Stres z nepřijetí a odsouzení ničí psychiku gayů a leseb. Depresemi a úzkostmi trpí jednou tolik

deprese - smutek - žena - mileniálové
deprese - smutek - žena - mileniálové

„Zatímco heterosexuálové investují energii do jakékoli oblasti chtějí, třeba podporující rodiny, nějaké organizace, církve – a upevňují tak svoji identitu a smysl života –, gayům a lesbám často nejsou tyhle zdroje sebehodnocení rovnocenně dostupné,“ vysvětluje jedno z úskalí života queer lidí John Pachankis, psycholog z Yeale School of Public Health. Právě díky jeho zjištěním víme, že stres z vyloučení nebo šikany může za vysoký počet psychických problémů LGBT lidí.

„Z celé komunity jsou na tom nejhůř bisexuálové. V jejich případě přichází stigma ze dvou stran. Pro queer komunitu často nejsou dost ‚gay‘, pro heterosexuály naopak moc. Může pro ně být těžké najít pocit sounáležitosti s některou skupinou společnosti,“ zdůvodňuje Pachankis až třikrát vyšší počet psychických problémů u bisexuálních mužů a žen oproti heterosexuální populaci. „Hodně stresu, který LGBT lidé prožívají, je kognitivně-behaviorální povahy. Chronické úzkosti z odmítnutí, pocit méněcennosti, nízké sebehodnoty, neschopnost postavit se sám za sebe. I proto v terapii používáme kognitivně-behaviorální metodu,“ dodává.

John Pachankis

Klienti, kteří jsou zároveň účastníky jeho výzkumů, se různí. Přístup psychologa a jeho týmu je zásadně ovlivněn povědomím o jejich sexualitě. Pomáhat se ale snaží i těm, kteří si kvůli vysoké míře stigmatu v dané společnosti nemohou dovolit vystupovat otevřeně. Jako třeba v americkém státě Tennessee, kde není výjimkou tzv. konverzní terapie, která má „napravovat“ homosexualitu. Míra alkoholismu, depresí a sebevražednosti je v tomto venkovském a izolovaném regionu hlavně u mladých vysoká. „Lidé, kteří tu jsou vyoutovaní, drží hodně pospolu a sebevražednosti čelí společně. Důvodem je právě to, že nemají jinou formu podpory,“ přibližuje Pachankis zásadní význam podporující komunity. Prostředku, který v terapii hraje vedle práce s emocemi, asertivitou nebo sebevědomím důležitou roli.

Máte v okolí někoho s depresí? Nesnažte se mu pocity vymluvit a hned ho nekritizujte

samota - smutek - deprese

„Bála jsem se, že mi nikdo nebude věřit, že se opravdu cítím špatně.“ Marie zažila první deprese v třinácti letech a od té doby ji v menší či větší míře provázejí životem. Velmi brzo se v životě setkala s odbornou péčí i antidepresivy. Jak můžeme pomáhat někomu, komu zrovna není psychicky nejlépe? Jak vypadá kamarádství s depresí?

Míra společenského stigmatu nebo naopak uznání tedy výrazně souvisí s kvalitou života LGBT lidí. Pozorovat to můžeme třeba ve Spojených státech, kde po zavedení stejnopohlavního manželství klesl počet pokusů o sebevraždu u středoškoláků o 7 %. Stávající politika prezidenta Trumpa vůči queer lidem ovšem vykazuje oproti předchůdci Obamovi spíš konzervativní tendence. „Nemyslím si, že lidé začnou svoji sexualitu znovu skrývat. Spíš tu existuje riziko nerovnosti, která se projeví i dovnitř komunity. Homofobní země se stanou více homofobními, liberální země liberálnějšími. Z čehož vlastně vzejdou dvě skupiny LGBT lidí, jedni žijící pod tíhou represivních režimů, druzí v relativně otevřených společnostech,“ soudí o budoucím vývoji společností a stigmatizace Pachankis.

Jaké psychické problémy trápí lesby nebo trans ženy? A proč si gayové často tak potrpí na svůj vzhled? Poslechněte si celý rozhovor.

Bára Šichanová a John Pachankis