Rasisti a machisti IV/V: Děs skupiny Kabát ze žen

Nechuti a nepřátelství k ženskému pohlaví se říká mizogynie. Co od ní dělí bodrý Kabát, který si vysní obraz zneužité dívky, jejž korunuje vzkazem pro ni „teď čumíš, hubu dokořán / a nevíš co máš říct“? Riffy písní jako Kdyby ženský nebyly nijak nesignalizují, že bychom snad měli brát text s nadhledem: „Kvůli nim je všechno zlo / chlapi za nic nemůžou.“ Dovětek je patrně tak podstatný, že se ani nemusí rýmovat: „Tak už si uvědomte / že je to všechno kvůli vám!“ Náhled Kabátu na ženy stažený do krátkého příběhu se dá najít v písničce Nimrod Fábera: muž přistihne nevěrnou ženu, zabije ji a s jejím milencem odejde na pivo.

Je pravda, že primitivní agresi vyzařuje Kabát i jinam než k ženám, víceméně do všech stran („to tenkrát slovo platilo a za lhaní se mlátilo / do hlavy kamenem, to špatně se nám nežilo“). Lze u něj najít i zmínky sebenenávistné (v raném repertoáru) a jakési kolektivní pohrdání obyvateli Česka: tenhle motiv v písni Colorado („a až tu malou zemi celou rozkradem...“) na albu Země plná trpaslíků paradoxně pomohl Kabátu k průlomu do mainstreamu. Jako by si posluchač s Vojtkem a spol. užíval trochu potřebného masochismu a ponížení.

Pokud se někdo ptá, co stojí u kořene antipatie teplických rockerů k ženám, odpověď se nabízí. Kabáti neopěvují ženy, opěvují ukojení vlastního chtíče: „Neboj, lásko, nežli v ruce, mám ho radši v tobě.“ A představa čehosi po smrti: „Byl jsem tam jednou a to v delíriu / To vám byla nuda chcíp tam pes / Flašky a ženský tam nemaj díru / Byl bych vůl kdybych tam lez.“ Právě ženy jako samostatné bytosti mohou způsobit komplikace v pudovém uspokojení, snad proto jsou z nich pánové z Kabátu poněkud roztrpčení...

Seriál Rasisti a machisti můžete poslouchat ve čtvrtek od 21 hodin v rámci cyklu Kabinet Radia Wave.