Slovensko proti plastům. PET lahve tu chtějí zálohovat

23. říjen 2018

Slovenský trh ročně zahltí více než miliarda plastových lahví a nemalá část končí ve směsném odpadu. Ministr životního prostředí László Sólymos (Most-Híd) proto přišel s návrhem zálohovat PET lahve a plechovky po vzoru jiných zemí. Ve Švédsku a Německu se zálohování osvědčilo a ceny záloh se tam pohybují v hodnotě 0,25 eura.

„Navržená evropská směrnice a jednání států směřují k tomu, že míra třídění odpadu bude nastavena na přibližně 90 procent. Naše studie říkají, že v těch zemích, kde se zálohují PET lahve, se účinnost sběru pohybuje od 90 do 98 procent,“ říká Sólymos. Jenomže v souvislosti se zálohováním plastových lahví si slovenský deník Aktuality.sk klade důležitou otázku, kdo zvýšené náklady na nový systém zaplatí. Politik ze strany Most-Híd tvrdí, že náklady by měli pokrýt výrobci obalů, kteří jsou k tomu ze zákona zavázáni, a to jak podle evropské, tak slovenské legislativy. Kritici návrhu na zálohování PET lahví jako jeden z hlavních argumentů uvádějí, že by nový systém mohl narušit dosavadní fungování tříděného odpadu. „Určitě půjde o zásah do systému třídění. Logicky to bude mít dopad. Ale když to funguje jinde, musí to fungovat i u nás,“ dodává Sólymos. Většina Slováků jeho návrh podle deníku SME vítá.

autor: Karolína Tomašková
Spustit audio
  • Nastává stáří později? Senioři jeho začátek posouvají každých pět let

    16. květen 2024
    Stáří

    Věk, který označujeme jako stáří, se neustále posouvá. A to hlavně v perspektivě samotných seniorů. Zabývá se tím nová studie, podle které se vnímání začátku stáří lidmi ve vyšším věku prodlužuje, a to průměrně o jeden rok na každých pět let skutečného věku. Píše o tom server Good News Network.

    Studie výzkumníků ze Stanfordovy univerzity, Univerzity v Lucemburku a Univerzity v Greifswaldu se zabývala tím, jak se vnímání stáří v průběhu let mění. Zapojilo se do ní 14 056 účastníků a účastnic a sběr dat trval celých 25 let, a to od roku 1996 do roku 2021. Zahrnovala osoby, které se narodily mezi lety 1911 až 1974 a v průběhu zkoumání jim tak bylo mezi 40 až 100 lety.

    Jednou z otázek, na kterou účastníci a účastnice odpovídali, bylo například, v jakém věku by někoho označili za starého. Průměrně lidé ve věku 64 let uváděli, že stáří podle nich začíná v 74,7 letech. Lidé ve věku 74 let potom průměrně uváděli, že stáří začíná v 76,8 letech.

    Navíc se ukázalo, že s postupem času lidé vnímají začátek stáří později. Třeba ti, kteří se narodili v roce 1911, vnímali ve svém věku 65 let začátek stáří od 71 let. Pětašedesátníci narození v roce 1956 pak stářím označovali průměrně věk 74 let.

    „Průměrná délka života se prodloužila, což může přispívat k pozdějšímu vnímání nástupu stáří. Také některé aspekty zdraví se v průběhu času zlepšily, takže lidé určitého věku, kteří byli v minulosti považováni za staré, již dnes za staré považováni být nemusí,“ uvedl jeden z autorů studie Markus Wettstein z Humboldtovy univerzity v Berlíně.

    Další výzkumy by měly zjistit, jestli trend pozdnějšího vnímání stáří pokračuje, nebo jestli se mění. Vědci totiž předpokládají, že se nemusí vyvíjet lineárně. Navíc se nemusí stejně projevovat všude na světě, vliv na něj má totiž i kulturní tradice dané země nebo regionu.

  • Zubři jako klimatičtí hrdinové. Stádo dokáže kompenzovat emise až dvou milionů aut

    16. květen 2024
    Zubři

    Návrat některých živočichů do volné přírody by mohl pomoct zmírnit dopady klimatické krize. Podle vědců to potvrzuje třeba návrat stáda zubrů do rumunského pohoří Țarcu. Jejich pobyt v přírodě třeba stimuluje růst rostlin a díky tomu mohou pomáhat kompenzovat skleníkové plyny, píše server The Guardian.

    Nová studie zabývající se návratem zubrů do Rumunska ukazuje, že přítomnost divokých zvířat v přírodě má na klima naprosto zásadní vliv. Podle jejích autorů by stádo o velikosti 170 zubrů mohlo pomoct kompenzovat oxid uhličitý, který vyprodukují až dva miliony automobilů za jeden rok.

    „Tito živočichové se po miliony let vyvíjeli společně s travnatými a lesními ekosystémy a jejich odstranění z nich, zejména tam, kde byly travnaté plochy rozorány, vedlo k uvolnění obrovského množství uhlíku. Obnovení těchto ekosystémů může navrátit rovnováhu. Navrácení zubři do divočiny jsou jedněmi z klimatických hrdinů, kteří k tomu mohou přispět,“ uvedl Oswald Schmitz z americké Yale School of the Environment, hlavní autor nového výzkumu.

    Zubři blahodárně působí na krajinu hlavně proto, že interagují s ekosystémem a napomáhají tak k jeho obnově. Hlavně jejich spásání pomáhá udržovat biologickou rozmanitost krajiny, která je tvořená lesy, křovinami, pastvinami a mikrostanovišti. „Rovnoměrně spásají travnaté plochy, recyklují živiny, čímž hnojí půdu a veškerý život v ní, roznášejí semena, která obohacují ekosystém, a zhutňují půdu, aby zabránili uvolňování uloženého uhlíku,“ dodal Schmitz.

    Zubr evropský z Rumunska vymizel před více než 200 lety. Do tamní přírody se ho ale rozhodly v roce 2014 navrátit organizace Rewilding Europe a WWF Romania, konkrétně do pohoří Țarcu. Aktuálně se stádo v pohoří rozrostlo na 170 jedinců, což z něj dělá jednu z největších volně se pohybujících populací v Evropě. A právě tou se nový výzkum zabýval. Zároveň odhadnul, že rumunská krajina by mohla být domovem pro ještě větší populace. Údajně by mohla celkově pojmout 350 – 450 jedinců.

  • V Evropě závratně klesá porodnost. Počet nově narozených dětí klesnul pod čtyři miliony

    16. květen 2024
    Porodnost

    Evropa se potýká s krizí porodnosti. Počet živě narozených dětí v ní poprvé od roku 1960 klesnul pod čtyři miliony a ve srovnání s ostatními zeměmi je porodnost v Evropské unii jedna z nejnižších na světě. Mezi jednotlivými evropskými zeměmi jsou ale výrazné rozdíly, píše server Euronews.

    Podle posledních dostupných údajů Eurostatu z roku 2022 se v EU narodilo jen 3,88 milionu dětí. Trend klesající porodnosti je v Evropě patrný od 60. let minulého století, kdy v některých letech dosahoval počet nově narozených dětí i k 6,8 milionům. Od té doby počet živě narozených dětí klesá. Jistým milníkem byl také třeba rok 1990, kdy naposledy přesáhnul počet narozených dětí 5 milionů.

    Mezi jednotlivými zeměmi Evropy je možné v míře porodnosti sledovat významné rozdíly. Nejvyšší je porodnost v Gruzii, kde se za rok 2022 v průměru narodilo 1,83 dětí na jednu ženu. Následuje Moldávie a Francie. Česká republika je ve srovnání na sedmé příčce, s průměrným počtem narozených dětí 1,64.

    Naopak nejnižší porodnost vykazují středomořské země, jako je Itálie, Řecko nebo Kypr. Vůbec nejnižší byla podle Eurostatu na Maltě, kde se průměrně narodilo 1,08 dětí. O několik desetin větší průměrnou hodnotu zaznamenalo taky Španělsko nebo Ukrajina.

    Evropa má také nízkou míru plodnosti. Podle údajů Světové banky v roce 2021 byl průměr plodnosti v EU 1,52, což je nejnižší hodnota hned po východní Asii a Tichomoří, kde byla míra plodnosti 1,49. naopak nejvyšší míru plodnosti měla západní a střední Afrika (4,98), následovaná východní a jižní Afrikou (4,35) a arabským světem (3,14).

    Od roku 1970 je ale podle údajů trend klesající plodnosti patrný ve všech světových regionech. Pomaleji se projevuje pouze v Africe. Evropa se ale drží pod světovým průměrem.

  • Videoportál mezi Dublinem a New Yorkem je dočasně uzavřen. Lidé si posílali nacistické symboly i prsa

    15. květen 2024
    video portal Dublin New York

    Uměleckou instalaci portálu, který vytváří realtime obrazové spojení mezi Dublinem a New Yorkem, musely irské i americké úřady dočasně uzavřít. Lidé, kteří ho využívali, se totiž chovali nevhodně. Na portál házeli různé předměty nebo ukazovali nevhodná gesta. Úřady se spolu s provozovateli instalace snaží o to, aby videoportál uměl projevy nevhodného chování rozmazat, píše server The Guardian.

    Interaktivní umělecké dílo, které podle jeho autorů ukazuje „krásu globálního propojení“ nebo je „mostem k sjednocení planety“, je nyní nazýváno „bránou do pekla“. Lidé na irské straně instalace se totiž před videoportálem chovali nevhodně. Házeli na něj vejce i další předměty a na lidi v New Yorku ukazovali nevhodná nebo nenávistná gesta, včetně hákových křížů nebo fotografií hořících Dvojčat z 11. září.

    I na newyorské straně docházelo k nevhodnému chování, když třeba jedna známá uživatelka sítě Only Fans portálem do Dublinu ukázala obnažené poprsí, jak informoval web ABC News.

    Obrazovky, které přenášejí živý obraz, musely úřady na obou místech nechat vypnout, aby mohli technici projekt upravit. Projevy nevhodného chování by měly být propříště rozmazané. Zavést technologické řešení je poměrně složité, a tak by měl být videoportál znovu spuštěn až na konci tohoto týdne.

    Instalace, která umožňuje živé propojení mezi Evropou a Severní Amerikou, byla spuštěna 8. května a měla být funkční až do podzimu. Navrhnul ji litevský umělec Benediktas Gylys a každý videoportál má v průměr 2,4 metru a váží 3,5 tuny. V New Yorku se nachází pod slavnou budovou Flatiron Building na křižovatce ulic Broadway, Páté Avenue a 23. ulice. V Dublinu je pak instalace umístěná v centru města na rohu ulic North Earl a O'Connell Street.

  • V Bratislavě hořela loď hudebního klubu Pink Whale. Podle policie měl být požár založený úmyslně

    15. květen 2024
    Bratislavský klub Pink Whale po požáru

    V pondělí ráno zasahovali bratislavští hasiči u požáru lodi, na které funguje hudební klub Pink Whale. Ten je spojený hlavně s progresivní hudební scénou. Podle předběžných závěrů vyloučila policie jako příčinu požáru technickou závadu. Požár byl podle ní založen úmyslně.

    „Ráno mě probudily telefonáty od přátel a hudebníků, že náš klub hoří. Okamžitě jsem tam běžel. U požáru zasahovalo 18 hasičů,“ řekl Ľubo Šoška, spolumajitel klubu Pink Whale.

    V důsledku požáru shořel bar na horní palubě, sklad, část elektroinstalace a vodovod. Plameny nezasáhly podpalubí, takže konstrukce lodi zůstala nepoškozená. Zachránily se všechny tři pódia i hudební technika. I tak byla předběžně škoda odhadnuta na 50 tisíc eur, což je v přepočtu asi 1,2 milionu korun.

    Na lodi a v jejím okolí se podle policie v pondělních ranních hodinách pohybovala neznámá osoba. Na základě toho zahájili vyšetřovatelé trestní stíhání ve věci poškozování cizí věci.

    „Podle informací zřejmě neznámý pachatel dosud nezjištěným způsobem založil požár v areálu společnosti, který se nachází na pontonu na břehu Dunaje,“ uvedla pro slovenský web Denník N policejní mluvčí Jana Šimunková.

    Motiv žhářského útoku zatím není jasný. Klub ale už v minulosti různým nenávistným útokům čelil, hlavně z řad bratislavských neonacistů, kteří například v posledních dvou letech devětkrát strhli duhovou vlajku na podporu LGBTQ+ lidí, která byla na klubu vyvěšená.

    „Chceme věřit tomu, že oheň není nenávistný projev spojený s předchozím strháváním duhové vlajky, křikem nebo házením kamení na loď,“ uvedl klub Pink Whale na svém Facebooku. Na obnovu podniku spustil klub sbírku, požár založený cizí osobou pravděpodobně pojistka nepokryje. Potřebnou částku 50 tisíc eur už se podařilo vybrat a dokonce i překročit.

  • Zdraví starších lidí bude do roku 2050 ohrožovat horko až dvakrát víc, zejména na globálním Jihu

    15. květen 2024
    počasí, klimatická změna, horko, teplota, důchod

    Globální populace stárne a teploty, kterým jsou lidé kvůli klimatické změně vystaveni, se zvyšují. Podle nové studie bude v roce 2050 extrémním horkům čelit až dvakrát víc starších lidí, než v současnosti. Především pro seniory můžou vysoké teploty představovat významné zdravotní riziko, píše server The Guardian.

    Studie italských a amerických vědců upozorňuje na riziko, které představuje kombinace stárnutí světové populace s oteplováním planety. Předpokládá, že v roce 2050 bude extrémním horkům čelit až 270 milionů lidí. Vystaveni by měli být nebezpečným teplotám v průměru okolo 37,5 °C.

    Výzkumníci dodávají, že vliv vysokých teplot na stárnoucí populaci se bude v jednotlivých regionech lišit, hlavně ve srovnání zemí globálního Severu a Jihu. V roce 2050 by měly žít dvě třetiny lidí nad 69 let hlavně v zemích s nízkými a středními příjmy, kde je vliv klimatické změny na obyvatelstvo velmi pravděpodobný.

    „Klíčovým sdělením je příběh o nerovnosti. Země globálního Severu a globálního Jihu jsou na řešení této výzvy vybaveny velmi odlišně. Společnosti s lepší infrastrukturou a znalostmi jsou mnohem lépe chráněny. Tato studie jasně ukazuje potřebu mechanismu, který by nás přiblížil ke spravedlivějšímu rozložení dopadů,“ řekl jeden z autorů Giacomo Falchetta z Evropsko-středomořského centra pro změnu klimatu.

    Starší lidé častěji trpí chronickými onemocnění, třeba srdce nebo dýchacího ústrojí a faktor vysokých teplot to může ještě zhoršovat. Lidé ve starším věku také často užívají léčiva, která přispívají k dehydrataci organismu.

    Globální Jih označuje různé země světa, které jsou někdy označovány také jako „rozvojové“ – mnoho z těchto zemí se nachází na jižní polokouli, převážně v Africe, Asii a Latinské Americe.

  • Amsterdamské studentstvo založilo družstvo a svépomocí staví bytový dům. Město sužuje bytová krize

    14. květen 2024
    Amsterdam

    Amsterdam se potýká s bytovou krizí. Ve městě rostou nájmy, nedostupné je sociální bydlení a pro mladé lidi je představa vlastnického bydlení téměř nereálná. Cestou může být pro některé třeba družstevní bydlení. Právě do něj se rozhodla jít skupina 26 studentů, kteří od tamní radnice získali pozemek na stavbu bytového domu. Stavět ho budou téměř svépomocí, píše sever The Guardian.

    Aktuální situace v Amsterdamu je podle místních neudržitelná. Nájemné za pokoj ve sdíleném bydlení běžně dosahuje 900 eur, tedy v přepočtu přes 22 tisíc korun. Na sociální bydlení pak lidé čekají neúměrně dlouho, třeba až 20 let.

    „Je to prostě hrozné. Lidé se neustále stěhují, v průměru tak jednou za rok. Nemůžete se usadit. Chtěli jsme nějaké cenově dostupné místo a komunitu,“ vysvětluje Iris Luden, jedna ze zakladatelek studentského bytového družstva.

    O bytovém družstvu začala skupina 26 studentů uvažovat v roce 2020. Tehdy o tom spíš jen tak fantazírovali. Amsterdamská radnice ale schválila plán na realizaci 15 až 20 projektů družstevního bydlení, které má vzniknout do čtyř let a polovina z nich má být postavena svépomocí. Toho využila i skupina studentů a pozemek se jim podařilo získat.

    „Založili jsme pracovní skupiny pro financování, udržitelnost a další úkony. Museli jsme se toho hodně naučit. Zaregistrovali jsme se jako družstvo, sepsali projektový plán a podali žádost,“ popisuje další z členů Lukas Nerl.

    Studentská rezidence se bude jmenovat De Torteltuin, tedy Holubí zahrada. Dům by měl být čtyřpodlažní, obložený dřevem a mělo by v něm být 40 bytů od garsonek po třípokojové. Třetina bytů by měla navíc fungovat jako sociální bydlení. Celý projekt by měl být vystavěný udržitelně.

    Finance na výstavbu získala skupina prostřednictvím půjček od banky i radnice, crowdfundingu od přátel a rodiny a dvou emisí dluhopisů. Nyní mají na stavbu 9 milionů eur, její celkové náklady pak odhadují až na 13 milionů eur. Stavba bytového domu by měla začít do konce roku.

  • Podařilo se rozklíčovat základy velrybí řeči. Pomáhala umělá inteligence

    14. květen 2024
    Velryba

    Týmu amerických vědců se poprvé podařilo popsat komunikaci největších savců planety, vorvaňů obrovských. Z analýzy tisíců nahrávek velrybího zpěvu získali kódy, které fungují jako „fonetická abeceda“, na základě které se dorozumívají. S analýzou pomáhala umělá inteligence, píše server CNN.

    Vědci se v téměř devíti tisících nahrávkách zaměřovali na typický hlas vorvaňů obrovských, který vydávají pomocí stlačování vzduchu v dýchacím ústrojí. Vzniká tak zvuk podobný rychlému cvakání nebo klikání. Výzkumníci se snažili pomocí umělé inteligence sledovat, jak velryby v komunikaci toto cvakání mění v závislosti na tempu, rytmu nebo délce jednotlivých sekvencí.

    Typický cvakavý zvuk velrybího hlasu obsahuje čtyři základní složky. Kombinováním prvků této „fonetické abecedy“ můžou vytvářet i delší fráze. Komunikační sekvence vorvaňů lze přirovnat k lidským slovům nebo delším větám. Skrze ně si mezi sebou předávají širokou škálu informací.

    „Naše práce navazuje na řadu předchozích výzkumů zaměřených na porozumění zpěvu vorvaňů. Rozluštění základních fonémů, které velryby různě variují, nám pomáhá pochopit, jak ve svých voláních kódují informace,“ řekla spoluautorka studie Daniela Rus z Massachusettského technologického institutu.

    Analýza nahrávek pomocí strojového učení by se pravděpodobně dala použít i pro studium jiných typů zvířecí komunikace. „Tempo nebo rytmus se pravděpodobně vyskytují i u jiných druhů velryb. Víme již, že to platí pro zpěv keporkaků. Existují ale důkazy o tomto typu komunikace i u dalších vodních nebo suchozemských druhů, na které by bylo možné tuto metodu aplikovat,“ uvedla další z autorek studie Brenda McCowan z Fakulty veterinární medicíny Kalifornské univerzity v Davisu.

  • V O2 areně poprvé a možná i naposledy vystoupí Childish Gambino. Prahu navštíví v listopadu

    14. květen 2024
    Childish Gambino (Donald Glover) ve videoklipu k písni This Is America

    Americký herec, scénárista, rapper a hudební producent Donald Glover aka Childish Gambino hlásí návrat na koncertní pódia s tour The New World Tour. S ní poprvé zavítá i do Prahy, kde v O2 areně vystoupí 12. listopadu. Glover zároveň předestřel, že letos vydá své poslední dvě desky.

    Donald Glover se na scéně letos objevil po několikaleté hudební pauze, kdy pod jménem Childish Gambino vystoupil spolu s rapperem Tylerem, the Creatorem na festivalu Coachella. Letošní rok pro něj bude ale možná znamenat i závěr jeho kariéry. Podle serveru Variety má pod jménem Childish Gambino v tomto roce vydat dvě údajně poslední desky. Jednou z nich je v tomto týdnu vydané album Atavista, kde se objevuje třeba Ariana Grande nebo 21 Savage.

    Při letošní světové tour Glover navštíví Severní Ameriku, Evropu, Austrálii a Asii. Vyrazí na něj poprvé od roku 2019 a představí na něm čerstvé album. Gloverovou předskokankou a speciální hostkou bude na některých koncertech americká zpěvačka a rapperka Amaarae, která v minulém roce vydala kritikou oceňovanou desku Fountain Baby. Vystoupí s ním také herečka a rapperka Willow.

    Donald Glover začal svou hudební kariéru v roce 2013, kdy vydal své debutové album Because the Internet. V roce 2017 pak získal svou první Grammy za track Redbone a další v roce 2019 za track This Is America. Glover se mimo hudbu proslavil i jako herec, producent nebo scénárista. Stojí třeba za seriálem Atlanta, který v roce 2017 získal ocenění Emmy, nebo seriálovým hororem Swarm. Jako herec se objevil třeba ve Star Wars, Spider Manovi nebo v seriálové adaptaci Mr. & Mrs. Smith.