Stručná historie krkonošských bud

Mnohé boudy sloužily za minulého režimu jako zotavovny pro pracující nebo jako prázdninové objekty pro pionýry a členy Komunistického svazu mládeže. Historie některých ale začala už dávno před vznikem Československa. Nejstarší a zároveň největší krkonošskou boudou je Luční bouda, která leží v nadmořské výšce 1410 metrů. První zmínky o ní údajně pochází už z roku 1623, hlavním zdrojem obživy byl tehdy pro její obyvatele chov dobytka a sklizeň sena. Nedaleko ležící Sněžka ale začala lákat poutníky a počátkem 20.století už Luční bouda sloužila hlavně turistům.

Dlouhou historii mají i další známé krkonošské boudy – jako třeba Dvoračky, které byly postaveny v roce 1707 a od konce 19.století patřily hraběti Harrachovi. Jméno hraběte Jana Harracha je spojeno i s Labskou boudou, okolo které hrabě v roce 1904 zřídil v Labském dole první krkonošskou přírodní rezervaci o rozloze přes 60 hektarů. Právě na Labské boudě odstartoval 24. března 1913 mezinárodní závod na lyžích na 50 kilometrů, špatné počasí se tehdy stalo osudné závodníkovi Bohumilu Hančovi. Nezvěstného závodníka se tehdy vypravil hledat jeho kamarád Václav Vrbata. Na vrcholcích Krkonoš nakonec zemřeli oba.

Labská bouda nad Labským dolem|foto: Jan Rosenauer

Jméno Václava Vrbaty dodnes připomíná další z krkonošských bud - Vrbatova bouda na Zlatém návrší. Historii dalších krkonošských bud si můžete připomenout na výstavě s názvem Přijďte pobejt na boudu! Výstava probíhá v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí až do 28. srpna.