Švestky mají měkkou pecku aneb i městská policie má v sobě člověčinu
Zuzana a Ivana se tentokrát nevyskytovaly v pražském studiu, které pro ně obvykle znamená svět, ale v brněnské rozhlasové pobočce, protože tam pozvaly hosta z nejvzácnějších: tiskového mluvčího Městské policie Brno Jakuba Ghanema. S tím se daly do družného hovoru, aby zjistily, jaký je rozdíl mezi policistou a strážníkem a zda je každý chlupatý posedlý udělováním pokut a manipulací s botičkami.
Moderátorkám nebylo jasné, proč se členům městské policie nesmí říkat policisté – Jakub je ale poučil, že to nedovoluje zákon a že tzv. měšťáci jsou oficiálně strážníci nebo strážnice. Některé kolegyně si podle mluvčího měšťáků Jakuba ale prý stěžují, že nejsou žádné strážné budky. Tolik tedy k názvosloví.
Probíraly se ale také praktické věci: Ivanu zajímalo, jaké vybavení má průměrný měšťák a zda každý umí zacházet s magnetem. Zuzana byla zmatená z rozdílů mezi státní a městskou policií a jejich pravomocí. Odlišnost je mimo jiné v tom, že státňáci mohou chodit i v civilu, o čemž se měšťákům ani nezdá.
Měšťáci také delikty nedošetřují, ale předávají dál, často správnímu orgánu. Ivaně léta vrtalo hlavou, co je vlastně takový správní orgán, ale díky Jakubovi zjistila, že odpověď není jednoznačná – typů správních orgánů je hned několik.
Ivana samozřejmě nenápadně zmínila crossfit, Zuzana si pak vzpomněla na svoji oblíbenou kauzu týkající se paní, které smrděla polévka vytažená z lednice, do čehož zatáhla i městskou policii, a mohlo se jít pomalu domů.
Pusťte si do uší a hlavně do duše Buchty a třeba přijdete na to, že povolání strážnice nebo strážníka je vaší budoucností.
