Terorismus se nedá porazit válkou, říká analytik. Ukázaly to intervence po 11. září

9. září 2021

V těchto dnech si připomínáme 20 let od útoků na Světové obchodní centrum v New Yorku. Jak 11. září změnilo svět i to, jak o něm uvažujeme? „11. září znamenalo začátek konce hegemonie Spojených států. Skutečný konec vidíme až teď. Důkazem je i zpackaný odchod z Afghánistánu,“ říká odborník na mezinárodní vztahy a analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček.

Americkou reakcí na útok byla říjnová invaze do Afghánistánu. „Myslím, že je to také hezký symbol té doby. Spojené státy si v 90. letech užívaly vrchol své hegemonie. Udělaly to jednostranně, protože prostě mohly. Jednalo se o začátek konce světové unipolarity,“ říká analytik. O skutečném konci suverénní pozice Spojených států ale můžeme podle něj hovořit až dnes. „Důkazem je zpackaný odchod z Afghánistánu,“ dodává.

Petr Boháček

11. září proměnilo nejen americkou zahraniční politiku, ale také tu vnitřní. „Spojené státy svou bezpečnostní politiku, ať už na domácí, nebo na zahraniční úrovni, naprosto přeorientovaly na boj s terorismem. Proto aby proběhla válka v Afghánistánu, se musel schválit nový zákon, který umožnil prezidentovi USA provést bez autorizace Kongresem jakoukoliv vojenskou akci.“ Tento zákon pak podle Boháčka umožnil během následujících 20 let další vojenské intervence USA.

Intervence, které následovaly po 11. září, ale podle analytika ukázaly, že „boj proti terorismu není válka“. Terorismus je pro Boháčka mnohem více socioekonomický problém. Zdroj vzrůstajícího terorismu vidí také v tom, co následovalo po samotných intervencích.

„I kdybychom se shodli na tom, že režimy Iráku a Afghánistánu byly hrozné, že byly nepřijatelné, tak jejich rekonstrukci nemůže řídit jeden stát. To může vyjít maximálně od lidí, kteří tam žijí, a z jejich reálné snahy o emancipaci. V Afghánistánu se stal pravý opak. Tálibán a Islámský stát z toho těžily. Těžily z té okupace.“

Pusťte si rozhovor a dozvíte se, s jakými argumenty obhajovaly Spojené státy  své intervence do Afghánistánu a Iráku, proč není dobré, když se boj za ženská práva stane bojem USA, a proč nemůže existovat globální univerzální zájem, ale pouze zájmy národních států.

Spustit audio

Více o tématu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.