Roky a roky. Futuristická sága nás ubezpečuje, že to nejhorší lidstvo teprve čeká

„Já už světu prostě nerozumím,“ prohlásí hned v úvodní epizodě prostořeká lokální politička Vivienne Rook a dodává, že události na Blízkém východě jsou jí na rozdíl od řádného svozu odpadu ve vlastní čtvrti putna. Část voličů ji za hloupý populistický výrok okamžitě oslavuje jako celebritu, pro jiné se stává neakceptovatelným monstrem. „Do roku 2008 byla politika nuda. Teď se bojím všeho,“ vyděšeně reaguje na aktuální dění i Daniel Lyons, zatímco v náručí chová novorozeného synovce, a sám by děti nikdy neměl. Lidi, kteří si svým světonázorem nemohou být vzdálenější, tu spojuje stejná emoce: panický strach z toho, co přijde.

Realita roku 2019, kdy série začíná, se jen mírně liší od toho, co právě sami žijeme. Neděje se nic dostatečně převratného nebo alarmujícího, co by vyvolalo silnější reakci než pohoršeně zdvižené obočí a klišovité konstatování, že svět se řítí do záhuby. Britské ostrovy zaplavil chaos a nejistota, kterou způsobil brexit, za oceánem se Donald Trump těší na druhé funkční období, Rusko přiznaně válčí s Ukrajinou, televize je už úplné retro a snapchatové filtry jsou hororově bizarní, ale běžnou součástí rozšířené reality, v níž je doma většina teenagerů odkojených tablety.

Ze seriálu Years and Years|foto: BBC

Roky a roky přesvědčivě problematizují mýtus, že tok dějin zásadně mění velké a jasně definovatelné události. Když Trump pár dní před koncem prezidentování zaútočí nukleárními zbraněmi na vojenskou základnu umělého čínského ostrova Hong Sha Dao, chvíli to vypadá, že konec je blízko. Apokalypsa, jak ji známe, se ale nekoná. Tady je to jen anachronický pojem, který patří do popkulturních pohádek nebo kamsi hluboko do dvacátého století. Svět je možná oficiálně ve válce, na první pohled se toho ale moc neděje. Místo viditelných zlomů tak sledujeme komplikované řetězení nenápadných procesů, které spolu zdánlivě nesouvisí, ale soustavně Lyonsovým ztrpčují život a v konečném důsledku vedou k osobním tragédiím a fatálním ztrátám.

Ze seriálu Years and Years|foto: BBC

Tím Roky a roky vzdáleně připomínají procedurální thriller Stevena Soderbergha Nákaza, letošní Brexit Tobyho Haynese nebo Sázku na nejistotu Adama McKaye o americké hypoteční bublině, která spustila hospodářskou krizi v roce 2008. Autorem šestidílné minisérie je scenárista Doctora Who Russell T. Davies. Ve zhuštěném průletu jednou turbulentní dekádou se odráží jeho zaujetí technologiemi a blízkou i vzdálenou budoucností. Od sitcomových zápletek a úsměvných kuriozit, jako je sex s roboty, směřuje k ambiciózním úvahám o podstatě lidské existence. Roky a roky se odehrávají ve světě překotného vědeckého vývoje a biomechanických vylepšení, paradoxně ale lidstvo čím dál častěji decimují epidemie chřipky, výpadky proudu nebo nevyzpytatelné počasí.

O to vyvinutější je jeho instinkt přežít a schopnost adaptace na zhoršující se podmínky. „Přežili jsme to jako každý,“ lakonicky konstatuje matriarcha rodu Muriel. Lyonsovi skutečně žijí své malé životy všemu navzdory a je fascinující i znepokojivé sledovat, na co všechno se ještě dá přistoupit a zvyknout. Když pocítí dopady problémů, které se nedávno zdály nekonečně vzdálené a abstraktní, přijímají to pragmaticky, rezignovaně, popíráním i voláním po rozbití systému. Tyto reakce pak spojuje jakási průměrnost uvažování a neschopnost překročit svůj vlastní stín. „Mají přece obchody, telku a dálnice,“ vypočítává pragmatická Rosie, které robotizace vzala práci, důvody, proč je podle ní Danielův přítel Viktor v bezpečí v zemi, kde režim pronásleduje gaye. Stephenova rodina zase ze dne na den přijde o všechen majetek a zažívá pád z relativního blahobytu mezi neprivilegovaný prekariát, zatímco se jejich vzájemné vztahy hroutí. Všichni tu jsou svým vlastním originálním způsobem na zabití, ale i tak je překvapivě snadné s každým z Lyonsů soucítit, nebo alespoň rozumět jejich motivacím.

Jejich pachtění není komfortní podívaná, naopak vzbuzuje samé nepříjemné pocity a obavy z toho, co hrozného se ještě může přihodit. Strhující finále, které je děsivé, ale i nadějeplné, vyvolává víc otázek, než nabízí odpovědí. Jisté je to, že Roky a roky jsou vizionářským prototypem moderní televizní tvorby a patří k nejlepším seriálům roku.