Sonic a Super Mario si to rozdají ve Válce konzolí

Olympijské hry pro neslyšící se odehrávají už více než sto let a nyní se stávají laboratoří pro inkluzivní technologie, které handicapovaným lidem umožňují plnější prožití sportovních událostí. Například během pingpongového turnaje byly v Tokiu na obrazovky promítány znaky znázorňující zvukové efekty – dopad míčku, zvuky výměny, či rychlost smeče.

Při zápasech v judu zase fanoušci prostřednictvím speciálních zařízení cítili vibrace, které výkony sportovců vyvolávaly. „Přesuny nohou byly cítit jako slabší vibrace, zatímco srážky zápasníků byly silnější. Když byl někdo hozen, náraz byl velmi silný,“ uvedla pro server BBC japonská neslyšící fanynka juda Eri Terada.

Nové technologie se v Tokiu v průběhu Olympijských her pro neslyšící testovaly i mimo sportoviště. Do jejich okolí byly například instalovány obrazovky, které okolní hluk převáděly na dynamický text a pomáhaly tak neslyšícím s orientací ve složitém prostředí.

Toto zařízení bylo vytvořeno ve spolupráci s komunitou neslyšících, konkrétně s dětmi z Městské školy pro neslyšící v Kawasaki a bylo instalováno i na několika vlakových zastávkách.

Podle Hidekiho Yoshiky z Tokijské univerzity nepomáhá tato technologie pouze neslyšícím. „Mohou ji využívat také starší lidé se sluchovými problémy nebo lidé, kteří náhodou zmeškají hlášení. Zároveň snižuje zátěž pro zaměstnance stanice,“ uvedl výzkumník pro server Japan News.

Moltbook je sociální síť, která funguje na podobném principu jako Reddit, nekomunikují na ní však skuteční lidé, nýbrž AI boti, které lidští uživatelé vytvořili. Na platformě bylo ke 12. únoru letošního roku registrováno přes 2,6 milionu botů, kteří by podle jejích pravidel měli být zcela autonomní.

Nedávná analýza však odhalila závislost některých účtů na lidských uživatelích. Podle čínského výzkumníka Ninga Lia, který analýzu provedl, se AI boti sami řídí pravidelným rytmem. Každý den se na několik hodin probudí a procházejí platformu, aby komentovali příspěvky a sami je zveřejňovali. Tímto vzorcem se však podle Lia řídilo jen 27 procent účtů. Lidské chování při zveřejňování příspěvků naopak vykazovalo 37 procent účtů a aktivita zbývajících byla nejednoznačná, píše server Euronews.

„Nemůžeme vědět, zda vznik komunit kolem sdílených zájmů odrážel vznikající sociální organizaci botů, nebo jejich činnost koordinovanou lidmi,“ říká Li. „Neschopnost rozlišit mezi těmito dvěma možnostmi není pouze frustrující, ale aktivně brání vědeckému porozumění schopností umělé inteligence a omezuje naši schopnost vyvinout vhodné rámce pro její správu,“ dodává.

Liova analýza navíc přichází v době, kdy již několik dalších výzkumníků tvrdí, že za příspěvky na Moltbooku stojí lidská činnost. Výzkumníci americké cloudové společnosti Wiz na začátku tohoto měsíce zjistili, že 1,5 milionu AI botů na platformě bylo údajně spravováno pouze 17 000 lidskými účty, což znamená v průměru 88 agentů na osobu, uvádí Forbes. Platforma také nemá žádné omezení, kolik botů může jeden účet přidat, což znamená, že skutečné počty mohou být ještě vyšší.

Vystoupení Bad Bunnyho vyvolává kontroverze prakticky od chvíle, kdy bylo ohlášeno. Zejména politici z republikánského tábora se ohrazovali proti tomu, že bude celé ve španělštině a stěžovali si i na některá témata textů, která jsou podle nich příliš levicová, píše server News Nation.

Člen Sněmovny reprezentantů Andy Ogles vyzval k vyšetřování na federální úrovni. Vystoupení portorického zpěváka podle něj bylo explicitní a neslušné. Pobouřila ho zejména píseň Safaera, kterou kritizoval za explicitní obsah textu, včetně zmínek o pohlavním styku a dalších podle něj nevhodných témat.

Republikánský kongresman z Floridy Randy Fine v dopise předsedovi Federální komise pro komunikace napsal, že „to, co Američané viděli během přestávky Super Bowlu, bylo odporné.“ Dodal, že zákony Spojených států platí pro všechny, bez ohledu na to, jakým jazykem mluví, uvádí server Euronews.

Stížnosti směřovaly také na písně Tití Me Preguntó a Monaco. Federální komise pro komunikace ale uvedla, že texty písní, které ve svých plných verzích explicitní obsah skutečně obsahují, byly pro účely vystoupení na Super Bowlu upraveny tak, aby vyhovovaly pravidlům.

Podle oficiálních údajů bylo vystoupení Bad Bunnyho na Super Bowlu čtvrté nejsledovanější v historii, k obrazovkám přitáhlo 128,2 milionu diváků. Dosud nejsledovanějším vystoupením tak zůstalo to loňské v podání rappera Kendricka Lamara, které živě sledovalo 133,5 milionu diváků.

Allegro argumentoval tím, že biblické texty jsou plné kódovaných výrazů odkazujících na psychedelické rituály. Podle jeho interpretace představují zázraky, zjevení i „božská setkání“ symbolické popisy změněných stavů vědomí. Tvrdil také, že některé klíčové pojmy křesťanství mají původ v dávných sumerských a semitských výrazech s údajně erotickým či rituálním významem.

Bezprostředně po vydání byla kniha akademickou obcí tvrdě kritizována. Odborníci poukazovali na problematickou metodologii, selektivní práci s jazykovými kořeny i spekulativní výklady bez dostatečné historické opory. Allegrova reputace tím utrpěla a jeho teorie byla většinově odmítnuta.

Přesto se jeho dílo v posledních letech znovu dostává do veřejného prostoru. V roce 2009 vyšlo nové vydání knihy a téma se objevilo i v populárních médiích, například v podcastu Joea Rogana, jak upozornil magazín Popular Mechanics. Oživený zájem souvisí mimo jiné s širší diskusí o psychedelických látkách a jejich roli v historii náboženství.

Výzkumníci však zůstávají vůči Allegrovým závěrům převážně skeptičtí. Kritizují především jeho volné zacházení s etymologií – například tvrzení, že některé biblické výrazy skrytě odkazují na falické symboly či „kulty hub“ na Blízkém východě. Podle kritiků neexistují dostatečné historické důkazy, které by takové interpretace podpořily.

Většina historiků se shoduje, že existuje více pramenů dokládajících historickou existenci Ježíše z Nazareta než podkladů pro teorii, že by byl pouhým symbolem psychedelické houby. Allegrova práce tak zůstává spíše kuriózní kapitolou moderních dějin biblické interpretace než uznávanou vědeckou hypotézou, uvedl server Time.

Tématu se věnuje také jedno ze starších vydání spirituálního magazínu Hergot.

Do popředí se dostávají například čínské wellness praktiky, které byly ještě nedávno vnímány jako kýčovité nebo spojené spíše se starší generací. Dnes jsou však mezi mladými Američany módní. Od pití teplé vody s jablky přes nošení domácích pantoflí až po cvičení zaměřené na dlouhověkost – uživatelé sdílejí videa, ve kterých se symbolicky „učí být Číňany“. Často k nim přidávají ironické popisky inspirované filmem Klub rváčů („Potkali jste mě ve velmi čínském období mého života“) nebo hashtag #newlychinese.

Podle deníku BBC může chinamaxxing souviset s rozčarováním části mladých Američanů z vlastní země, není však jasné, do jaké míry tento pocit skutečně pohání celý trend. Fenomén navíc přesahuje rovinu pouhého životního stylu. Jak upozorňuje New York Post, řada influencerů, kteří otevřeně oslavují čínskou kulturu, zároveň kritizuje Spojené státy.

Do širšího povědomí se trend dostal poté, co politický streamer Hasan Piker, oblíbený zejména mezi generací Z, navštívil Čínu a svou cestu do Pekingu živě streamoval. Během vysílání z náměstí Nebeského klidu chválil Čínu a prohlásil, že „necítí v srdci žádný patriotismus vůči Americe“. Přestože byl podle dostupných informací policií vyslýchán za to, že na veřejnosti ukázal meme vytvořené umělou inteligencí, na němž byl zobrazen jako Mao Ce-tung, nadále tvrdil, že Čína podle jeho názoru představuje ideálnější model vlády než Spojené státy, uvedl server The Economic Times.

Mnoho dnešních teenagerů si naposledy zažilo relativně „normální“ období před pěti lety – ještě před pandemií covidu-19 a následnou ruskou invazí. V dospívání přitom i několik let představuje obrovský časový úsek. Strach z nákazy postupně vystřídal strach z dronů a ostřelování, civilní omezení nahradila vojenská pravidla a zákaz vycházení.

„Už si nedokážu představit život bez války. Připadá mi, jako by mi vzpomínky na dobu před rokem 2022 někdo vymazal… Život se zdál jiný, když jsme si mysleli, že koronavirus je ta nejnebezpečnější věc, která se nám může stát,“ říká čtrnáctiletá Paulina pro server Vice.

Navzdory traumatu a pravidelným raketovým útokům se ukrajinští teenageři stále snaží žít běžný život. Setkávají se na koncertech, v parcích nebo na sportovištích. Baví se, pijí, vapují – dokud jejich večer nepřeruší armádou nařízený půlnoční zákaz vycházení.

Server Vice ve svém článku popisuje také kulturu mladých gothiků, která v současném válečném kontextu získává nový význam. Její estetika – dlouhé vlasy, tmavé oblečení, smutné pohledy, nášivky s názvy kapel připomínajícími kletby či proroctví – působí jako přirozený odraz reality, ve které tito mladí lidé vyrůstají. Mnozí z nich poslouchají kapely, které už v 90. letech budily kontroverze: Marilyn Manson, Type O Negative, Anthrax či Mayhem. Čím temnější a provokativnější název, tím výraznější symbol vzdoru – například Suicide Commando, Cattle Decapitation nebo Purulent Spermcanal.

Podle odhadů UNICEF je až 1,5 milionu ukrajinských dětí ohroženo rozvojem posttraumatické stresové poruchy, deprese či úzkostí. Jak píše ČTK, obzvlášť náročné jsou zimní měsíce, kdy se tisíce dětí ukrývají ve studených a vlhkých krytech během výpadků elektřiny a ostřelování.

Výzkum probíhal na Univerzitě v Curychu. Během experimentu vědci aplikovali elektrický proud na čelní a temenní oblasti mozku 44 dobrovolníků – tedy na části mozku umístěné vpředu a vzadu. Když byly tyto oblasti stimulovány současně, účastníci rozdávali více peněz svému anonymnímu partnerovi. „Statisticky jsme opravdu pozorovali nárůst jejich ochoty platit za ostatní,“ uvedl pro BBC profesor Christian Ruff, jeden z hlavních autorů studie.

Kromě toho, že studie odhaluje mechanizmy základního lidského chování, mohou podle vědců její výsledky pomoci při léčbě některých poruch mozku. „Existují lidé, kteří mají vážné problémy se sociálním chováním, protože nedokážou zohlednit perspektivu druhých a neustále jednají sobecky,“ vysvětlil Ruff pro BBC Radio 4 Inside Science. „Právě pro tyto případy by mohla stimulace mozku najít své uplatnění.“

Nový objev navazuje na jejich přechozí studii. V ní sledovali mozkovou aktivitu účastníků při stejné hře na rozdělování peněz. Během výzkumu vědci identifikovali dvě oblasti mozku, které se zdály nejvíc „komunikovat“ právě během rozdávání peněz. Tyto oblasti hrají roli v rozhodování a empatii, tedy v rozlišování pocitů druhých od našich vlastních.

Experiment tak navíc naznačuje, že altruismus je v našich mozcích vrozený a vyvinul se, aby nás vedl k péči o druhé.

Zařízení Aidena McMillana vzbudilo pozornost poté, co jej předvedl stanici NBC Dallas-Fort Worth a ukázal, a dokázal, že si stroj sestavil úplně sám. Takzvaný Fusor simuluje procesy probíhající uvnitř hvězd – v malé vakuové komoře urychluje jádra lehkých atomů proti sobě tak, aby došlo k jaderné fúzi. Přitom vzniká malé množství energie a neutronů, ale neelektrická energie pro domácí použití. Fusor slouží především k experimentům a demonstraci principů jaderné fyziky a plazmatu, informuje web Dexerto.

McMillan začal se svým projektem během pandemie, když mu bylo osm let. Než vůbec začal sestavovat prototypy, strávil dva roky studiem základů jaderné fyziky. Následovalo čtyřleté období pokusů a omylů, vytrvalosti a řešení technických problémů, než se mu podařilo dosáhnout úspěšné jaderné fúze.

„O jadernou fúzi jsem se začal zajímat už dříve, když jsem o ní četl, a chtěl jsem zkusit postavit vlastní zařízení,“ řekl McMillan stanici NBC. Guinnessova kniha rekordů zatím nepotvrdila, zda bude McMillanův výkon oficiálně uznán.

A teď se jim to podle všeho povedlo znovu s kauzu Epstein. Jenže tentokrát do celé teorie vstupuje i nepříjemná otázka: nebyl tvůrce seriálu náhodou s Jeffreyem Epsteinem v kontaktu? A pokud ano, co z toho vlastně vyplývá?

Nejnovější taková teorie souvisí s epizodou 12. série z roku 2000 s názvem „The Computer Wore Menace Shoes“. V ní Homer založí blog pod pseudonymem Mr. X a šíří konspirační fámy. Následně je unesen na tajný ostrov, kde „šílení úchylové tajně řídí svět.“ Právě motiv izolovaného ostrova dnes fanoušci spojují s ostrovy Little Saint James a Great Saint James, známými jako takzvaný Epsteinův ostrov. Na nich údajně Jeffrey Epstein sexuálně zneužíval nezletilé dívky. Na sociálních sítích se okamžitě začaly šířit srovnávací záběry a teorie o „další předpovědi“, informuje Unilad.

Do celé debaty ale vstoupily i nově zveřejněné dokumenty související s Epsteinem. V nich se totiž objevilo i jméno tvůrce Simpsonových Matta Groeninga. Ten byl už v roce 2019 zmíněn v soudních spisech poté, co Virginia Giuffre uvedla, že mu jako šestnáctiletá poskytla masáž nohou v Epsteinově soukromém letadle. Zároveň ho ale popsala jako zdvořilého a neuvedla žádné další nevhodné chování. V aktuálních dokumentech se Groeningovo jméno objevuje spíše v kontextu společenských kontaktů, nikoli obvinění z trestné činnosti, píše Euronews. Samotní tvůrci Simpsonových podobné teorie dlouhodobě odmítají. Podle nich nejde o žádné záhadné předpovídání budoucnosti, ale o kombinaci satiry, nadsázky a náhody.

A bizarní rovina celé kauzy tím nekončí. Nedávno se totiž podle serveru Polygon řešilo i to, že se v mobilní hře Pokémon Go několik let nacházel herní bod – takzvaný PokéStop – přímo na ostrově Little Saint James. Hráči se tam mohli virtuálně „zastavit“ a chytat Pokémony, přestože je místo běžně nepřístupné. Po vlně pobouření byl herní bod odstraněn. V uniklých e-mailech se navíc ukázalo, že Epstein o Pokémon Go věděl a dokonce o ní diskutoval s guruem Deepakem Choprou.