Tetování spojuje duši a tělo. Může podporovat psychické zdraví i být úletem, kterého litujeme

3. leden 2023

„Líbí se mi nahlížet na tetování jako na něco tajemného, zobrazí se v něm celá škála duše,“ říká pro Balanc psycholog a psychoterapeut Aleš Borecký. Tetování občas rozděluje –⁠ pro někoho je to absolutně nepřijatelný zásah do těla, někdo má kůži jak plátno. Proč se lidé nechávají tetovat a co to může vypovídat o jejich duševním světě?

Ztělesnění, zvýraznění, změna, komunikace se sebou, okolím i vytetovaným symbolem. To vše může být tetování. Je možné se díky němu stát originálem, psát kroniku svého života. Přemýšlet o něm esteticky, zdobit tělo. Nechat si vytetovat, co nám v životě chybí, co nás opustilo nebo ho pojmout jako záznam životní cesty. Malování pod kůži může vyjadřovat příslušnost k nějaké skupině, přihlášení se k určitým hodnotám nebo naopak vymezení proti něčemu.

Aleš Borecký

„Ze značky, signum, se může stát stigma.“ Někteří lidé nebo celé kultury tetování odmítají. Považují ho za něco nečistého nebo nepatřičného. Je s tím spojena také temná stránka, tetování vězňů v koncentračních táborech, trestanců, tetování může být symbolickým vyjádřením cejchu, hříchu a exkluze. Někdy nám samotným připomíná, jací jsme byli, i s chybami a naivitou. Tetování často láká mladé lidi. Nejčastější námitky přináší obvykle rodina – říká, že je to na celý život. Podle výzkumů prý ale lituje jen 17 procent lidí, navíc ho lze odstranit.

„Tetování může být důsledkem sebepoznání i ho podporovat. Samotný zákrok lze vnímat jako rituál. Podstupujeme bolest, hledáme k ní vztah nebo dobrovolně trpíme, máme záměr. Na tělo nebo do něj vstupuje nová entita, symbiont, symbol, přítel nebo bytost z našeho stínu. U někoho to může být projev i patologie nebo dokonce volání o pomoc. Tetování bývá i formou terapie – nenahradí ji, ale může třeba pomoci ve zpracování traumatu, sebevyjádření a budování spojení mezi tělem a duší.

Poslechněte si celý rozhovor o vztahu tetování a duševního zdraví!

autor: Petr Bouška
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.