Robert Mikluš: Spousta lidí, co viděla Luxus na talíři, si myslí, že jsem opravdu kuchař

„Už na začátku si někteří říkali: to musí být parodie, není normální, že ten člověk vyhodí tři čtvrtiny svíčkový do koše. Zároveň byli jiní lidi pobouření, že něco takového udělá, protože oni na takovou svíčkovou nemají. Někteří nepochybují o tom, že mají před sebou blbce, když vyhazuje svíčkovou, ale ti druzí to berou jako osobní útok a myslí si, že dělá blbce z nich. Tyhle dva typy diváků nám zůstaly, i když už se rozeběhlo Vaříme s Mírou i Žrouti a všude se píše, že to jsou spojený pořady. Pořád jsou lidi pobouřený tím, co tam ten Robert provádí,“ říká jeden ze scenáristů trojice seriálů a autor sloganu „Česky, ale dokonale“ Robert Geisler.

„Neustále slýchám nějaké komentáře, ráno na mě volal řidič dodávky, potkávám i kuchaře na ulici před restauracemi, kteří mě pozdraví a chtějí, abych jim něco uvařil. Když to totiž jenom na někoho vyleze třeba na Facebooku a nezná kontext, tak je to jasný, že ho to zmate, zároveň ty pořady jsou tak i záměrně udělaný,“ říká Robert Mikluš. „Měli jsme od Marka Najbrta zadání, že by se to v prvních dílech nemělo provalit, že je to parodie. Že by v tom měla být zpětně dohádatelná ironie, ale na první pohled by si člověk neměl být jistý, že je to celý pr+el.“

„Nápad na tři spojené pořady vznikl v době, kdy jsme s Tomášem Hodanem měli dělat Autobazar Monte Karlo," vzpomíná Robert Geisler. "Shodli jsme se na tom, že nevíme nic moc o autobazarech. Tomáš přišel s tím, že by ho mnohem víc zajímala nějaká cooking show, že si dovede představit třeba neúspěšnýho herce, kterej prodává kastroly a furt říká, že mohl být Hamlet a není. Na základě diskuzí z toho vylezl tenhle tvar,“ vzpomíná Geisler. Ve Žroutech se prý Robert Mikluš i Míra odkopají. „Nějak se prezentují před kamerou, ale ve Žroutech uvidíte opak toho, jak se tváří před ní. Říkali jsme si, jestli je dobrý tomu říkat sitcom, když je to spíš hororcom..“