Terorismus se nedá porazit válkou, říká analytik. Ukázaly to intervence po 11. září
V těchto dnech si připomínáme 20 let od útoků na Světové obchodní centrum v New Yorku. Jak 11. září změnilo svět i to, jak o něm uvažujeme? „11. září znamenalo začátek konce hegemonie Spojených států. Skutečný konec vidíme až teď. Důkazem je i zpackaný odchod z Afghánistánu,“ říká odborník na mezinárodní vztahy a analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček.
Americkou reakcí na útok byla říjnová invaze do Afghánistánu. „Myslím, že je to také hezký symbol té doby. Spojené státy si v 90. letech užívaly vrchol své hegemonie. Udělaly to jednostranně, protože prostě mohly. Jednalo se o začátek konce světové unipolarity,“ říká analytik. O skutečném konci suverénní pozice Spojených států ale můžeme podle něj hovořit až dnes. „Důkazem je zpackaný odchod z Afghánistánu,“ dodává.
11. září proměnilo nejen americkou zahraniční politiku, ale také tu vnitřní. „Spojené státy svou bezpečnostní politiku, ať už na domácí, nebo na zahraniční úrovni, naprosto přeorientovaly na boj s terorismem. Proto aby proběhla válka v Afghánistánu, se musel schválit nový zákon, který umožnil prezidentovi USA provést bez autorizace Kongresem jakoukoliv vojenskou akci.“ Tento zákon pak podle Boháčka umožnil během následujících 20 let další vojenské intervence USA.
Intervence, které následovaly po 11. září, ale podle analytika ukázaly, že „boj proti terorismu není válka“. Terorismus je pro Boháčka mnohem více socioekonomický problém. Zdroj vzrůstajícího terorismu vidí také v tom, co následovalo po samotných intervencích.
„I kdybychom se shodli na tom, že režimy Iráku a Afghánistánu byly hrozné, že byly nepřijatelné, tak jejich rekonstrukci nemůže řídit jeden stát. To může vyjít maximálně od lidí, kteří tam žijí, a z jejich reálné snahy o emancipaci. V Afghánistánu se stal pravý opak. Tálibán a Islámský stát z toho těžily. Těžily z té okupace.“
Pusťte si rozhovor a dozvíte se, s jakými argumenty obhajovaly Spojené státy své intervence do Afghánistánu a Iráku, proč není dobré, když se boj za ženská práva stane bojem USA, a proč nemůže existovat globální univerzální zájem, ale pouze zájmy národních států.
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.