Terapie v lese. Příroda nabízí jinou kulisu pro hledání odpovědí, říká terapeut
Na několikahodinovou terapeutickou cestu do lesa se paradoxně častěji vydávají lidé, kteří mají málo času, nebo ti, kteří mají nějaké zábrany pro vstup do klasické terapie. Cestu za poznáním zákoutí vlastní duše v kulisách přírody vyhledávají zejména v situacích, kdy je čeká nějaké zásadní rozhodování nebo změny.
Covidová krize nám přinesla kromě jiného i daleko větší možnosti poradenských a terapeutických služeb prostřednictvím online technologií. Přes počáteční skepsi se ukázalo, že tento původně nestandardní formát může být celkem dobrou náhradou terapie tváří v tvář. Dalším nestandardním formátem terapie je setkávání se mimo terapeutovnu, třeba na výletě v lese.
Zpočátku měli terapeuti obavu, že okolní dění bude tříštit pozornost jejich i klientů, to se ale nepotvrdilo. „Klient je většinou plně ponořený do svého tématu, pro něj to problém není. My, kteří posloucháme, si musíme pozornost lépe hlídat,“ říká Vojtěch Kozlík, jeden z terapeutů, který své klienty bere právě na cesty do lesa. Delší časový úsek nabízí možnost na některá témata nahlédnout hlouběji, ale skýtá i situace, kdy je třeba si během terapie odskočit na toaletu někam za strom.
Jaké jsou možnosti a limity nestandardního terapeutického formátu terapie v lese? Kdo takovou terapii vyhledá a s jakými tématy naopak klienti nepřichází? Není několikahodinové setkání s terapeutem příliš náročné pro oba zúčastněné? O terapii v lese mluvil v Diagnóze F terapeut Vojtěch Kozlík.
