Sonic Youth: Sleeping Nights Awake
Mám rád hudební filmy a mám rád Sonic Youth. Na dokument o nich se tudíž půjdu podívat kdykoli a s radostí. Tenhle snímek má navíc ještě sympatický koncept: sedm mladých lidí dostane digitální kamery, aby zachytili zákulisí a průběh koncertu legendárních Sonic Youth na turné k jejich poslední desce.
NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!
Moment... Není vám tenhle nápad s několika kamerami v rukou amatérů odněkud povědomý? Samozřejmě, máme totiž v čerstvé paměti strhující atmosféru koncertního dokumentu Beastie Boys, 50 kamer a 40 tisíc párů očí. Takže v zásadě nic originálního, chtělo by se říct. Jenže tohle není obšlehnutý nápad. Neziskovka Project Moonshine, pod jejímiž křídly jsou tihle mladí dokumentaristé sdružení, takhle prostě funguje. Poskytuje účastníkům workshopů školení a vybavení k tomu, aby sami zachytili a zpracovali důležité umělecké události ve svém okolí.

Nečekejte tedy odvaz a avantgardu klipů z experimentátorského mládí Sonic Youth, v tomhle filmu prostě jen vystupují. Ospalé probdělé noci divákům na stříbrný hranatý talíř servírují v podstatě tradiční záznam koncertu prostříhaný zákulisními mezihrami, pár pěkných záběrů zblízka a několik nepřevratných fragmentů rozhovorů. To všechno ve fotogenickém černobílém balení. Středoškoláci z nevadského Rena se projevují - světe div se - poněkud průměrně a neinvenčně. A moc nového se nedozvíme ani o Sonic Youth samotných.
Co ovšem zdaleka průměrné ani neinvenční není, je hudba, o kterou v dokumentu jde. Sonici jsou naživo výteční, a to je jasně vidět a slyšet i na plátně. Snad s jedinou výjimkou, kdy si Kim Gordon napřed v zákulisí stěžuje, jak je pro ni zpívání náročné, protože není zrovna dobrá zpěvačka, a vzápětí nemilosrdně následuje píseň, která jí opravdu vokálně víc než nesedí. Jinak ale noisové legendy hrají výborně, a dokonce dojde i na něco jako raritní bonus tracky - prastaré skladby Shaking Hell nebo Tom Violence z prvních desek.

Když svůj zážitek z Ospalých nocí shrnu, vychází mi jednoduchý výsledek společný až příliš mnoha hudebním dokumentům. Jak říká na závěr jedna ze středoškolaček: pro mladé amatérské filmaře určitě zábavný způsob, jak strávit 4. července. Pro fanoušky Sonic Youth příjemně prožitých osmdesát minut s našimi idoly. Pro všechny ostatní bohužel poněkud zbytečná podívaná.
Podívejte se na trailer k filmu.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka