Svoboda neklást si otázky? Jak je to s muslimskými šátky podle našeho práva

V právní diskusi ohledně zahalování se střetává celá řada argumentů a důrazů. Tou nejzásadnější je asi diskuse o náboženské svobodě, která je postavená proti zachování sekulární povahy veřejného prostoru. Někdy – jako např. v prostředí nemocnic – vstupují do hry, ale také otázky hygieny. V případě burek nebo nikábů, které zahalují celý obličej se často diskutuje i o otázce bezpečnosti. Příznivci zákazu takového zahalování se odvolávají na podobný zákaz maskovaní při demonstracích.

Některými odpůrci islámu je šátek vnímán jako symbol nebezpečné ideologie. To ostatně ukazuje, jak je celé téma lehce politizovatelné a jak se to promítá i do rozhodnutí soudů. Ostatně se to ukázalo i v českém kontextu, kde se studentka soudila se svou školou, která ji zakázala nosit šátek při výuce. 

JUDr. Bc. Daniel Bartoň|foto: Dominik Čejka

Bartoň popisuje, jak se politické stanovisko odvolacího senátu projevilo při rozsudku: „Islám je podle soudců politické náboženství a je to systém, který je v rozporu se západními liberálními ideály, na kterých je po roce 1989 založena i naše společnost. Z tohoto rozhodnutí senátu samozřejmě vyplývá i to, jak rozhodli. Kdyby byli přesvědčení, že v islámu existuje celá řada proudů a těch radikálních je menšina, tak by se určitě dívali jinak na jednání té konkrétní studentky, u které nemáme žádné indicie, že by byla napojena na nějaké radikální hnutí.“

Ke složitosti celé právní situace, která, jak Bartoň zdůrazňuje, je navíc často ovlivněna kontextem, v níž diskuse probíhá, se ještě přidává aspekt emocionálně vyhrocené diskuse. Někdy tak můžeme narazit na zarážející argumenty i na úrovni soudů: „Proti náboženské svobodě je třeba postavit svobodu nebýt vystaven působení náboženských symbolů a nemuset se zabývat významem symbolů jako takových. Což je vlastně skoro svoboda nemyslet, svoboda neklást si otázky,“ popisuje Bartoň, co ho nejvíce zaujalo v rozhodnutí českého soudu.