Tomáš Retka: Zkoumám Pamír a Pamír zkoumá mě

Tomáš Retka přibližuje tádžické hlavní město Dušanbe jako zjednodušeně řečeno kombinaci Orientu a Sovětského svazu. „Mám ho docela rád,“ dodává. Při povídání o pamírské kuchyni mluví o principu „alalaš“ a svatební obřad prý může být rozložený do několika týdnů i měsíců, to když se termínově sejde s ramadánem. „V průvodcích se můžeme dočíst, že se džípem dostaneme z Dušanbe do Chorogu za 15 hodin, zkušenost je ale i třeba 25hodinová,“ říká k cestě z hlavního města do centra Pamíru.

Mluvit šughnánsky

Tomáš Retka působí na pardubické univerzitě a zaměřuje se na Střední Asii. Do oblasti jezdí od prvního antropologického výzkumu v r. 2005 a postupně se soustředil na Pamír. „Horaly mám rád, sám jsem z trutnovského Podkrkonoší,“ usmívá se. „Tádžikistán mi byl od počátku bližší než Kyrgyzstán, a když jsem dorazil na Pamír, byla to tutovka.“ Pamířané jsou neobyčejně pohostinní a zajímají se o cizince. „Jejich otázky mě nikdy neunavují, beru to tak, že já se o ně zajímám a vyptávám se, a tak i oni se zajímají o mě. Je to vzájemné.“ Obyvatelé různých údolí Pamíru mluví různými jazyky (odborníci jich rozlišují pět až sedm), které se zapisují latinkou i azbukou. Tomáš Retka se učil šughnánsky. Jak to zní? Poslechněte si záznam pořadu.