Staví se ve vašem sousedství? Máte právo mlčet. Veřejnost přichází o hlas ve stavebních řízeních

21. únor 2023

Zákon o ochraně přírody a krajiny z roku 1992 široce založil právo veřejnosti mluvit do stavebních řízení, které se dotýkají životního prostředí. Jak šel čas, tak se práva participovat nenápadně osekávala. K největšímu zásahu došlo v roce 2017. Nejsilnějším argumentem tehdy bylo, že povolovací řízení účast občanů neúměrně protahuje. U větších staveb účast zůstává, protože je vázána na členství v Evropské unii. Co se děje se stavebním zákonem v současnosti?

„Čtyři roky po poslední úpravě bychom to právo chtěli obnovit, protože se ukázalo, že se žádná povolování nezrychlila. Vždy jde o možnost laické veřejnosti připomínkovat, nejde o rozhodování,“ říká Petra Kolínská, bývalá komunální politička na městské části Praha 6 za Stranu zelených a později na Magistrátu hlavního města Prahy. V současnosti je koordinátorkou projektu Měníme klima v legislativě pro naše obce a města v členkou asociace ekologických organizací Zelený kruh. V Podhoubí si povídáme o bedlivě sledované novele stavebního práva, která by mohla vrátit občanským spolkům možnost vyjadřovat se k záměrům, které mohou mít dopad na životní prostředí.

„Hlavní zdroj práva, kterého se domáháme, máme v Listině základních práv a svobod, kde je napsáno, že každý má právo na příznivé životní prostředí. Stavební zákon je se zákonem o ochraně přírody a krajiny úzce provázaný. V tuto chvíli je stavební zákon otevřený ve sněmovně a mění se, což považujeme za vhodnou příležitost chybu z roku 2017 napravit,“ vysvětluje Kolínská, proč se spolky a ekologické organizace momentálně o legislativní úpravu tolik zajímají.

Pokud by do června tohoto roku do stávající normy sněmovna nezasáhla, nebylo by možné vyjadřovat se k developerským záměrům nebo ke kácení dřevin. „Když sedí u jednoho stolu kromě úředníků a investora i občanský element, tak se ty dvě rozhodující strany chovají trochu jinak, než když v tom řízení nikdo další nefiguruje,“ myslí si Kolínská, která tak upozorňuje na protikorupční efekt spolků v řízeních.

Stavby nemají pouze vliv na životní prostředí. „Když přijde developer a bude stavět obytný komplex, tak jako obyvatel obce přece mám mít možnost pohlídat, že s bytovou výstavbou bude postavena i nová školka, bude navýšen počet ordinací, budou sportoviště a nový park. Jinými slovy, je třeba reformovat územní plánování v České republice,“ uzavírá Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

Měli by mít možnost vstupovat do řízení jednotliví občané, nebo spolky? Které typy staveb veřejnost stále připomínkovat může? Co je jednotné environmentální stanovisko? Poslechněte si celé Podhoubí.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.