Ředitelka proFem o službách obětem sexuálního násilí: Má je garantovat stát, ale to se u nás neděje

Cílem centra je zvýšení kvality péče o oběti, snížení rizika retraumatizace a poskytnutí obětem násilí vhodnou podporu pro proces uzdravování a vyrovnání se s prožitým traumatem. „My jsme zhruba šedesát procent služeb už poskytovali, teď jsme k nim přidali nové. V Brně funguje Persefona a pak jsou organizace, které mají širší rozsah a neumějí tolik pracovat s traumatem nebo sexuálním násilím. V roztříštěné formě tu nějaké služby existují, ale nejde o nic komplexního,“ popisuje Poláková současnou situaci ohledně pomoci obětem sexuálního násilí v Česku.

Čtěte také

Nevěděla jsem, že to může být znásilnění, když se mi to stalo doma, v mojí vlastní posteli

„Existuje tu například poradenství a pomoc obětem trestných činů, ale 90 procent našich klientek nechce hlásit na policii, co se stalo, takže tyhle služby nevyhledávají,“ dodává Poláková. Pokud se však oběť po nějakém čase rozhodne, že trestný čin nahlásit přeci jen chce, nabízí centrum PORT uschování důkazního materiálu až po dobu jednoho roku. „Když se oběť dostane z počátečního šoku a bude se rozmýšlet, co dál, má u nás vše připravené.“

Na jakém principu fungují dotace od Fondů EHP a Norska, bez jejichž finanční pomoci by centrum PORT nevzniklo? Překvapil Jitku Polákovou výsledek hlasování v Senátu, který minulý týden těsnou většinou odmítl ratifikovat Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí? A co vnímá ředitelka proFem jako největší pokrok v pomoci obětem sexuálního násilí v Česku za třicet let existence této neziskové organizace? Poslechněte si celý rozhovor.