Start-up s uprchlíky a avokádové toasty v gentrifikované továrně. Liberatura čte Hry bez hranic Michala Kašpárka

27. září 2018
Liberatura

Filip je programátor, pragmatik, tak trochu cynik. Na život aplikuje metodu minimax: co nejméně úsilí za co nejlepší výsledek. Zkouší to v práci i v milostných vztazích. Funguje to perfektně, až do doby, než ho vyhodí z práce. Když se shodou okolností ocitne v uprchlickém táboře na hranicích Maďarska a Srbska, napadne ho: nešlo by pravidlo 80 : 20 aplikovat i mezi bezprizornými migranty?

„Ta kniha je o tom, jak spontánní vlna pomoci, které se uprchlíci dočkali v září 2015, byla nakonec pohlcena mašinou, kterou pro sebe nemám nijak pojmenovanou,“ vysvětluje publicista Michal Kašpárek vznik svého beletristického debutu Hry bez hranic. „Ta mašina dělá ze spousty spontánních projevů buď podnikatelský záměr, nebo gró fungování nějaké neziskové organizace. Zkrátka se ta pomoc byrokratizuje.“

„Nenapadlo tě to téma zpracovat jako non-fiction?“ ptáme se Kašpárka, známého mimo jiné jako ultimátního čtenáře a recenzenta literatury faktu. Čerstvý debutant ale vypadá zaraženě. „To mě vůbec nenapadlo! A až teď mě napadá, že mě to nenapadlo!“ Komentátora a šéfredaktora časopisu Finmag beletrie zajímá odjakživa. Dlouhá léta si navíc zapisuje nápady scénářů k příběhům, situace, které by se do literatury faktu nevešly. A zároveň přiznává, že mu v české beletrii chyběl nějaký současný hlas.

„Nechci do politiky, chci víc času na čtení,“ říká nový šéfredaktor Finmagu Michal Kašpárek

03598182_0.jpeg

„Na nabídku nové práce jsem kývl, protože byla netradiční. Dostal jsem možnost ne víc psát, ale víc číst. Prozkoumávat zahraniční média, zjišťovat, co bychom mohli přeložené vydat, editovat články českých autorů, to se mi líbilo,“ vysvětluje známý brněnský novinář, který v minulosti přispěl k založení Žít Brno. V současnosti chce proměňovat českou žurnalistiku k lepšímu.

A jak autor novely Hry bez hranic vnímá rozdíly mezi non-fiction a beletrií? „Výhoda publicistiky, kterou píšu, je v tom, že vůbec nemusím přemýšlet nad svým hlasem. Jsem nějaký Michal Kašpárek a píšu to, co jsem zjistil, co si myslím. U psaní beletrie, ještě než jsem se pustil do Her bez hranic, pro mě bylo šíleně těžké přijít na to, jak to vlastně budu vyprávět. Vševědoucí vypravěč mi přijde děsně slizký, vidím u toho člověka, jak se hladí přes tesilové kalhoty a říká si, jak je dobrej.“

Zůstane publicista Kašpárek u beletrie? A co má ve svém literárním notýsku ještě za nápady? Zapněte si záznam poslední Liberatury nejen o knize Hry bez hranic.

autoři: Jonáš Zbořil , Karolína Demelová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.