„Soukromé společnosti nemají mandát k dobývání vesmíru,“ říká bezpečnostní analytik Petr Boháček

Neustále se mluví o hrozbách ve vesmíru. Co je ale skutečné ohrožení? Z čeho bývají aktéři mezinárodních konferencí nejvíc zneklidnění?

Astrobioložka o odhalování života ve vesmíru: Budeme hledat molekuly ukládající genetickou informaci

• Upravit
• Smazat

Největší naděje vkládá astrobioložka Julie Nováková do mise ExoMars. Pojízdná část rover s sebou ponese vrták, který se dostane do hloubky dvou metrů. Zatím se na Marsu vzorky sbíraly pouze z povrchu nebo maximálně několika centimetrů pod povrchem. „Budeme hledat molekuly, které ukládají genetickou informaci, což je u pozemského života DNA. Samozřejmě život, který má jiné kořeny, než je ten pozemský, může mít jiné molekuly, do kterých se informace ukládá.“

Jedny hrozby jsou ty vykonstruované. Když někdo zničí druhému státu satelit s důležitou funkcí v infrastruktuře ekonomiky, tak je to velká ztráta. To je jedna rovina. To je rovina hrozeb, které si vytváříme sami. Na ni navazují hrozby, které vznikají kvůli tomu, že nejsme schopní spolupracovat. Nárůst kosmického smetí na oběžné dráze, které může zničit různé satelity. Může taky vést ke kaskádě, kdy jedna srážka způsobí další srážku. Může dokonce dojít až ke Kesslerovu syndromu, kdy nebudeme schopní odstartovat raketu a poslat ji na oběžnou dráhu, protože tam bude obrovské množství odpadu. Pak jsou ale hrozby, které nejsou antropogenního původu, solární erupce, srážky s asteroidy. A to jsou opravdu věci, které jsou planetárního významu a nelze je řešit jinak než společně.

Když se budeme bavit o hrozbách antropogenního původu – dá se spočítat, kolik vojenských a civilních satelitů létá na oběžné dráze?

To se nedá úplně odhadnout, ale na druhou stranu jsme schopni sledovat skutečně všechno, co na oběžné dráze létá. Co není v katalogu, může být vojenský satelit. Nicméně tou nejdůležitější dynamikou je přesouvání těžiště z vojenských státních technologií na soukromé. Dřív byl vojenský státní sektor zdrojem inovací. Víme, co přinesly vojenské výzkumné instituce ve Spojených státech, například internet. Umožnily vznik Silicon Valley a celého internetového průmyslu. Dnes už státní sektor není centrem inovací. Dnes je hlavním zdrojem technologických inovací soukromý sektor a naopak státní sektor je často závislý na soukromých dodavatelích technologií a různých řešení. Výborný příklad je společnost SpaceX, která naprosto určuje trendy. Pokud bych to měl vztáhnout na planetární obranu, tak například mise DART, která startuje v roce 2021 a má testovat metodu ochrany planety před asteroidy, poletí raketou Falcon 9 společnosti SpaceX.

Čína plánuje velký úklid na oběžné dráze. Vesmírný odpad chce ničit laserem

• Upravit
• Smazat

Čínští vědci přišli na účinný způsob, jak vyčistit smetí z oběžné dráhy. Podle nedávno představeného návrhu chtějí přebytečné družice zničit přímo ze Země pomocí obrovského laseru.

Dostáváme se do fáze, kdy se nestátní aktér stává dominantním a určujícím vývoj a chování v kosmu. To je velice důležitá dynamika nejenom v kosmu, ale i na Zemi. Protože kosmická komunita se často dělí na tři části – vědce, státní sektor a filantropy, nadšence. Každá má jinou vizi a jinou misi. Dříve byl vesmír doménou vědců, kteří ho jen pozorovali. Pak se s rozvojem raketové techniky stal doménou států, které hledaly racionalizaci, ať už vojenskou, anebo racionalizaci toho typu, kdy investice do kosmu musí mít návratnost pro obyčejné lidi. To vidíme v Evropě. Jde o systémy Galileo a Copernicus. Tyto satelitní systémy mají přímo pomoct jednotnému trhu. A pak tady máme skupinu vizionářů, kteří nejsou omezení národním zájmem, a jelikož mají tak velkou váhu v kosmickém rozvoji, můžou změnit naši společnost. To už vidíme na tom, když mluvíme o plánu Elona Muska kolonizovat Mars nebo Jeffa Bezose létat na Měsíc. Oni na to nemají mandát a mezinárodní systém na to není uspořádaný, protože odpovědnost za veškeré aktivity nese národní stát. Systém aktivit v kosmu je založený na starých dohodách, které mají v sobě tvrdě kosmopolitní principy.