Porno je jednodušší než mít sex. A to je nebezpečné, říká 25letý Pavel, závislý na pornografii

Závislost na pornografii, její existence nebo definice, je v současnosti věcí debat mezi odborníky z více oborů. Se žádostí o pomoc s konkrétními problémy vyplývajícími z nadměrného sledování porna se nicméně na laickou neziskovou organizaci NePornu, obracejí lidé od 13 let až po padesátníky. Pavel z Plzně je jeden z nich a v podcastu Vlna otevřeně hovoří o tom, co to udělalo s jeho životem.

„Začalo to nejpozději na střední škole, možná už dřív. Přišel jsem ze školy, hodil tašku do roku a střídavě jsem hrál videohry a koukal na porno až do dvou do noci,“ vypráví Pavel ve studiu Radia Wave. „Byla to pro mě úleva ze stresu. Porno jsem si pouštěl, když to bylo blbý ve škole nebo doma. Později i když jsem měl jenom hlad nebo mi ujel vlak a já byl naštvaný.“

Problém začal Pavel řešit, až když už nebyl schopen mít sex se svojí přítelkyní, přestože pro něj byla atraktivní. Úplně nejtěžší pro něj bylo o problému začít mluvit s rodiči. „Porno je mnohem snazší než mít sex, a to je právě blbý. Nebezpečně člověka citově zplošťuje.“

Martin Vajďák, koordinátor podpůrných skupin v NePornu, dříve zvaných Anonymní pornoholici, o sobě říká: „Vždycky jsem věřil v ideály. Po zkušenostech s pornografií se však mnoho mých přesvědčení otřáslo v základech. Viděl jsem, jakou spoušť může porno v životě způsobit a o kolik času, radostí a krás člověka připravuje.“ V podcastu Vlna Martin Vajďák vysvětluje, s jakými případy se v NePornu setkávají a jak práce se závislými funguje.

Co s člověkem udělá závislost na pornu? Jakou část klientské základny NePornu tvoří ženy? Jaké kroky je potřeba při řešení závislosti podniknout a proč se nebát ozvat?