Středně vysoká hra patriotů
Další z početné skupiny politických trhillerů přichází do českých kin. Jmenuje se Na odstřel, má hvězdné obsazení a nejde v něm o nic menšího než o osud americké demokracie. Jak se režisér Kevin Macdonald vypořádal s nástrahami žánru se dozvíte v následující recenzi.
NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!
Politických thrillerů se v kinech vystřídalo tolik, že bitva o originalitu se zdá předem prohraná. Spikl se snad každý s každým a piklím čelila pestrá galerie hrdinů, od super agentů až po bezbranné losery. V důsledku se hraje především o to, zda scénář předvídatelné zpracuje šikovně a režisér si s materiálem obstojně poradí. Bylo by chybou očekávat, že film Na odstřel vystoupí z kruhu. Hraje stejnou hru jako desítky dalších před ním. Zbývá tedy posoudit, nakolik úspěšně.
Tvůrci vyšli z úspěšného seriálu BBC State of Play, ale šestihodinový děj originálu přepracovali po svém - do podoby módního konspiračního thrilleru s hvězdným obsazení. Na odstřel se snaží zachovat v rovnováze tři roviny příběhu - napínavou politickou konspiraci, osobní drama i morální otazník nad prací novinářů a politiků. V centru dění stojí fiktivní obdoba aféry Watergate, rozsáhlé spiknutí s cílem zneužít a ovládnout americké bezpečnostní složky. Těmi, kteří pronikají do srdce temnoty, jsou republikánský senátor Collins (v podání Bena Afflecka) a jeho přítel ze studií, investigativec McAffrey (ztvárněný Russellem Crowem).
Talentovaný režisér Kevin Macdonald vypráví v úvodu přesně tak, jak vyžadují žánrová pravidla - plíživě, nápaditě, v brilantním rytmu. Zdánlivě obyčejná vražda narkomana a sebevražda spolupracovnice senátora Collinse záhy odhalí nitky rozsáhlé konspirace, jejíž následky ohrožují samu podstatu demokracie. Tvůrci se pokoušejí putování hrdinů ke skryté pravdě zpestřit morálními dilematy i působivým milostný trojúhelníkem, leč záhy je jasné, že struktura filmu je přetížená. Pátrání se rozmlžuje v konverzačních sekvencích, které mají sklon ke krkolomnosti a moralizujícímu patosu. Osobní vztahy mají vytvořit dramatický podtext k politickému spiknutí, ale jakkoli se výborní herci snaží, film naplno nepřekročí Rubikon všednosti a frází. Nerozehraje s invencí to, co by ho mohlo vynést vysoko nad průměr.
Úvodní drive se záhy vytrácí a s ním ztrácí část jiskry i režie, která nepřekoná znepokojivé náznaky, zkratky a podmanivý rytmus úvodu. Finále přichází s dvojitým twistem, chytře vymyšleným, ale v žádném případě dech beroucím. Ani zvrat nedokáže vyvážit ztrátu napětí ve střední části snímku. Tam, kde mají gradovat nastolené etické otázky a osobní animozity zdánlivých spojenců, zeje jenom neuspokojivá šeď podbarvená výbornou hudbou.
Ve výsledku tak lze s trochou hořkosti konstatovat, že Na odstřel je klasickým příkladem filmu, který si nabral příliš velký náklad. Myšlenkové podhoubí je nedotažené a ani mezi postavami to nejiskří tak, jak by bylo žádoucí. Svou hru Macdonald a spol. dovedou nicméně do konce se ctí. Na odstřel patří k tomu lepšímu, co žánr nabízí, ale nelze přehlédnout, že film měl ambice oprávněně vyšší.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
