Romové narození před 5. květnem 1945 se mohou přihlásit o příspěvky na sociální a zdravotní výdaje

Mezi romské přeživší holocaustu rozdělí Česko-německý fond budoucnosti v nebližších týdnech částku 300 tisíc korun.  Jak se konkrétně pomoc dotkne jednotlivých přeživších, vysvětluje Martin Hořák.

„Dá se říct, že se jedná zhruba o částky 1600 korun na jednu osobu. Nejedná se o přímé paušální platby, ale o zpětnou náhradu, refundaci, již realizovaných služeb, které si ti Romové objednají. To znamená, že když si třeba nakoupí léky, které nejsou hrazeny pojišťovnou, potřebují urgentně zavézt k lékaři, nebo jsou i v nějaké tísnivé situaci a musí řešit otázku nájmu nebo energií, tak ty shromážděné účty potom pošlou našim kolegům ze společnosti Živá paměť a tyto platby jim budou zpětně uhrazeny. Takže je tam ta přímá zacílenost na problémy související s aktuální situací a s aktuálními obtížemi v době koronavirové pandemie.“

Romských příjemců dávek bude zhruba 140.

„Jedná se z velké části o Romy, kteří byli odškodněni už v rámci velkého projektu po roce 2000 z německé nadace Připomínka – odpovědnost – budoucnost, a na tuto skupinu se postupně takříkajíc nabalovaly další skupiny obětí s tím, jak se postupně vyvíjel ten narativ, kdo mezi ty oběti patří a jak může ten svůj nárok dokázat. V těch dřívějších dobách totiž byl přísnější přístup založený na písemné evidenci, ale jak se posouvá společenské vědomí a historické poznání, tak si čím dál víc uvědomujeme, že každý, kdo se nacházel na území pod německou kuratelou v době 2. světové války a byl romského původu, tak byl vystaven perzekuci. Tak proto se ten okruh osob rozšiřuje.“

O příspěvek na výdaje spojené se sociálními a zdravotními službami, které nejsou hrazeny pojišťovnou, se mohou přihlásit i noví zájemci z řad romských přeživších.

„Ta skupina romských obětí se vyvíjí v čase od toho roku 2000, kdy byl uplatňován ten striktnější pohled a od té doby, jak vím od kolegů z Živé paměti, se hlásí i další pamětníci. Tudíž ani v této chvíli není ta skupina definitivně uzavřená. Podle mých informací prvním krokem před zahájením těch výplat bude oslovení všech pamětníků v databázi a nabídka této služby. Tato fáze bude probíhat zhruba do konce února. Pokud nás tuto chvíli slyší někdo, kdo má třeba dědečka či babičku, kteří žili na Slovensku nebo v protektorátu před 8. květnem 1945 a jsou romského původu – neváhejte a ozvěte se Živé paměti v Praze!“

Pomoc se týká českých občanů bez ohledu na zemi jejich původu.

„Jak známo, těch původně českých Romů se bohužel konce války dožila jen menšina, v pramenech se mluví o zhruba o šesti stech mužích, ženách a dětech. Takže většina té romské populace má tudíž kořeny na Slovensku.“

Vnitřní skladba příjemců pomoci je následující.

„Z menší části to jsou oběti z první generace, čili lidé, kteří byli internováni v těch známých koncentračních táborech, myslím, že to tak můžeme říci, ať už se jedná o protektorátní tábory v Hodoníně u Kunštátu nebo v Letech u Písku, či o tábory na Slovensku v Novákách anebo v Dubnici. Ale je tam velké množství lidí, kteří se narodili ve 30. letech nebo dokonce ve 40. letech a sdíleli osud svých rodičů. To jsou převážně slovenští Romové, kteří se vyhnuli internaci, ale za cenu toho, že se z nich stali psanci mimo zákon, kteří bydleli v lesích a byli vystaveni útokům ať už Hlinkových gard, nebo později německé okupační armády.“

Česko-německý fond budoucnosti vznikl v prosinci 1997 a odškodnění českých obětí nacismu patří od začátku k jeho důležitým úkolům.