Russian Circles: Narušené kruhy
Jedním z podzimních alb, na která se těšili členové a členky týmu Radia Wave, bylo i chystané čtvrté řadové elpíčko Empros chicagského instrumentálního tria Russian Circles. Po vynikajícím předloňském zářezu Geneva a několika vydařených pražských koncertech v uplynulých třech letech jsme byli nanejvýš zvědaví, jestli aktuální album potvrdí zatím čistě vzestupnou křivku kvality. Nedávno vyšlo Empros konečně i pro Evropu.
Russian Circles si vždycky uměli dobře vybrat albový otvírák. Když se vám třicet vteřin zkraje jejich aktuální desky Empros do hrudníku opře dělostřelba kopáku, máte pocit, že přesně takhle duní kopyta jezdců z apokalypsy (a že ti by si bývali úplně vystačili ve třech). O pár chvil později je jasné, že tohle album bude tím nejvíc heavy počinem, který dosud vyšel z tvůrčí hutě chicagského tria. Úvodní skladba 309 je vlastně koncentrátem toho nejlepšího z Russian Circles na ploše necelých devíti minut – precizní práce s dynamikou, rozmáchlá, promyšlená struktura, dobře rozpoznatelné hráčské rukopisy (obzvlášť excelentní Dave Turncrantz za bicími jako vždy s přehledem zabíjí) a do detailů vypiplaný zvuk. A navíc se zdá, že dravé spodní proudy, dřív spíš tušené, se tu – konečně! – vší silou rvou na povrch.
Ještě u následující Mládek (věřte nebo ne, pojmenované podle řidiče tour busu Russian Circles, jistého Tomáše Mládka:) je všechno v pořádku. Respektive, možná vám začnou poněkud chybět návykové melodie předchozího alba Geneva, možná vás i začne lehce iritovat do nadživotní velikosti nafouknutá basa, jejíž zuřivé start/stop erupce jsou čím dál důležitějším pilířem odvážně klenutých kompozic.
Hřbet desce ovšem definitivně přerazí třetí skladba Schiphol (nazvaná podle amsterdamského letiště; zbytek exotických titulů už si dohledejte sami). V první půli předvádí stokrát slyšené postrockové klišé s bezzubým akustickým vybrnkáváním, které se posléze zlomí do stejně odpudivé stadiónové pompy. Jako kdyby si na jednom pódiu dali sraz ukňouraní Sigur Rós a exhibující Muse ve svých nejvíc nevkusných polohách. Tohle si mohli Russian Circles schovat na nějakou charitativní kompilaci pro sloní sirotčinec na Srí Lance. A jestli si myslíte, že přeháním, vzpomeňte si na má slova, až budete kýč číslo tři mazat z přehrávače.
A tím je hotovo. Zbytek alba už se nenarovná, nebo aspoň ne do tak důstojné pozice, kterou Russian Circles zaujali o dvacet minut dřív. Další dvě skladby Atackla a Batu jsou slušné, ovšem příliš nevýrazné, aby na sebe dokázaly strhnout víc pozornosti, a než se nadějete, je tu závěrečná Praise Be Man, netypická semiakustická záležitost s vokálem (sic!) basáka Briana Cooka. Podobných fórků na konec v podobě různě ujetých písňových polotovarů byla ale plná devadesátá léta.
Pokud se spolehnu na internetové zdroje, Empros v řečtině znamená jít kupředu. Russian Circles se nepochybně snažili překročit stín skvělého alba Geneva a posunout se zvukově i autorsky. Vyšlo jim to ale jen napůl, a jejich dosavadním majstrštykem tak stále zůstává dva roky stará deska se švýcarským městem v názvu a zadním traktem chicagské nemocnice na obalu.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
