Spojené arabské opiáty v debutu nordického mága Jana Banga
Elektronika, producenta a uměleckého ředitele festivalu Punkt Jana Banga charakterizuje vedle šestého smyslu pro živý sampling především záliba v sofistikované práci se zvukem a již existujícími nahrávkami.
V případě jeho dlouho očekávaného debutového alba …and Poppies from Kandahar (…a makovice z Kandaháru) se nelze nepodivovat nad tím, jak organicky v úhrnu působí. Živé hraní, různé produkční techniky a doteky technologie tu ladí stejně jako atmosféra skladeb s jejich originálními názvy (pod nimi je podepsán klasik David Sylvian, na jehož labelu Samadhi Sound album vyšlo).
Roky zkušeností s volnou improvizací - především s výtečnými trumpetisty Nilsem Peterem Molvaerem a Arve Henriksenem, kteří jsou na desce rovněž přítomni - se tu pochopitelně zúročují: Bang do svých poutavě strukturovaných skladeb navíc vplétá úryvky z děl Richarda Wagnera či Roberta Schumanna a samply současné improvizované hudby (trio Muta, Kammerflimmer Kollektief). Nálada jeho elektro-akustických kompozic jako by překračovala hranice prostoru a času; přesto je jeho estetika víc osobní než všežravá.
Křivolaké melodie a pointillisticky rozmístěné rytmy se tu potkávají s napůl artikulovanými střípky vokálů (znamenitá zpěvačka Sidsel Endresen) i lahodnými sonickými plochami. Bangova promyšlená i intuitivní hra s barvami a tvary zvuků je intelektuálně stimulující a zároveň velmi emotivní; zblízka fascinuje důrazem na detail a z dálky jemnou harmonickou barevností.
Bangova hudba na pomezí ambientu, popu a abstraktního jazzu dokáže absorbovat vlivy západního světa, melodickou tradici Blízkého Východu i postupy typické pro vrcholnou tvorbu Milese Davise či Briana Ena. Stačí si poslechnout skladby jako Self Injury, Midwife´s Dilema nebo Heidegger´s Silence.
Inu, takhle nějak to zní, když múzicky bydlí člověk.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
