl jen hoax nebo snaha města vydělat na vyšších pokutách za nedodržení pravidel. Ian Neilson, zástupce starostky Kapského Města, má ale jiný názor. Podle něj bylo správné odvolat krizový stav a posunout „den nula“. Kdyby to město neudělalo, obyvatelé by je stejně nařkli, že jim zastupitelé neříkají pravdu.

Největší výzvou pro budoucnost bude, aby se lidé nevrátili ke svým starým zvykům. Spoléhat se na dešťovku nestačí. Kapské Město proto zvažuje, že by mohlo modifikovat počasí a uměle vytvářet mraky, získávat vodu přímo ze vzduchu nebo si nechat dovézt ledovec z Antarktidy.

Christiane Colvin ze Světového fondu na ochranu přírody se zase snaží přesvědčit vládu, aby zakročila proti invazivním žíznivým rostlinám, jako jsou eukalypty nebo akácie, které vysávají vodu z přehrad. Pokud by se odstranily nepůvodní rostlinné druhy, Kapské Město by ročně ušetřilo až 7 % vody, doplňuje Colvin.

Světový fond na ochranu přírody na problémy s vodou upozorňoval dlouhodobě, ale dokud byly přehrady plné, nikdo jej neposlouchal. Teď pomalu, ale jistě vody ubývá.