Star Wars znovu nacházejí ztracenou Sílu

Zatímco v případě slavné posádky kapitána Kirka měl americký filmař přeci jen volnější pole působnosti, dané i tím, že Star Trek na stříbrném plátně byl vždy spíše ve znamení lavírování mezi různými styly, podědit Star Wars je úkol, který hraničí s biblickým údělem. Fenomén, který svou nestárnoucí sílu destiloval z přesně trefené směsice mytologických archetypů, popkulturních klišé a vesmírné opery, má za sebou sice období relativní stagnace, přesto jeho fanoušci sdílejí konkrétní představu, jak má správný Star Wars snímek vypadat. J. J. Abrams a jeho tým se tak dostávají do pozice strážce posvátného ohně. Rituální formule musejí být dodrženy.

Star Wars mají za sebou drastický restart kánonu, který souvisel s odprodejem práv původního duchovního otce série George Lucase gigantu Disney. Lucas od počátku usiloval vytvořit kolem příběhu notoricky známých postav propracované univerzum s rozsáhlým předivem společensko-politických vztahů a dodatkových vyprávění. Na původní trojici filmů tak navázala celá řada komiksů, počítačových her i románů, ale především kontroverzní trilogie nová, sloužící jako obří expozice příběhu Luka Skywalkera, Leii Organy a Darth Vadera.

Od celku k detailu

Megaloman Lucas v ní ale podcenil podstatu svého výtvoru – jeho prvotní magie nespočívala ani tak v problematice zdanění obchodních cest, jednacím řádu galaktického senátu a infantilním bestiáři, ale zcela prozaicky v prostém pohádkovém příběhu o boji dobra a zla, povýšeném na kosmickou antickou tragédii. Pro fanoušky uválené zbytečnými technikáliemi, průměrnými melodramatickými tirádami a dětinskými výstřelky nové trilogie je přechod práv do rukou studia Disney paradoxně vykoupením.

Restart Star Wars pro další generace je totiž dokonalým návratem ke kořenům série. Ubylo encyklopedičnosti a eklektického bloudění lokacemi, přibyl důraz na centrální postavy. Ubylo digitálních orgií, vrátil se důraz na materiálnost a uměřenost. J. J. Abrams je nejlepším režisérem, kterého kdy sága měla – jeho schopnost zachovat étos minulých dekád a provázat ho elegantně s dynamickým, obratným a kinetickým vypravěčstvím dělá z nové epizody jednoznačný divácký požitek.

Star Wars: Síla se probouzí|foto: Lucasfilm Ltd.

Tam, kde pozdní Lucas obsedantně přehlcoval plátno barvami, klasickými kostýmy a digitálními štěky zbytečných forem života, jsou nové Star Wars střídmé, důstojné, výtvarně důsledné, dospělé, věrné nápaditosti starých filmů, ale prosté jakéhokoli exhibicionismu. I přes gigantický rozpočet kladou hlavní důraz spíše na designové detaily než na ubíjející monumentalitu. Nijak neskrývají svou serialitu – nechávají úmyslně mnoho náznaků a otevřených linií, po kterých mohou další snímky pokračovat.

Abrams zachoval erbovní střihové prolínačky, ale méně se kochá celky lokací, využívá scénu k živelnému pohybu s postavami, které tak méně hrají divadlo a více dýchají. Přitom tu ale nechybí starý dobrý patos, herecké kreace s přesně položeným důrazem na dikci a gesta – jen namísto vesmírné operetky, která převládala v nové trilogii, představují sedmé Star Wars důsledný návrat k vesmírné opeře.

Star Wars: Síla se probouzí|foto: Lucasfilm Ltd.

Mladá Nová naděje?

Mladá generace hrdinů, která v nejlepší tradici série představuje svěží a neokoukané tváře, bez problémů ladí se starými známými. První věta Hana Sola „Jsme doma!“ dokonale vystihuje dojem, který Abrams a spol. navozují. Všechno je tu povědomé, přitom to ale není cítit zatuchlinou. I (démonizovaný) feministický podtext je dotažený do důsledku a jeho realizaci nechybí humorná a nedoslovná finesa.

Nepopiratelně jsme v mnoha ohledech doma až příliš. Scénář, který zásadním způsobem ovlivnil autor staré trilogie Lawrence Kasdan, funguje jako rituální zaříkávadlo. Sice se obřadu účastní nové tváře, ale formule dobře známe, v některých momentech snad až příliš. Dějové elementy jsou lehce modifikovanou verzí původních epizod, variují ověřené prvky i figury. Dokonce můžeme s trochou ironie hovořit o zbrusu nové Nové naději, která má za úkol vyklidit šachovnici pro známou partii s novými figurkami. Určité pochyby se zatím pojí i s hlavní zápornou figurou, která připomíná generické komiksové reptiliány. O osudu nového dílu se ale naštěstí nerozhoduje na poli originality.

Star Wars: Síla se probouzí|foto: Lucasfilm Ltd.

Tahle kosmická loď možná letí na pohon nostalgie, ale nikoli nostalgie zatěžkané a neobratné. Star Wars žene kupředu přesvědčení, že boj dobra se zlem nikdy neskončí a ti, kteří stojí na straně světla, jsou osudově předurčeni převzít štafetu i démony svých předků. Pokud na konci 70. let vstoupil Lucasův epos do společnosti přeplněné padouchy, morálním relativismem a krizí heroismu jako zjevení, v současnosti nutně musejí být Star Wars „jen“ návratem k již viděnému.

To ale neumenšuje slastný pocit, který si ze sedmé epizody člověk nakonec odnáší… Metafora rytířství a víry v život zůstala a nepůsobí jako anachronismus. Ani po třiceti dvou letech totiž není zbytečné připomínat si slova mistra Yody: „Bytosti světla my jsme… ne tato hrubá hmota.“

Hodnocení: 90 %
Star Wars: Síla se probouzí (Star Wars: The Force Awakens)
J. J. Abrams, USA, 2015, 136 minut

Síla se probouzí i ve Vítu Schmarcovi|foto: Martina Pavloušková