Snapchat už není jen pro mladé. Společnost se snaží vydělat peníze na předplatném

Stroje jsou poháněny bateriemi a solárními panely. Na délku mají něco přes metr a jsou bez mála půl metru širocí. Po poli se pohybují sami. Postupně projíždějí plochu pole a odřezávají veškerý plevel, který jim stojí v cestě – rostoucím plodinám se vyhýbají.

Plevel konkuruje plodinám v boji o půdní vláhu a živiny a může blokovat sluneční záření potřebné pro růst. Zdá se, že zhruba po padesáti letech se čas chemickým postřik chýlí ke konci. Vystavení toxickým látkám obsaženým v herbicidech může způsobovat třeba rakovinu nebo Parkinsonovu chorobu.

I proto někteří výrobci plecích robotů vnímají jejich vývoj jako „své poslání“. Tak to alespoň pro The Guardian popsal Kenny Lee, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Aigen Robotics. Lee nejdřív pracoval v oblasti kybernetické bezpečnosti, ale poté, co přežil nemoc, kterou podle zjištění Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny mohou způsobovat právě přípravky na hubení plevele, se rozhodl povolání změnit. Se svým kolegou už na vývoj robotů získali 19 milionů dolarů.

Přesto se někteří zemědělci domnívají, že roboti nepřinesou zásadní změnu. Říkají, že zemědělské půdy je příliš mnoho a že existuje příliš velká škála úkolů na to, aby je bylo možné řešit pomocí robotů. Jejich výroba a použití je navíc zatím příliš nákladná. Alternativou je model regenerativního zemědělství, které využívá řadu strategií zaměřených na zlepšení zdraví půdy, včetně omezení pesticidů, střídání plodin, nebo třeba pěstování plodin, které poskytují půdní pokryv k potlačení plevelů.

Přestože tyto země zaznamenaly v průběhu roku největší nárůst cen bytů, i nadále si nejvyšší cenu za metr čtvereční udržuje Švýcarsko. Cena se v současnosti pohybuje kolem 476 tisíc korun za metr čtvereční. Naopak nejnižší cenu za metr čtvereční má Řecko, a to zhruba 74 tisíc korun.

V roce 2022 podobnému žebříčku, tentokrát od společnosti Deloitte, dominovala Praha. V českém hlavním městě se totiž v daném roce byty zdražily o 20,8 % –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy nejvíce ze všech evropských metropolí. Odborníci zároveň upozorňovali na to, že pro Čechy je při přepočtu na průměrnou hrubou mzdu bydlení nejdražší ze všech sledovaných států. Na byt o velikosti 70m2 bychom si podle výzkumu vydělali průměrně za 13,3 roku, pokud bychom ovšem neutráceli za nic jiného.

Růst cen bytů v Evropě je dlouhodobým problémem. Podle Eurostatu stouply ceny nemovitostí v EU mezi lety 2010 až 2022 v průměru o 47 %. Stejně tak vzrostly i ceny nájmů. Kromě Řecka došlo mezi lety 2010 až 2022 ke zvyšování ve všech státech EU průměrně o 18 %. Nejvyšší nárůst byl v Litvě o 144 % a v Irsku o 84 %. Informuje o tom The Guardian.

Podle průzkumu Evropské unie z loňského roku žije třetina Evropanů v nájemním bydlení. Nájem je často příliš drahý a náklady na energie ve špatně izolovaných domech prudce rostou. Od roku 2010 se v některých zemích také snížil počet dostupných sociálních bytů. Částečně za to může pokles veřejných investic do bydlení a prodej sociálních bytů soukromým nájemníkům.

Vědci po desetiletí pozorovali a zaznamenávali chování pěti komunit volně žijících šimpanzů v lesích Ugandy a Tanzanie. Sledovali hlavně gestikulaci, pohyby rukou i mimiku a výrazy v obličeji, kterými se opice dorozumívají nejvíc. Za celou dobu přeložili víc než 8 000 gest u 250 zvířat. Vedoucí výzkumu doktor Gal Badihi z Univerzity v St. Andrews vysvětlil, že gesta umožňují šimpanzům lepší vzájemnou koordinaci a eliminaci konfliktů.

Vědci zároveň zjistili, že šimpanzi používají k dorozumívání stejný systém dialogu a v komunikaci se střídají. Podle odborníků je rychlé střídání charakteristickým znakem lidské konverzace. „Všichni si mezi reakcí na druhého dáváme přibližně 200 milisekundovou pauzu,“ říká profesorka Hobaiter, která se zabývá komunikací primátů. Jedna lingvistická studie z roku 2009 tyto rozdíly měřila – ukázala, že japonským mluvčím trvalo v průměru sedm milisekund, než zareagovali, zatímco dánským mluvčím to trvalo o něco déle – zhruba 470 milisekund.

Podle Hobaiter se šimpanzí časy od těch lidských zas o tolik nelišily. „Šimpanzům zabralo zhruba 8 600 milisekund, než odpověděli na dané gesto,“ uvedla profesorka Hobaiterová pro server BBC. Zároveň se ale občas vzájemně přerušili, a tak si vlastně skákali do řeči. Podobný způsob komunikace ukazuje podle výzkumníků na naše společné předky, ale stejně jako šimpanzi si nakonec snažíme vybojovat vlastní komunikační prostor.

Slunce prochází jedenáctiletými cykly, během nichž se počet slunečních skvrn a intenzita sluneční aktivity zvyšuje a dosahuje vrcholu, což přináší nejvyšší pravděpodobnost intenzivních slunečních bouří. Podle webu Space se očekává, že současný sluneční cyklus dosáhne svého vrcholu nebo-li „slunečního maxima“ v polovině roku 2025, kdy se magnetické pole naší hvězdy převrátí a její póly se prohodí. V současnosti jde o 25. cyklus od roku 1755, kdy začalo rozsáhlé zaznamenávání sluneční aktivity. Následující šestadvacátý ale o sobě dává vědět dřív, než se očekávalo. Další cyklus totiž měl nastat až za 6 let.

Vědci z Univerzity v Birminghamu zaznamenali sluneční aktivitu v podobě dunění způsobeného „hvězdnými otřesy“, zvukovými vlnami odrážejícími se v nitru Slunce. Tento hluk ohlašuje nástup dalšího jedenáctiletého slunečního cyklu. „Je vzrušující vidět první náznak toho, že se tento vzorec bude opakovat i v cyklu 26, který má začít přibližně za šest let,“ uvedla vedoucí týmu Rachel Howe z Birminghamské univerzity. Výzkumníci sledují cyklus Slunce měřením jeho vnitřních zvukových vln a sledováním jeho rotace. Vědí, že pásy s rychlejší rotací se objevují před začátkem dalšího slunečního cyklu. „Pokud se na grafu vrátíte o jeden sluneční cyklus zpět, tedy o 11 let, uvidíte něco podobného,“ vysvětlila Howe.

Silné sluneční bouře na vrcholu sluneční aktivity mohou způsobit jasné polární záře i v nižších nadmořských výškách. Mohou ale také poškodit satelity na oběžné dráze, elektrické sítě a telekomunikační systémy.

Server Health definoval doomscrolling jako činnost, při které člověk na sociálních sítích aktivně vyhledává negativní materiál ve snaze získat přístup ke všem informacím, které potřebuje, aby se ochránil před tím, co považuje nebezpečné.

Výzkum australské Univerzity Flinders nyní odhalil, že lidé se kvůli doomscrollingu častěji cítí podezřívaví a nedůvěřiví vůči ostatním lidem a mají dojem, že jejich život postrádá smysl. Podle vedoucího studie Rezy Shabahanga se sledování negativních zpráv na sociálních sítích stalo zdrojem zástupného traumatu, který má negativní psychický dopad na někoho, kdo dané trauma sám ani neprožil. Pravidelné sledování znepokojivých událostí na sociálních sítích také podle studie souvisí se změnami v našem pohledu na lidstvo.

Shabahang a jeho kolegové provedli průzkum mezi 800 vysokoškolskými studenty z USA a Íránu, aby zjistili, jak negativní obsah ovlivňuje pocity člověka ohledně existence. Účastníci měli odpovědět na otázku, jak často procházejí sociální média, jak úzkostně vnímají svou existenci, zda věří, že svět je spravedlivé místo, a jaký mají pocit z lidstva. Výsledky testování ukázaly, že ti, kteří doomscrollují, mají v obou skupinách studentů vyšší tendence k existenciálním úzkostem. „Bylo zjištěno, že vystavení obrazům a informacím o traumatických událostech vyvolává u lidí příznaky podobné posttraumatické stresové poruše (PTSD), jako je úzkost a zoufalství,“ uvedl Shabahang.

„Pokud si budeme lépe uvědomovat své online návyky, jako je například doomscrolling, a podnikneme malé kroky k jejich odstranění, mohlo by to pomoci zlepšit naši celkovou duševní pohodu,“ dodává Shabahang.

„Jako každý kulturní festival, i my chceme, aby Duhový PRIDE Bratislava byl bezpečný a návštěvníci si jej mohli užít naplno,“ píšou na oficiálních stránkách Duhového Pride organizátoři akce. Bezpečnostní opatření byla letos ještě přísnější než v minulém roce, což účastníci ocenili. Slovenská Národní kriminální agentura (NAKA) totiž pár dní před zahájením odhalila skupinu plánující teroristický útok na shromáždění LGBTQ+ lidí, jak napsal slovenský Denník N. Skupina působila na internetu, kde spolu s dalšími uživateli z Evropy, USA i Ruska šířila nenávistné projevy a výzvy k násilí.

„Tyto kanály sloužily k šíření neonacistické symboliky, nenávistných projevů a k podněcování násilí i teroristických útoků. Cílem útoků měli být zejména příslušníci různých menšin, jako jsou muslimové, židé, migranti nebo osoby z LGBTI+ komunity,“ citoval slovenský Denník N policii. Kolik osob kriminalisté zadrželi, dosud není známé, stejně jako bližší informace týkající se podezřelých.

Na Slovensku dlouhodobě chybí podpora LGBTQ+ komunity. V roce 2022 pravicový extremista zastřelil v queer podniku Tepláreň dva mladé muže Matúše (†23) a Juraje (†27). Tisíce lidí následně vyšly do ulic a požadovaly lepší ochranu zástupců queer komunity. Podle serveru Euronews hodnotí ILGA Europe, Mezinárodní asociace leseb, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů, každoročně 49 evropských zemí z hlediska jejich právní a politické situace pro LGBTQ+ osoby. Slovensko se umístilo na 30. místě, tedy výrazně pod evropským průměrem.

Společnost Above, která vznikla v Sacramentu, oznámila, že vesmírný hotel plánuje otevřít do roku 2027, organizace na něm plánují začít pracovat v roce 2026. Otevření stanice Voyager bylo původně plánováno na rok 2025, ale zpoždění v souvislosti s koronavirem se posunulo na nově naplánovaný rok, uvedla společnost. Údajně by se mělo jednat o objekt o rozloze 50 000 metrů čtverečních, napsal server LADbible.

Nejdříve se začne stavět centrální beztlaková kruhová konstrukce s dokovacím uzlem v jejím středu a poté se přejde na vnější kruhovou příhradovou konstrukci o průměru 200 metrů, která bude napojena na síť. Na palubě bude 24 obytných modulů obsahující pokoje, restaurace, tělocvičny, bary, ubytování pro posádku, a dokonce i vědecké výzkumné moduly.

Jen čtyř až osmnáctihodinová cesta na stanici bude hosty stát nejméně 55 milionů dolarů (1 275 milionů Kč), uvedl před časem server Afar. A to ještě nebyly započítány náklady na hotel.

„Vzhledem k tomu, že celkové náklady jsou stále velmi vysoké, většina lidí předpokládá, že vesmírná turistika bude dostupná pouze pro velmi bohaté. A ačkoli si myslím, že to bude platit ještě několik let, nadace Gateway Foundation si klade za cíl zpřístupnit cestování do vesmíru všem,“ obhajuje projekt Tim Alatorre, senior design architekt, spoluzakladatel a předseda představenstva společnosti Above.

Společnost však očekává, že při standardním dvoutýdenním výletu se hlavní položka – náklady na start – v příštích několika letech s technologickým pokrokem výrazně sníží. „Nakonec bude cesta do vesmíru jen další možností, kterou si lidé vyberou pro svou dovolenou, stejně jako plavba lodí nebo návštěva Disney Worldu,“ dodává Tim Alatorre naději i méně zámožným lidem.

Hadi ročně usmrtí tisíce lidí po celém světě a dalších přibližně 100 000 otrávených utrpí odumření tělesných tkání a buněk, které může vést až k amputaci, píše server Independent.

Uštknutí kobrou se obvykle léčí pomocí protijedu podávaného nitrožilně, což znamená, že se lék dostane do krevního oběhu, nikoli do tkáně. Tento postup ale nezabírá v případě nekrózy, nevratného odumření tělesné tkáně, které může vést k amputaci nebo ztrátě funkce končetiny.

Vědci ale nyní zjistili, že jako protilátku lze použít běžné léky na ředění krve, jako je heparin. Hlavní autorka studie Tian Du z University of Sydney uvedla, že pokud budou pokusy na lidech úspěšné, bude možné heparin – lék, který se může dostat přímo do infikované tkáně – používat na místě, nejspíše v kombinaci s dalšími léky, napsal britský server The Guardian. Mohlo by tak jít o levný protijed, čímž by se výrazně snížil počet následků způsobených uštknutím. I když podle autorky studie v této fázi není jasné, jak moc heparin sníží poškození tkáně, Tian doufá, že se sníží o 50 až 100 % v závislosti na dávce a rychlosti podání léku.

Světová zdravotnická organizace (WHO) označila hadí uštknutí za prioritu ve svém programu boje proti zanedbávaným tropickým nemocem a oznámila svůj cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí a zdravotních postižení způsobených hadím uštknutím na polovinu.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) oznámil spolupráci s Národním olympijským výborem (NOV) Saúdské Arábie, kde by se v příštím roce měly konat první olympijské hry Esports Games 2025. Informuje o tom oficiální olympijský web.

Partnerství mezi MOV a Saudskou Arábií bude trvat 12 let a pravidelně se v jeho rámci budou konat olympijské hry v esportu. Spolupráce přichází v době, kdy sport v Saúdské Arábii celkově výrazně roste, a kupředu ji žene sociální a ekonomická transformace země v rámci Vize 2030. Království si totiž mimo jiné klade za cíl založit na místní úrovni 250 herních společností, které by vytvořily 39 000 pracovních míst.

„Už 20 let esport a hraní her roste. Je jasné, že to není jen trend. Máme za sebou roky, kdy sledovaly největší finále miliony lidí,“ řekl BBC Newsbeat Alban Dechelotte, generální ředitel společnosti G2 Esports.

Království Saudská Arábie nedávno hostilo Světový pohár v esportu, který někteří fanoušci, hráči a komentátoři na protest bojkotovali kvůli dodržování lidských práv. Tato arabská země, kde je homosexualita nezákonná, se stala terčem kritiky kvůli svému postoji k LGBTQ+ lidem a nedostatečným právům žen.

Organizátoři Světového poháru v esportu ale rozhodnutí uspořádat akci právě zde obhajují. Dechelotte říká, že jeho vlastní zkušenosti ze Saúdské Arábie, kde se konala řada významných esportových akcí, jsou pozitivní. Stejně jako šéfové světového poháru, také říká, že jej saudští představitelé ujistili o otevřenosti soutěže bez ohledu na pohlaví nebo sexualitu. Podle Dechelottea bude esportová verze olympijských her usilovat o rovnoměrnou účast hráčů a hráček. Tvrdí, že jde o obrovskou příležitost pro kompetitivní hraní, která by oslovila nové a mladé publikum.

Jak píše server Sportico, Saúdská Arábie se významně prosadila v oblasti světového sportu investicemi do golfu, fotbalu, zápasů a nejnověji i do tenisu. Na rozdíl od těchto sportů však nyní esport zaznamenává investice především ze saúdských peněz. Tím se ale zároveň zhoršuje jeho finanční závislost na království.