Shoegaze v Kabinetu I: Scéna, která oslavuje sama sebe
Stuart Braithwaithe ze skotské kapely Mogwai kdysi označil shoegaze za termín „vymyšlený idioty, kteří nemají o ničem ponětí.“ Prakticky žádná z kapel nebyla ráda, když ji publicisté nebo fanoušci řadily do škatulky shoegaze – tohle má tento žánr společný s krautrockem, který v minulých pěti dílech Kabinetu Radia Wave představil Petr Ferenc.
My se ale na následujícíh pět týdnů přeneseme především na Britské ostrovy, odkud shoegaze na přelomu80. a90. let podnikal invazi do celého světa nezávislé hudby. Poněkud posměšný název subžánru odkazuje na hudebníky, kteří se místo do publika upřeně dívají na svoje vlastní boty, lépe řečeno na pedálové efekty připojené k jejich kytarám. Vrstevnatost kytarového zvuku, který vytváří vysokou zeď efektů, je základním poznávacím znakem shoegazových kapel, podobně jako hlas zpěváků či zpěvaček, který je v mixu umístěn hluboko pod ostatními nástroji a funguje tak spíše jako další instrument.
Poslechněte si všechny díly KABINETU RADIA WAVE v našem JUKEBOXU
Texty skladeb jsou z toho důvodu často nerozpoznatelné. K vrcholu tenhle motiv dotáhla zpěvačka Elizabeth Fraser z kultovní skotské kapely Cocteau Twins, která často zpívala pouze hlásky a slabiky bez vlastního významu. Cocteau Twins, kteří vznikli už v roce 1979 v malém městě Grangemouth, nejsou zařazování přímo do žánru shoegaze, ten totiž zažil svůj vrchol až deset let po založení skupiny, svojí estetikou ale shoegaze předznamenávají a spousta z kapel zlatého věku, ke kterým se dostaneme v dalších dílech, na ně cíleně odkazovala. V prvním díle shoegazového Kabinetu jsme se zaměřili právě na skupiny, které je možné zahrnout do kategorie proto-shoegaze.
Cocteau Twins vydali první desku Garlands už v roce 1982 a okamžik, kdy se hlas Elizabeth Fraser protnul s kytarovými zvuky vyluzovanými Robinem Guthriem, je možné považovat za iniciační moment celé scény. Ukázku z jejich debutové desky obstarala píseň The Hollow Men.
V debutu byly ještě patrné aluze na scénu goticky tísnivého popu, už o několik let později se ale Cocteau Twins velmi důrazně zařadili ke kapelém, které produkují pop zasněný. Subžánr dream pop je dokonce někdy se shoegazem zaměňován. Jejich proměnu reprezentuje krátké, ale dokonalostí naplněné EP Love’s Easy Tears, které vyšlo v roce 1986, tedy v době, kdy už jejich domovský label 4AD distribuoval desky Cocteau Twins i do Spojených států. Všechny čtyři skladby patří k tomu nejlepšímu, co Cocteau Twins kdy natočili, my jsme si v prvním díle shoegazového Kabinetu pustili alespoň dvě z nich, konkrétně Those Eyes, That Mouth a Orange Appled.
V roce 1988 podepsali Cocteau Twins smlouvu s velkým nakladatelstvím, konkrétně s Capital Records, pod kterým v roce 1988 vydali svoji první „velkou desku“, Blue Bell Knoll. V Kabinetu jsme si z ní hráli skladbu Ella Megalast Burls Forever.
Největší komerční úspěch Cocteau Twins a zároveň první náznaky pádu směrem dolů přišly s deskou příznačně nazvanou Heaven or Las Vegas, která vyšla v roce 1990. V té době už začala shoegazová vlna kulminovat, Cocteau Twins se ale čím dál tím víc obraceli do svého dream popu. Titulní skladba patří k jejich nejznámějším.
Po vydání desky Heaven or Las Vegas se začaly projevovat vnitřní problémy skupiny – kvůli neshodám se zakladatelem labelu 4AD Ivo-Watts Russellem se Cocteau Twins se značkou rozešli a upsali se Mercury Records. Liz Fraser začala docházet na psychoterapii a její přítel, kytarista skupiny Robin Guthrie, pro změnu na odvykací léčbu kvůli alkoholu. Skupina byla velmi blízko rozpadu, přesto vydržela až do roku 1996, kdy vydala svoji labutí píseň, desku Milk and Kisses. V Kabinetu Radia Wave jsme se tak s kapelou Cocteau Twins rozloučili ukázkou z nahrávky, písní Seekers Who Are Lovers.
Druhou polovinu prvního dílu shoegazového Kabinetu jsme věnovali kapele, která měla podobné postavení jako Cocteau Twins. Skotská skupina The Jesus and Mary Chain nemá na rozdíl od Cocteau Twins tak rozsáhlou diskografii, o to důležitější alba ale vydala. Především jejich debut Psychocandy z roku 1985 je pro formování shoegazové scény naprosto určující. Kytarové feedbacky a ozvuky hlukového popu jsou o poznání nekompromisnější, než zasněný pop Cocteau Twins a The Jesus and Mary Chain je kvůli těmto prvkům možné považovat nejenom za předchůdce shoegaze, ale rovnou za první kapelu, která nakukuje do zlatého věku tohoto žánru. Ukázky z jejich tvorby jsme otevřeli asi nejznámější skladbou kapely, písní Just Like Honey, kterou znají i lidé, kteří jinak o shoegaze ani nezavadali – podbarvuje totiž klíčovou scénu filmu Ztraceno v překladu režisérky Sofie Coppolové.
Skupina, jejíž jádro tvořili bratři Jim a William Reidovi, proslula divokými koncerty, na kterých často docházelo k násilnostem. Z první ukázky to moc slyšet nebylo, z písně In A Hole ale bylo hned jasnější, proč byli fanoušci na vystoupeních tak divocí. Zároveň bylo z téhle skladby patrné, proč se dala skupina dohromady kvůli inspiraci od Sex Pistols.
Svým způsobem se dá říct, že The Jesus and Mary Chain jsou kapela jednoho alba. Po vydání Psychocandy v roce 1985 se totiž skupina rozhodla otočit žánrové kormidlo a věnovat se melodičtější hudbě, která vycházela spíše z klasického indie rocku. Úvodní píseň z následující desky Darklands je jasnou ukázkou jejich veletoče.
Konverze k na první poslech standardnímu popu pokračovala až do rozpadu kapely v roce 1999. Rok předtím vyšla jejich poslední řadová deska, album Munki. Singl I Love Rock’n’Roll mluví za vše a to nejenom svým názvem.
V roce 2007 se skupina dala znovu dohromady a svůj comeback zahájila vystoupením na festivalu Coachella, kde se k nim připojila i herečka Scarlett Johansson známá právě z filmu Ztraceno v překladu, kde zazněla ikonická skladba Just Like Honey. Skupina je v současnosti jenom stínem hudebníků, kteří vydali tak zásadní desku jako Psychocandy. Abychom tedy první díl shoegazového Kabinetu zakončili optimisticky, jejich debutovou a nejdůležitější desku jsme si znovu připomněli písní Something’s Wrong.
Playlist:
My Bloody Valentine – Glider (Glider, Creation Records 1990)
Cocteau Twins – The Hollow Men (Garlands, 4AD 1982)
Cocteau Twins – Those Eyes, That Mouth (Love’s Easy Tears, 4AD, 1986)
Cocteau Twins – Orange Appled (Love’s Easy Tears, 4AD 1986)
Cocteau Twins – Ella Megalast Burls Forever (Blue Bell Knoll, 4AD 1988)
Cocteau Twins – Heaven or Las Vegas (Heaven or Las Vegas, Capitol Records 1990)
Cocteau Twins – Seekers Who Are Lovers (Milk & Kisses, Capitol Records 1996)
The Jesus and Mary Chain – Just Like Honey (Psychocandy, Blanco Y Negro, Blanco Y Negro 1985)
The Jesus and Mary Chain – In A Hole (Honey (Psychocandy, Blanco Y Negro, Blanco Y Negro 1985)
The Jesus and Mary Chain – Darklands (Darklands, Blanco Y Negro, Blanco Y Negro 1987)
The Jesus and Mary Chain – I Love Rock’n’Roll (Munki, Creation Records 1998)
The Jesus and Mary Chain – Something’s Wrong (Psychocandy, Blanco Y Negro, Blanco Y Negro 1985)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
