Špína si prozpěvuje metalové gospely a kostnatí v rytmu zahraničních novinek

Hned na začátku jsme si připomněli první jarní vlaštovku v podobě dlouho očekávané nové desky newyorských pankáčů Hank Wood & Hammerheads. Po čtyřech letech se totiž parta okolo vydavatelství Toxic State vytasila s proto-punkem načichlou deskou, z které nápadně vyčnívá hitovka Love Is a Cold White Tile. Rozjařenější začátek jsme si ani nemohli přát, pak už ovšem atmosféra ve studiu potemněla. Postarali se o to například Culture of Killing, italský jednočlenný projekt navazující na tradici anglického osmdesátkového peace punku, jaký známe třeba od Zounds nebo The Mob. Culture of Killing zároveň představují tu nejmyslitelnější melancholickou variantu tohoto žánru.

Došlo i na duchovní osvětu, když Kazatel vytáhl eso z rukávu v podobě pozoruhodné skupiny Zeal & Ardor, která na své novince Strange Fruit opět ohýbá gospelové zpěvy dohromady s black metalem a dopřává posluchači dávku poctivých sypaček. K tomu se výborně hodila i tajemstvím opředená jednočlenná kapela Kostnatění, která, ač by název mohl působit jinak, pochází z Ameriky. Nezůstali jsme ovšem pouze u metalu, pustili jsme si i novou nahrávku od králů samplování a lo-fi nahrávání ISS, významně zpomalili s kapelou Yob a nakonec se dostali do varu s australsko-italskými pankáči Morte Lenta.

A nakonec se objevila divoká karta v podobě nového Iron Sighta, který se do našeho výlovu dostal na poslední chvíli, a bylo to jedině dobře. Kontroverzní dánský hudebník není v Česku žádným nováčkem, mohli jste jej vidět loni na Fluffu i Creepy Teepee (s projektem Empire Line). Na své nové nahrávce dává dohromady to nejlepší, co známe z jeho domovského labelu Posh Isolation.