Studenti digitalizovali místní rozhlas: nahradí ho u nás mobilní aplikace

6. červen 2016

Většina českých obcí stále používá takzvaný místní rozhlas jako hlavní komunikační kanál se svými obyvateli. Skupina studentů se rozhodla modernizovat tento zastaralý způsob a vytvořili interaktivní mobilní aplikaci My Hometown, která otevře nový svět v komunikaci mezi občany a orgány samosprávy. Každá obec bude mít možnost vlastnit jedinečný účet, na kterém se budou objevovat různá oznámení, hlasování, funkční bude i hromadný interní e-mail nebo prostor pro podněty občanů. Studenti chtějí postupně digitalizovat místní rozhlas v každé obci v České republice a na Slovensku. Celý projekt je nyní testován na košickém sídlišti. Všechny obce, které se do projektu nyní zapojí, budou mít službu další tři měsíce zdarma. Ani potom ale nebude drahá, slibují studenti.

Spustit audio
  • Pijte více alkoholu, vyzývá vláda mladé Japonce. Chce tak podpořit ekonomiku

    18. srpen 2022
    mladý japonec alkohol

    Mladí Japonci pijí méně alkoholu než jejich rodiče. To se projevuje převážně na příjmech, které vláda získává z daní z prodeje alkoholických nápojů. Národní daňová agentura proto vyhlásila celostátní soutěž, jejímž cílem je přijít s nápady, jak alkohol mezi mladými zatraktivnit.

    Soutěž vyzývá lidi ve věku od 20 do 39 let, aby se podělili o své podnikatelské nápady, které by mezi jejich vrstevníky nastartovaly poptávku po japonském saké, pálence šóčú, whisky, pivu nebo vínu.

    Mladí by měli přijít s návrhy na propagační akce nebo nové značky alkoholu. Úřady podle agentury ČTK uvítají také moderní marketingové plány se zapojením umělé inteligence. Na internetu se začaly objevovat už i první projekty. Jeden z nich například zapojuje slavné herečky, které působí v „digitálních klubech“ jako hostesky.

    Tamní média podle serveru BBC uvádějí, že reakce veřejnosti na novou kampaň jsou smíšené. Některá i kritizují snahu o podporu nezdravého návyku. Uzávěrka soutěže je na konci září. Nejlepší plány pak budou s pomocí odborníků rozpracovány. Finální návrhy budou představeny v listopadu.

    Japonský trh s alkoholem se zmenšuje hlavně kvůli klesající porodnosti a stárnutí obyvatel, v posledních dvou letech ho také negativně ovlivnila pandemie koronaviru. Průměrné množství zkonzumovaného alkoholu kleslo v letech 1995 a 2020 ze 100 litrů na 75 litrů ročně na osobu. Daňové příjmy z daní z alkoholu se v průběhu let rovněž zmenšily. Podle deníku The Japan Times tvořily v roce 1980 pět procent celkových příjmů, v roce 2020 činily pouze 1,7 procenta.

  • Do Národního parku Podyjí se vrátil kriticky ohrožený sysel obecný

    18. srpen 2022
    Sysel obecný

    Poprvé po padesáti letech se do Národního parku Podyjí vrátili první kriticky ohrožení syslové obecní. Podle Muzea Karlovy Vary a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), kteří na místě provádí monitoring, se syslům daří dobře a dokonce se i rozmnožují.

    Sysli se usídlili na Havranickém vřesovišti. „Díky divokým koním zde totiž byly obnoveny krátkostébelné trávníky, které jsou jejich biotopem,“ uvedl podle serveru Ekolist Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR. V lokalitě se předtím nacházely husté vysokostébelné trávníky, které jsou pro sysly jinak neobyvatelné.

    O tom, že se zvířatům v Podyjí daří, svědčí i to, že se rozmnožují. „Po jarním objevu syslích nor se podařilo prokázat i úspěšnou reprodukci. Pozorován byl jeden vrh mláďat,“ uvedla Tereza Brzobohatá z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranný program sysla v České republice koordinuje.

    Celkově v ohradě u divokých koní žije do deseti syslů. Rozhodující bude pro kolonii přezimování. Problémem ale může být přetrvávající sucho, kvůli kterému uschla vegetace zdejších luk a vřesovišť. „Není tak vůbec jisté, že si sysli zvládnou vytvořit dostatečné tukové zásoby na zimu a svůj první rok na Havraníkách vydrží,“ uvedl Robert Stejskal, který má na Správě Národního parku Podyjí na starosti péči o nelesní biotopy.

    Samovolné osídlení Havranického vřesoviště sysly je významným momentem pro záchranu tohoto druhu. K přirozenému šíření sysla zemědělskou krajinou může docházet jen tam, kde byla dosud zachována krajina s mezemi, remízky, polními cestami či pastvinami.

  • Kilimandžáro získá vysokorychlostní internet, horolezci budou moct tweetovat i posílat fotky z jeho vrcholu

    18. srpen 2022
    Kilimandžáro

    Horolezci na Kilimandžáru se budou moct připojit k internetu. Tanzanská vláda se totiž rozhodla zavést vysokorychlostní připojení až na vrchol hory. Pokryt sítí bude už na konci tohoto roku.

    Vysokorychlostní internetové služby umožní každému se smartphonem tweetovat, postovat na Instagram nebo komunikovat přes WhatsApp při výstupu na nejvyšší horu Afriky, píše server Guardian.

    Ministr informací Tanzanie Nape Nnauye označil tuto událost za historickou. „Všichni návštěvníci se nyní budou moci připojit. A to až do tohoto bodu hory,“ řekl v kempu Horombo Huts, který se nachází na trase vedoucí k vrcholu. Úplné pokrytí vysokorychlostní sítí se pak předpokládá do konce roku 2022.

    Jak poukazuje Independent, Kilimandžáro nebude jedinou horou s vlastním připojením. K rychlému internetu se mohou připojit i horolezci na himalájském Mount Everestu skrze wifi. Díky tomu můžou sdílet fotografie a volat o pomoc v případě nouze.

    Hora Kilimandžáro je důležitým zdrojem příjmů z cestovního ruchu v Tanzanii a sousední Keni. O výstup na její vrchol se každoročně pokouší přibližně až 35 tisíc lidí.

  • Žena z Brazílie okradla svou matku o desítky milionů dolarů, využila k tomu věštce a senzibily

    17. srpen 2022
    věštkyně tarot karty jasnovidec

    Brazilská policie zatkla 48letou Sabine Boghiciovou, která údajně okradla svou matku o umělecká díla, šperky a peníze celkem za 142 milionů dolarů. Využila k tomu několik senzibilů a věštců. Sabinina matka - Genevieve - je manželka zesnulého sběratele a obchodníka s uměním, který v roce 1961 založil jednu z prvních uměleckých galerií v Riu de Janeiru. 

    Příběh začal v roce 2020, kdy jeden ze senzibilů oslovil Genevieve při odchodu z banky a tvrdil, že její dcera brzy zemře, pokud nepodstoupí duchovní terapii. Jak píše časopis Smithsonian, žena proto začala senzibilovi posílat peníze, aby dceři potřebnou léčbu zaplatila. 

    Genevieve pak navštívila několik dalších věštců, kteří využili informace od její dcery a vylákali z ní další peníze. Senzibilové začali Genevievě vyhrožovat a její dcera ji proto nutila zůstat doma. Své matce nedovolila používat telefon a postupně ji odpírala i jídlo. V té době začala Sabine a její komplicové z domu odnášet obrazy a tvrdili, že jsou prokleté negativní energií. Celkem ukradli 16 obrazů a soch. Genevieve nakonec kontaktovala úřady a policii, které ji několik uměleckých předmětů pomohli vypátrat.

  • Někteří psi mají zvláštní talent, dokáží se naučit jména svých hraček

    17. srpen 2022
    pes, chrup, psí hračka

    Někteří psi se dokáží naučit jména svých hraček. Podle vědců jde o vzácnou schopnost spojenou s hravostí. Ukazuje to nová studie zveřejněná v časopisu Animal Cognition. Její výsledky pomůžou vědcům lépe pochopit chování a osobnost některých plemen. Do projektu Genius Dog Challenge se může zapojit kdokoliv. Pokud tedy máte doma talentovaného psa, neváhejte ho přihlásit. 

    Vědci vybrali 21 border kolií z celého světa. Ty označili za Nadané pro učení slov (Gifted Word Learners), protože kolie byly schopné naučit se jména svých hraček a pamatovat si je po dobu několika měsíců. „Studovali jsme, jestli se psi dokáží naučit slova. Na začátku jsme si mysleli, že většina psů se dokáže naučit 3 až 4 názvy předmětů. Překvapilo nás, když jsme zjistili, že většina psů tuto schopnost nemá. Dokážou se naučit povely, ale ne jména,“ řekla pro server Vice vedoucí výzkumu Claudie Fugazzy z Univerzity Eötvöse Loránda v Budapešti. Studie je omezená jen na border kolie, protože toto plemeno je velmi dobré v učení slov.

    Výzkumníci proto požádali majitele talentovaných psů, aby vyplnili dotazník o chování a osobnosti psů. Porovnali je s pozorováním majitelů 144 běžných border kolií. Výsledky ukázaly, že nadaní psi byli mnohem hravější. Spojení schopnosti učit se slova s hravostí tak pomůže vědcům pochopit, jak a proč se osobnosti jednotlivých plemen liší. Chtějí dokonce zjistit, jakou roli měly hry při domestikaci psů před několika tisíci lety.

    Studie taky může objasnit to, jak vzácné dovednosti získávají lidé. Hravost je totiž spojená s kreativitou a schopností učit se nové věci. To podle serveru Vice naznačuje, že u lidí a psů můžou fungovat podobné osobnostní mechanismy. „Psi jsou považováni za jeden z nejlepších modelových druhů pro studium některých lidských vlastností, protože se vyvinuli v podobném prostředí. Jsou tedy reprezentativnější než například některá laboratorní zvířata,“ uzavírá Claudie Fugazzy. Do projektu Genius Dog Challenge se můžete přihlásit na webových stránkách www.geniusdogchallenge.com.

  • Pravidelná konzumace hroznového vína může zabránit rakovině jater u milovníků fast foodu

    16. srpen 2022
    Hroznové víno

    Každodenní konzumace hroznového vína může prodloužit život až o 5 let - tedy alespoň těm, kteří se pravidelně stravují ve fast food občerstveních. Vyplývá to z pokusu na laboratorních myších, který zveřejnil časopis Food.

    V sérii pokusů myši dostávaly stravu s vysokým obsahem tuku. K tomu jim ale vědci přidávali doplněk stravy v podobě hroznového prášku. Laboratorní myši pak žily déle a měly méně ztučnělá játra než hlodavci, kteří doplněk stravy nedostávali. Hrozny totiž změnily některé informace v genech a ztučnění jater, které postihuje asi 25 % lidí a může vést k rakovině jater, se podařilo zabránit nebo ho oddálit.

    U myší se taky zvýšila hladina antioxidantů. Pravidelná konzumace hroznů má i příznivý účinek na fungování mozku. Autor studie doktor John Pezzuto odhaduje, že nové poznatky by až o 5 let mohly prodloužit život lidem, kteří si pravidelně objednávají jídlo z fast foodu. Server Good News Network ale upozorňuje, že budou nutné ještě další výzkumy, které pozitivní vliv hroznového vína na člověka potvrdí.

  • Téměř polovina pacientů se srpkovitou anémií si stěžuje na špatnou péči, ukazuje celosvětový průzkum

    16. srpen 2022
    Sprkovitá anémie krvinky

    Polovina pacientů se srpkovitou anémií si stěžovala na to, že lékaři neberou jejich nemoc vážně a nemají o ni dostatečné znalosti. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila biofarmaceutická společnost Global Blood Therapeutics. Srpkovitá anémií mění tvar krevních buněk do tvaru půlměsíce a brání tak průtoku krve. Nemocní mají silné bolesti, kvůli kterým můžou skončit v nemocnici.

    Průzkumu se zúčastnilo se ho více než 1 300 pacientů a zdravotníků z 10 zemí včetně Brazílie, Francie, Ománu nebo Saudské Arábie. Existují léky, které můžou snížit počet záchvatů, jedinou účinnou pomocí je ale transplantace kostní dřeně. S tímto druhem anémie se každoročně na celém světě narodí zhruba 300 000 dětí. Většina nemocných pochází z chudších zemí a dožije se jen pěti let.

    „Srpkovitá anémie je stále považována za vzácné onemocnění, ačkoliv s ním žijí miliony lidí. Samotné stanovení správné diagnózy je obtížné - v průměru to trvá sedm let,“ řekla deníku The Guardian Manjusha Chatterjee z neziskové organizace NCD Alliance, která se věnuje výzkumu neinfekčních onemocnění.

    Podle deníku The Guardian jde vůbec o první celosvětový průzkum mezi pacienty se srpkovitou anémií. Více než třetina pacientů s dědičnou poruchou krve pak uvedla, že za špatnou zdravotní péči může jejich etnická příslušnost. 

    Srpkovitou anémií trpí nejčastěji lidé ze subsaharské Afriky. Pacienti taky zmínili, že v práci nebo ve škole zameškali v průměru více než sedm dní za měsíc. Téměř polovina dotázaných pak uvedla, že nemoc ovlivnila jejich duševní zdraví. Zatímco poruchou trpí miliony lidí, pouze 53 % lékařů si myslí, že ví, jak nemoc léčit.

    „Průzkum ukazuje, jak je důležité porozumět potřebám pacientů a naznačuje, co můžeme v lékařské komunitě udělat, abychom pomohli změnit pohled na věc a zvýšili vzdělání a informovanost,“ uzavírá profesor Baba Insusa z dětské hematologie v londýnské nemocnici Guy's and St Thomas' NHS foundation trust v Londýně.

  • Masarykova univerzita otevře nový obor, učit se bude i ve virtuální realitě

    16. srpen 2022
    VR, virtuální realita

    Brněnská Masarykova univerzita otevírá od září nový studijní program Design informačních služeb. Tříletý bakalářský program bude jen online, částečně i ve virtuální realitě. Přihlášky jsou otevřené do 20. srpna. Absolventi se uplatní jako UX designéři nebo strategičtí designéři – můžou tak zlepšit třeba informační služby na úřadech.

    Nový program se bude vyučovat na Katedře informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě. Patnáct studentů přijatých do prvního ročníku se bude věnovat oblastem designového myšlení nebo uživatelského výzkumu.

    „Na informace se díváme z různých úhlů jak sociálně-vědného, tak technologického. Na informační služby se pak díváme jako na celek – jak se k informacím člověk dostává a jak je přijímá, jaká je celá cesta službou, zda člověk vnímá, že přijímá například důvěryhodné informace,“ říká v rozhovoru pro server Czechdesign garantka studia Laďka Zbiejczuk Suchá.

    Výuka bude přizpůsobená zájemcům různých věkových skupin a pracujícím studentům. Velká část studia půjde absolvovat velmi individuálně s pomocí tutora online nebo v domluveném čase s mentorem. Počítáme s tím, že se budeme pravidelně vídat přibližně šestkrát za semestr. Zhruba na čtyři hodiny dopoledne tak, aby člověk pak stihl ještě nějaké své vlastní činnosti, doplňuje Zbiejczuk Suchá.

    V prvním ročníku bude součástí výuky taky virtuální realita. Všichni studenti dostanou brýle pro virtuální realitu a část výuky proběhne v různých virtuálních prostředích. Výstupem ze studia by pak mělo být především portfolio projektů, které studenti za tři roky vytvoří. Bakalářskou práci psát nebudou, své projekty ale musí prezentovat na konferenci.

    Přihlášky ke studium můžou zájemci podat do 20. srpna na stránkách univerzity.

  • Testosteron podporuje přátelské chování i agresi – záleží na kontextu

    15. srpen 2022
    testosteron boj zápas agresivita

    Vědci měli dlouho za to, že zvýšená míra testosteronu přispívá k agresivitě a potlačuje prosociální chování. Nejnovější studie o účincích tohoto hormonu na pískomily mongolské provedená na Emory University v Atlantě ukazuje, že může u samců naopak vyvolávat přátelské a společenské jednání, a tak výrazně měnit jejich reakce v závislosti na situaci, v níž se nacházejí. 

    „Poprvé jsme prokázali, že testosteron může u stejného jedince kromě agrese přímo podporovat nesexuální, prosociální chování,“ řekla webu earth.com hlavní autorka studie Aubrey Kelly, odborná asistentka psychologie na Emory University. „Je to překvapivé, protože normálně považujeme testosteron za hormon podporující sexuální chování a agresivitu. Ale ukázali jsme, že v závislosti na sociálním kontextu může mít jemnější účinky.“

    Vědci provedli experimenty na mongolských pískomilech, hlodavcích, o nichž je známo, že tvoří trvalé páry a společně vychovávají mláďata. I když tito samci můžou být agresivní při obraně svého teritoria a někdy i během páření, umí se také mazlit poté, co samice otěhotní, a později poskytovat ochranu mláďatům.

    Při pokusech vědci nejprve představili samce pískomila samici, a poté, co zvířata vytvořila pár a samice zabřezla, dali samcům injekci testosteronu v očekávání, že akutní nárůst hladiny testosteronu zmírní jeho tulící chování. „Namísto toho nás překvapilo, že samec pískomila byl ke své partnerce ještě přítulnější a přátelštější, stal se z něj superpartner,“ uvedla profesorka Kelly.

    V následném pokusu, provedeném s týdenním odstupem, vyndali samice z klece a představili jim neznámého samce. „Běžně by samec jiného samce, který se dostal do jeho klece, pronásledoval, nebo by se mu snažil vyhnout. Místo toho byli domácí samci, kterým byl předtím aplikován testosteron, k vetřelci přátelštější.“

    Toto přátelské chování se ovšem po další injekci testosteronu náhle změnilo a pískomilové byli vůči vetřelci agresivnější. „Zdá se, že testosteron posiluje chování odpovídající kontextu,“ vysvětlila Kelly. Vypadá to tedy, že testosteron pomáhá zvířatům rychle přepínat mezi prosociálními a antisociálními reakcemi, když se jejich sociální svět mění.

    Přestože lidské chování je složitější než chování mongolských pískomilů, vědci doufají, že se tato jejich zjištění stanou základem pro podobný výzkum hormonálních reakcí u jiných druhů, včetně lidí.