Snapchat už není jen pro mladé. Společnost se snaží vydělat peníze na předplatném

Žaloba otevírá doposud nediskutované otázky z oblasti autorského práva a může nastavit nové standardy pro další užití licencované hudby v trénování AI modelů. Tomu, že tréninková data společností Suno a Udio zřejmě nebyla úplně v pořádku, nasvědčuje i fakt, že se jejich vedení nařčením zatím nijak nebrání. Informuje o tom MIT Technology Review.

Firma Udio i CEO firmy Suno v reakcích na obžalobu uvedli, že „k tréninku umělé inteligence používají standardní a legální data“, neuvádí ale, zda obsahují hudbu chráněnou autorskými právy, či nikoli.

Právní spory už za sebou mají nejrůznější společnosti, které využívají umělou inteligenci. Licenční dohody s majiteli textových dat už uzavřela třeba společnost Open AI, která provozuje ChatGPT. Standardem v této oblasti se stalo trénovat data na dílech, které jsou publikovány pod volnými licencemi. V hudbě je ale takových děl dost málo. Autorské právo tu funguje o něco přísněji a licence drží malá skupina velkých hudebních vydavatelství.

Podle MIT Technology review může případ skončit jedním ze tří scénářů: soud žalující straně nevyhoví a může rozhodnout, že postup startupů je fér. Druhá možnost je, že nařídí větší průběžnou kontrolu AI modelů. V případě nejpřísnějšího rozsudku by společnostem mohl soud nařídit, že by Suno nebo Udio mohly trénovat umělou inteligenci jen na datech, která si za přesně stanovených podmínek a za licenční poplatek od držitelů autorských práv koupí.

Carlo Acutis, který se narodil v roce 1991, miloval hraní počítačových her a obecně práci na počítači. Internet využíval hlavně k šíření víry – na svém webu informoval o zázracích a církevních událostech z celého světa. I díky tomu si získal věrné následovníky, hlavně mezi mladou generací, píše server CNN.

Acutis také už jako dítě pomáhal potřebným a sám si mnoho věcí odříkal, aby pomohl bližnímu. Ve svých devíti letech v Miláně rozdával kapesné lidem bez domova.

K tomu, aby církev člověka svatořečila, je nutné, aby byly s jeho osobou spojené minimálně dva zázraky. Ten první měl souviset s uzdravením brazilského chlapce, který měl vrozenou vadu slinivky, kvůli níž nemohl přijímat potravu. K jeho uzdravení mělo dojít poté, co se matka nemocného chlapce modlila k Acutisovi, aby se přimluvil a pomohl jí syna uzdravit. Za to byl Acutis v roce 2020 blahoslaven.

Druhý zázrak souvisel s uzdravením kostarické dívky, která měla úraz hlavy. Její matka se za uzdravení své dcery chodila modlit k Acutisově hrobu. V souvislosti s tím tak v tomto týdnu papež a kardinálové hlasováním potvrdili, že lze Acutisovi oba zázraky připsat a schválili tak jeho svatořečení.

Kdy přesně k němu dojde, zatím není jasné, odhaduje se, že by to mohlo být v příštím roce. Po kanonizačním obřadu, který by měl proběhnout na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu, bude možné po Acutisovi pojmenovávat farnosti nebo školy a každoročně bude připomínán i svátkem.

Na výzkumu, který se provádí v sirotčinci pro nosorožce v jihoafrické provincii Limpopo, se podíleli veterináři a odborníci na jadernou energii. Nejprve do rohu nosorožce vyvrtali otvor, poté do něj opatrně vložili jaderný materiál v podobě dvou malých čipů. Během jednoho týdne vědci z oddělení radiační a zdravotní fyziky Univerzity Witwatersrand v Jihoafrické republice aplikovali tyto izotopy 20 živým nosorožcům. Díky injekci s tímto materiálem se roh stává jedovatým, a pro lidi by tím pádem již neměl být k užitku, uvádí server BBC.

Podle ochránců přírody jde o nejlepší nápad v boji proti pytlákům. „Děláme to proto, že to výrazně usnadňuje zachycení těchto rohů při jejich převozu přes mezinárodní hranice, jelikož existuje celosvětová síť radiačních monitorů, které byly navrženy pro prevenci jaderného terorismu,“ řekl profesor Larkin, který projekt vede. Pokud se tedy pytlák pokusí převézt roh s radioaktivním čipem, může být odhalen. Materiál má v rohu vydržet pět let, což je podle vědců levnější než pravidelné odrohování zvířat. Dávka radioaktivního materiálu je navíc podle profesora Larkina dostatečně nízká, aby nijak neovlivnila zdraví zvířat ani životní prostředí.

Najdou se ale i tací, kteří projekt kritizují a pochybují o účinku této metody. Předseda Asociace soukromých vlastníků nosorožců Pelham Jones si myslí, že tato metoda pytláky a překupníky v jejich trestné činnosti nezastaví. „Pytláci našli jiné způsoby, jak nosorožčí rohy vyvézt ze země, z kontinentu nebo mimo kontinent, nikoli přes tradiční hraniční přechody,“ řekl.

V současné době se světová populace nosorožců pohybuje okolo 27 tisíc kvůli pokračující poptávce po rozích na černém trhu. Největší populace nosorožců, asi 16 tisíc těchto zvířat, je zaznamenaná v Jihoafrické republice. Ročně je zde zabito více než 500 nosorožců.

Americká firma se zabývá takzvanou deextinkcí – procesem vytváření organismu splňujícího charakteristiky již vyhynulého druhu. Jak napsal server LADbible, nyní společnost pracuje na využití technologie ve stylu Jurského parku k oživení řady živočichů, kteří se na Zemi pohybovali třeba v době ledové. Spoluzakladatel společnosti Ben Lamm však pro Sky News uvedl, že se jedná spíše o obrácený Jurský park. „Ve filmu vyplňovali díry v dinosauří DNA žabí DNA. My využíváme umělou inteligenci a další nástroje k identifikaci základních genů, které dělají mamuta mamutem, a následně je vnášíme do sloních genomů (veškeré genetické informace uložené v DNA v buňkách organismu, pozn. red.),“ říká Lamm.

Firma již oznámila, že chce oživit tasmánského tygra, který údajně vyhynul před více než 3000 lety. „Je to jen otázka času a finančních prostředků. Jsme si však stoprocentně jisti, že se nám podaří oživit tasmánského tygra, doda a mamuta,“ tvrdí výkonný ředitel texaské firmy.

Kromě oživení vyhynulých zvířat však podle Lamma bude výzkum zásadním přínosem i pro ochranu těch stávajících. V podcastu Net Hero vysvětlil, jak může být „deextinkce“ nápomocná při ochraně druhů a obnově ohrožených ekosystémů. „Příroda umí neuvěřitelným způsobem vyvažovat ekosystém a vyváženější ekosystém má vyšší míru výměny kyslíku a dusíku. (...) Chceme tedy pomoct zachovat klíčové druhy, kterým dnes hrozí vyhynutí, a chceme také navrátit klíčové druhy, které byly ztraceny, abychom pomohli tyto ekosystémy oživit,“ říká. Vědci doufají, že se jim podaří přivést k životu prvního mamuta do roku 2028. Pokud vše půjde podle plánu, další tvorové by podle nich mohli být navráceni do ekosystému do deseti let.

Nové funkce se zaměřují na ochranu mladistvých, kteří jsou častými oběťmi podvodů na sociálních sítích. Podvodníci se nejprve snaží získat jejich důvěru a následně je přesvědčí, aby jim poslali sexuální nebo explicitní fotografie. Výměnou za to, že fotografie nezveřejní, po teenagerech požadují nemalé finanční částky. Tomuto trestnému činu chce sociální síť zamezit. „Tyto funkce byly navrženy tak, aby lépe chránily dospívající před potenciálním poškozením na internetu a posílily spojení s reálnými přáteli, díky nimž je Snapchat tak jedinečný,“ uvedla před oficiálním oznámením společnosti v exkluzivním prohlášení pro CNN Jacqueline Beauchere, globální vedoucí bezpečnosti platformy Snap.

V praxi to znamená, že by se měla mladistvým uživatelům zobrazit varovná okna pokaždé, když dospívající obdrží zprávu od někoho, s kým nemá společné přátele nebo koho nemá v kontaktech. Nově se teenagerům ukáže varovná zpráva i v případě, že obdrží zprávu od uživatele, který byl ostatními zablokován, nahlášen nebo pochází z oblasti, z níž nepochází ostatní kontakty dospívajícího. „Tyto aktualizace navazují na naši práci v boji proti online sextortionu. Nikdy jsme nenabízeli veřejné seznamy přátel (které mohou být zneužity k usnadnění sexuálního vydírání), používáme detekci založenou na signálech k identifikaci a odstranění špatných aktérů dříve, než mají příležitost zaměřit se na ostatní,“ napsala společnost Snap na svých oficiálních stránkách. Snapchat dále zabrání doručování žádostí o přátelství dospívajícím na účet nebo z účtu, se kterým nemají společné přátele.

Nebezpečí v online světě představují především finančně motivovaní lidé, kteří obvykle nepůsobí z místa bydliště svých případných obětí, s nimiž se snaží komunikovat prostřednictvím několika online platforem. Společnost Meta v dubnu rovněž oznámila, že na své sítě přidá nové funkce zaměřené na boj proti sexuálnímu vydírání. Jde například o informování uživatelů o tom, že komunikují s někým, kdo se už vydírání dopustil. Šéfové společností Meta a Snap spolu s dalšími představiteli sociálních sítí byli navíc počátkem tohoto roku vyzváni, aby vypovídali před americkým senátním výborem o svém úsilí chránit mladé lidi před zneužíváním na internetu.

V „Motu proprio“ (Z vlastní iniciativy), osobním papežském výnosu, vyjádřila 87letá hlava katolické církve své přání, že solární farma by měla stát mimo vatikánské zdi, konkrétně v oblasti v Santa Maria di Galeria na severozápadním okraji Říma. Tato oblast patří Vatikánu a v současnosti se tam nachází vysílací centrum Vatikánského rozhlasu, který také bude z nově zřízené solární farmy odebírat energii. Uvádí to agentura Reuters.

„Musíme přejít na model udržitelného rozvoje, který snižuje emise skleníkových plynů do atmosféry,“ prohlašuje v dvoustránkovém dokumentu papež. Dokument nespecifikuje velikost solární farmy ani termín jejího uvedení do provozu.

František už dříve varoval před nebezpečím a výzvami spojenými se změnou klimatu a zdůraznil nutnost omezit využívání fosilních paliv. Napsal to ve své přelomové encyklice „Laudato Si“ (Buď pochválen) z roku 2015. V ní také uvedl, že planeta „začíná stále více připomínat obrovskou hromadu špíny“.

V loňském roce se tématu věnoval v apoštolské exhortaci „Laudate Deum“ (Chvála Bohu), ve které vyzval popírače změny klimatu a váhající politiky, aby změnili názor.

Nová mapa fungující ode dneška na platformě Forecaster.health předpovídá pravděpodobnost úmrtí při vlnách veder v různých částech Evropy na základě věku a pohlaví. Čerpá z databáze úmrtnosti výzkumného projektu EARLY-ADAPT, který obsahuje data z 580 regionů v 31 evropských zemích.

Joan Ballester Claramunt z Barcelonského institutu pro globální zdraví (ISGlobal) vysvětluje, že varování založená pouze na fyzikálních údajích o počasí nezohledňují rozdíly ve zranitelnosti různých skupin obyvatelstva. Systém, vyvinutý vědci z Barcelony, mění tento přístup zaměřením se na epidemiologii místo meteorologie.

Lidskou citlivost vůči teplu totiž významně ovlivňují faktory jako pohlaví nebo věk. Například ženy jsou obecně ke zdravotním potížím způsobeným vedrem náchylnější než muži a riziko úmrtí kvůli teplotním výkyvům se zvyšuje také s věkem.

Podle informací serveru Euronews vydává ve většině zemí varování před vlnami veder meteorologická agentura a informace pak zprostředkovávají veřejnosti média. Tým z ISGlobal nemá v úmyslu měnit tento systém, jako spíš informace samotné. Porozumění tomu, jak stejná teplota ovlivňuje zdraví různých lidí, může podle nich pomoci dělat lidem informovanější rozhodnutí.

V budoucnu plánují výzkumníci rozšíření Forecaster.health na celosvětovou platformu mapující i další rizika. Postupně budou přidávat nové země a regiony a vyvíjet speciální modely pro varování například před různými druhy znečištění a specifickými příčinami úmrtí.

Roku 2023 padlo také více než 30 obvinění založených na principu PPP (Polluter pays principle), tedy „znečišťovatel platí“. Autoři zprávy upozornili i na šest případů tzv. „uzavření kohoutků“. Tyto případy cílí na zastavení financování projektů nebo oblastí, které brání dosažení klimatických cílů.

Většinu klimatických žalob řešily v loňském roce soudní dvory ve Spojených státech, ve Velké Británii a v Brazílii. Nově se spory tohoto typu objevily v Panamě a v Portugalsku. Celkem už se právní případy tohoto typu objevily v 55 zemích.

Zpráva, kterou loni zveřejnil Program OSN pro životní prostředí (Unep) a Sabinovo centrum pro právo v oblasti změny klimatu na Kolumbijské univerzitě, zdůraznila význam soudních sporů pro zavádění klimatických opatření na celém světě.

„Klimatické soudní spory se staly významným trendem v tom, jak se zúčastněné strany snaží prosazovat opatření v oblasti klimatu a environmentální odpovědnosti,“ uvedl Andy Raine, vedoucí oddělení mezinárodního práva životního prostředí v Unep.

Jedním z nejvýznamnějších případů bylo v loňském roce rozhodnutí soudu v americké Montaně, který dal za pravdu zástupcům mladých obyvatel státu, kteří tvrdili, že státní úředníci porušili podporou fosilních paliv jejich právo na čisté a zdravé prostředí.

Ve více případech vedlo zatčení a sexuální zneužívání, kterému byly mladé Afghánky ve vazbě vystaveny, k sebevraždě a pokusu o sebevraždu, zjistili reportéři webu The Guardian.

Tělo jedné ženy našli lidé v kanále jen několik týdnů poté, co ji bojovníci Tálibánu zadrželi. Zdroj blízký její rodině uvedl, že dívka byla před smrtí sexuálně zneužita. 

OSN uvádí, že v poslední době bylo Tálibánem zadrženo mnoho žen za tzv. „špatný hidžáb“. Tálibán totiž nařídil, že se se ženy musí zahalovat od hlavy až k patě, vidět smí být pouze oči. OSN tehdy označila zatýkání za znepokojující. 

Rodina šestnáctileté Zahry uvedla, že ona a další dospívající dívka byly v prosinci 2023 zatčeny v obchodě v západním Kábulu. Její matka Somaia tvrdí, že Zahra a její kamarádka byly policií zadržovány dva týdny. „Když se vrátila domů, už nebyla tou dívkou, která před dvěma týdny odešla z domova,“ vypověděla její matka. „Přiběhla jsem a objala ji, ale ona se rozplakala a řekla, že byla zneuctěna. Po zbytek dne Zahra nejedla ani nemluvila,“ dodala. Dívka se později oběsila. Zahřina smrt navíc nebyla jedinou tragédií spojenou se zatýkáním žen kvůli hidžábu, který neodpovídal pravidlům Tálibánu.

Mluvčí tálibánského ministerstva pro mravnost a ctnost sdělil agentuře Associated Press, že zatčené ženy „porušily islámské hodnoty a rituály a povzbudily společnost a ostatní vážené sestry, aby nosily špatný hidžáb". Po odsouzení v Afghánistánu i v zahraničí pak mluvčí Tálibánu Zabihulláh Mudžáhid popřel, že by kvůli špatně upravenému hidžábu policie zatýkala.

Zprávy o sexuálním násilí a útocích na ženy a dívky ve vazbě přicházejí v době, kdy se Tálibán má 30. června zúčastnit konference OSN o Afghánistánu v Dauhá. OSN potvrdila, že se zasedání nezúčastní žádné afghánské ženy a o právech žen se jednat nebude.