Začněte poslouchat ženy a věnovat pozornost jejich zkušenostem, říká novinářka Silvie Lauder
Novinářka Silvie Lauder se ve své knize V pasti pohlaví věnuje politice, péči, sexu, násilí a postavení žen v Česku. Kniha má několik vrstev, jedna z nich připomíná, že máme stále o čem mluvit, přestože řadu lidí to udivuje. Témata, která v ní rozebírá, by měla být součástí vrcholné politiky. Lauder se však obává, že většina z politiků má pocit, že jde o genderovou ideologii, přitom jsou to racionální požadavky.
Ve své knize mimo jiné srovnává situaci žen před 150 lety a dnes. Jaká bude budoucnost? „Některé změny jsou nepředstavitelné. I lidé, kteří tehdy přemýšleli pokrokově, si nedovedli představit, že ženy budou například v armádě. A dnes vidíme, že v armádě jsou, v té ukrajinské jich je dokonce nejvíc v Evropě. Jediná věc, která je nezměnitelná, je reprodukce – ženy jsou těhotné, rodí a kojí děti, tato skutečnost bude ženy na trhu práce vždy znevýhodňovat. Debata ale není o absolutní rovnosti, například v českém kontextu je o tom, jestli je opravdu nutné, aby o malé děti pečovaly výhradně ženy,“ přibližuje Lauder.
Co může udělat běžný člověk pro lepší postavení žen? Jak zní její rada? „Zesílit naši schopnost empatie, začít ženy opravdu poslouchat. Věnovat pozornost tomu, co říkají o svých zkušenostech s trhem práce, s obtěžováním, se sexuálním násilím, s tím, jak jsou nebo nejsou brány vážně ve veřejné debatě, jak se cítí v politice,“ říká a dodává: „V knize mám pasáž o sexuálním násilí, kdy je důležité myslet na to, že když za námi přijde blízká osoba s tím, že se jí něco takového stalo, mějme na paměti, že to, jak zareagujeme, může hrát zásadní roli v tom, jak se s tím zážitkem vyrovná.“
Jaká byla její cesta k prohlášení se za feministku? A chápe ostatní ženy, které jimi nejsou? Mohla by být kniha ještě obsáhlejší? Poslechněte si Záložku se Silvií Lauder.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
