Turnaj v sumu vyhrál outsider, který se po finále nečekaně rozplakal. Získal si tím srdce fanoušků

28. leden 2020

Příznivci sumo zápasů oslavují vítězství outsidera, který navzdory všem očekáváním stanul jako vítěz v prvním letošním turnaji. Zápasník Tokušorju, jenž byl až do této chvíle poměrně neznámý, vyhrál patnáctidenní turnaj se čtrnácti výhrami a pouze jednou prohrou. Srdce fanoušků si získal i díky tomu, že se po vítězném finále okamžitě rozplakal.

Jak píše server britského deníku The Guardian, 188kilový zápasník porazil držitele šampionského titulu ōzeki Takakeiša navzdory všem očekáváním. Jakmile svého protivníka vytlačil z ringu zvaného dohjō, tokijský stadion propukl v jásot a Tokušorju se viditelně rozbrečel. „Možná jsem plakal až příliš, ale v ten okamžik ze mě spadl všechen tlak,“ řekl po finále. Jeden z fanoušků uvedl, že tím všechny okouzlil. I další si pochvaloval zápasníkovy emoce. Tokušorju později uvedl, že ho v honbě za vítězstvím inspiroval jeho vysokoškolský trenér, který zemřel během turnaje. „Řekl jsem si, že bych to měl udělat pro něj,“ uvedl Tokušorju. Neskrývané emoce uchvátily fanoušky i proto, že na něco takového nejsou u zápasníků sumo zvyklí. Tato subkultura je totiž tradičně konzervativní a například ženy nemohou zápasit na profesionální úrovni.

autor: Ondřej Hanko
Spustit audio
  • Toaleta se snímačem análního otisku vyhrála Nobelovu cenu. Ale tu ironickou

    15. září 2023
    záchod wc toaleta

    Ironické Ig Nobelovy ceny se udělují za neobvyklé oblasti výzkumu, které možná „lidi nejdřív rozesmějí, ale pak se nad nimi zamyslí”. Porota při letošním online ceremoniálu ocenila vědce v 10 kategoriích. Vítězové získali ocenění v podobě dokumentu ve formátu pdf, který bylo možné vytisknout a sestavit z něj trojrozměrnou trofej.

    Třeba cenu za fyziku vyhrál tým vědců, který zkoumal sexuální aktivitu ančoviček. Ty se po nocích shromažďují na Galicijském pobřeží ve Španělsku a tisícovky jejich hýbajících se těl dokážou vytvářet malé víry ve vodě a míchat jednotlivé vrstvy oceánu.

    Ig Nobelovu ceny za strojní inženýrství si odnesl tým, který se zabýval oživováním mrtvých pavouků. Te Faye Yap a Daniel Preston z Riceovy univerzity v USA oživlé pavouky používali k uchopení dalších předmětů. Tým si ocenění velmi váží, radoval se Preston podle Guardianu: „Každý rok sledujeme udílení Ig Nobelových cen, abychom viděli, jakou kreativní a podnětnou práci vyzdvihují, a několik našich vědeckých ikon už v minulosti cenu získalo. Takže jsme byli nesmírně nadšeni, že se nám této pocty dostalo taky a můžeme se k nim přidat.”

    Mezi dalšími oceněnými byl i Jan Zalasiewicz ze Southamptonské univerzity, který získal Ig Nobelovu cenu za chemii a geologii za vysvětlení, proč řada vědců ráda olizuje kameny. Není to proto, aby zjistili, jak chutnají, ale jaký mají povrch. A na mokrém povrchu jsou pak různé minerální částice lépe vidět než na suchém.

    O něco chutnější je Ig Nobelova cena za výživu – vítězi se staly elektrifikované jídelní hůlky a brčka na pití od Homei Miyashity z Univerzity Meiji a Hiromi Nakamury z Tokijské univerzity. Mění chuť jídla pomocí elektrické stimulace a podle svého autory by mohly nahradit běžné koření. Místo používání až riskantně velkého množství soli by lidé mohli slanost potravin zvýšit pomocí elektrické stimulace jazyka.

    Letošní Ig Nobelova cena za veřejné zdraví se pak zaměřila na druhý konec trávicí soustavy. Získali ji vědci, kteří vyvinuli chytrou toaletu využívající různé technologie ke sledování lidských výkalů. Záchod dokáže zkontrolovat, zda nevykazují známky onemocnění. Do prkénka je taky zabudovaný snímač análního otisku, který identifikuje uživatele.

  • V Británii objevili nejstarší knihu sýrů. Podle rukopisu ze 16. století měly být některé sýry léčivé

    14. září 2023
    Úvodní strana pamfletu, který mapuje všechny anglické sýry, pochází ze 16. století

    Univerzita v Leedsu získala do sbírek své knihovny unikátní knihu o britských sýrech. Pochází ze 16. století a jedná se o vůbec nejstarší svazek, který se přehledu sýrů věnuje. Popisuje třeba jejich výrobu nebo i zdravotní benefity. Univerzita ji zveřejnila i online, píše server The Guardian.

    Kniha se jmenuje „A pamflyt compiled of Cheese, contayninge the differences, nature, qualities, and goodnes“ obsahuje všechny informace o výrobě sýrů a jejich receptury od starověku až po éru Tudorovců. Zároveň se lze v knize i dočíst, jaké mají jednotlivé druhy sýrů z Anglie i Walesu přednosti nebo i zdravotní benefity. Ze zápisů třeba vyplývá, že lidé v době vzniku rukopisu některé sýry považovali za lék.

    Rukopis o 112 stranách vázaných v pergamenu byl napsán ručně zhruba v 80. letech 15. století a jeho existence dosud nebyla badatelům známá. Její autor není známý, ale podle historiků lze určit, kdo do knihy nahlížel. Na stránkách se totiž nachází vepsané poznámky o výpůjčkách, ze kterých vyplývá, že kniha kolovala třeba mezi politiky i královskými dvořany.

    „Je pravděpodobně první komplexní akademickou studií o jedné potravině, která byla napsána v anglickém jazyce. Ačkoli sýr tvořil součást lidské stravy od zavedení zemědělství v prehistorických obdobích, existuje jen málo důkazů o jeho charakteru a místech výroby ve středověké Británii,“ popisuje knihu Peter Brears, historik zabývající se potravinářstvím.

  • Extrémní počasí může mít významný vliv na oděvní průmysl. Do roku 2030 by mohl přijít až o 65 miliard dolarů

    14. září 2023
    oděvní průmysl trička ramínka

    Změny počasí, hlavně extrémní vlny veder nebo záplavy, můžou celosvětovému módnímu průmyslu způsobit významné finanční škody. Podle nové studie by čtyři hlavní světoví producenti oděvů mohli do roku 2030 přijít až o 65 miliard dolarů, píše server CNN.

    Mezi nejvíce ohrožené země patří hlavně Bangladéš, Pákistán, Vietnam a Kambodža, kde se koncentruje největší množství oděvního průmyslu produkující zejména fast-fashion módu. Podle nové studie Cornellovy univerzity a společnosti na správu aktiv Schroders, by měly tyto země do konce roku přijít kvůli extrémnímu počasí až o 22 % svých příjmů z vývozu.

    Menší zisky budou mít ještě širší ekonomické dopady, které zasáhnou třeba i tamní zaměstnance. Podle studie by mohlo být kvůli tomu zrušených asi jeden milion pracovních míst.

    Autoři studie zároveň vyzývají módní firmy, které v těchto lokalitách nechávají své zboží vyrábět, aby kvůli počasí zajistili svým zaměstnancům bezpečnější pracovní podmínky, dostatek hydratace, více času na odpočinek a upravili jim pracovní dobu. Už v současnosti se totiž země potýkají s extrémně vysokými teplotami okolo 40 °C a taky vysokou vlhkostí. Do budoucna by se k tomu mohly přidat i časté povodně, jejichž ničivým následkům čelí některé země už dnes.

    Bangladéš, Pákistán, Vietnam a Kambodža jsou v módním průmyslu považovány za průmyslově velmi významné, protože dohromady z nich pochází až 18 % celosvětového vývozu oděvů. Nachází se v nich asi 10 tisíc továren, které poskytují až 10,6 milionu pracovních míst pro zaměstnance ve výrobě. Jedná se ale hlavně o továrny fast-fashion módy, které jsou známé tím, že svým zaměstnancům poskytují nedůstojné pracovní podmínky, nízké mzdy a často nedodržují ani základní bezpečnost práce, což by mohly klimatické změny ještě zhoršit.

  • České sklářky a skláři na Venice Glass Week předvádějí křehké kombinace soch, módy a new-tech

    13. září 2023
    Alena Matějková

    Na italské přehlídce Venice Glass Week se opět představují čeští skláři a sklářky. Jejich výstava na sedmém ročníku tohoto festivalu skla se jmenuje Czech Glass a má podtitul Fragile. Koncipována je tak, že má vyzdvihnout jedinečný autorský styl každého z nich a má ukázat i jejich odlišné technologické postupy. Tím má vytvořit tvůrčí dialog mezi skláři několika generací, píše server Designmag.

    V italských Benátkách vystavují jmenovitě Alena Matějková, Barbora Kotěšovcová, František Jungvirth, Klára Horáčková a Dana Zámečníková. Venice Glass Week byl zahájen tuto sobotu a potrvá až do 27. října. Na přehlídce se představuje tvorba českých autorů a autorek již podruhé.Finální podobu české výstavy měla na starosti kurátorka Mária Gálová, která se snažila letošní expozicí navázat na to, co české sklo ukázalo v rámci pátého ročníku přehlídky před dvěma lety, kdy se prezentovalo v rámci výstavy Czech Glass, Quo Vadis?!

    „Již tehdy jsem jako kurátorka přemýšlela v intencích dlouhodobého projektu, nikoliv pouze jediné jednotlivé prezentace. Proto jsem zamýšlela vytvořit platformu, která by měla potenciál představovat české sklo v delším časovém horizontu, avšak vždy s novou konkrétní ideou, se záměrem vykreslit úplnější obraz toho, co se v oblasti volné tvorby skla v České republice děje,“ říká Gálová.

    V rámci prvního roku, kdy se české sklo v Benátkách objevilo poprvé, bylo pro Gálovou zásadní ho představit v obecnějších rovinách a prezentovat hlavně různé polohy současného českého skla a tvorby autorů a autorek s často odlišnými styly. Konkrétně na ty pak klade důraz právě letošní expozice. „Důraz jsem položila na potenciál skla jako materiálu, který plnohodnotně obstojí při řešení konkrétních uměleckých záměrů, a poukázala jsem na rozdílné tvůrčí přístupy autorů. Mnohovrstevnatost jeho použití představuji prostřednictvím sklářky-sochařky, new-tech sklářky, skláře v tandemu s módní návrhářkou a sklářky-malířky,“ dodává.

  • ChatGPT správně diagnostikoval nemoc čtyřletého dítěte. 17 lékařů předtím selhalo

    13. září 2023
    Chatovací systém ChatGPT (ilustrační foto)

    U čtyřletého amerického chlapce Alexe se rozvinuly záhadné příznaky nemoci, s jejíž diagnózou si lékaři nevěděli rady. Jeho matka s ním během uplynulých tří let navštívila 17 odborníků, kteří ale v určení chlapcových obtíží nebyli úspěšní. V zoufalství se tak matka zkusila obrátit na ChatGPT, kterému se diagnózu podařilo stanovit. Lékaři ale před diagnózami přes tento chatbot varují, píše server Insider.

    U čtyřletého chlapce se v roce 2021 začala projevovat dysbalance v jeho neuromotorickém vývoji. Zpomalil se u něj vývoj, přestal růst do výšky, navíc i odlišně používal pravou a levou stranu svého těla a měl bolesti. Žena proto s chlapcem navštívila lékaře, který si s jeho obtížemi nevěděl rady. Během dvou let pak navštívili asi 17 odborníků, ale ani ti nebyli přesně schopní určit chlapcovu diagnózu.

     zoufalosti tak ženu napadlo obrátit se na ChatGPT. Do chatbotu tak vypsala všechny obtíže svého syna a přidala tam také popisy z chlapcovy magnetické rezonance. ChatGPT pak určil, že by se mohlo jednat o takzvaný „syndrom fixované míchy“, což je neurologické onemocnění, při kterém je mícha připojená k okolním tkáním páteře. Tuto diagnózu poté ženě potvrdil i neurochirurg a chlapec na základě toho podstoupil zákrok, který mu od obtíží uleví. Nyní se po něm chlapec zotavuje.

    Lékaři ale před používáním ChatuGPT k určování diagnóz varují. Je známé, že chatbot je nepřesný, dělá chyby a některé odpovědi si dokonce vymýšlí. Pacienti by tak měli v diagnostice nemocí důvěřovat odborníkům, tedy lékařům.

  • Vidíte obličeje na různých předmětech? Máte asi hodně hormonu lásky, důvěry a morálky

    13. září 2023
    Obličej v toastovém chlebu

    Občas se může stát, že na různých předmětech dokážeme rozpoznat třeba rysy postav nebo obličejů. Podle nové studie tuto schopnost pravděpodobně ovlivňuje oxytocin. Schopnost rozpoznávání by tak měla být největší u novopečených matek, u kterých je hladina tohoto hormonu vyšší, píše server The Guardian.

    Dotváření neurčitých nebo nezřetelných podnětů i předmětů do smysluplných obrazů pomocí fantazie se označuje jako pareidolie a souvisí s představivostí každého jedince. Podle vědců z australské University of Queensland a University of the Sunshine Coast na tuto schopnost ale může mít vliv i oxytocin, který je nazýván taky hormon lásky, důvěry, morálky nebo sociálních vazeb. Ten je nejvyšší u žen, které právě porodily.

    Vědci studii prováděli pomocí online dotazníku, ve kterém ženám ukazovali celkem 320 obrázků. Na 32 z nich byly zachycené přímo lidské tváře, 256 snímků vyobrazovalo různé výjevy, které obličeje mohly připomínat a na zbylých 32 byly neživé věci bez jakýchkoliv vzorů podobným obličejům. Výzkumníci se také žen dotazovali, jestli jsou těhotné, nebo zda právě porodily.Získané údaje pocházely od 84 těhotných žen, 79 žen, jež v posledním roce porodily a 216 žen, kterých se ani jeden z těchto stavů netýkal.

    Výsledky pak naznačily, že s rozpoznáním snímků zachycujících obličej neměla problém žádná žena. Ty z nich, které ale nedávno porodily, měly větší úspěšnost v rozpoznávání snímků, ve kterých mohly být rysy obličejů naznačeny.

    Citlivost na vnímání nebo rozpoznávání obličejů tak podle výsledků nemusí být v průběhu dospělého života fixní a může se měnit, hlavně během raného rodičovství. Vysvětlením může být podle vědců právě vyšší hladina oxytocinu, který ovlivňuje sociální chování. Ve výzkumu ale vědci hladinu oxytocinu přímo neměřili, takže by jejich vysvětlení musely potvrdit ještě budoucí výzkumy.

  • Kočky v Austrálii zabijí 2 miliardy zvířat ročně. Dostanou zákaz vycházení?

    12. září 2023
    Kočka a myš |

    Austrálie má problém s invazními druhy zvířat. Tentokrát i se živočichem, kterého byste nejspíš netipovali. Tito invazní tvorové jsou totiž na dotek hebcí a přítulní a i proto si je velmi často pořizují jako domácí mazlíčky. Jsou to kočky, kterých teď v Austrálii žije přes 8 milionů. A podle vlády jsou hrozbou pro biologickou rozmanitost země.

    Odborníci odhadují, že kočky v Austrálii každoročně zabíjí asi 2 miliardy zvířat. Podle zprávy australského ministerstva pro klimatické změny, energetiku, životní prostředí a vodu je v Austrálii 57 druhů velmi náchylných k ohrožení kočkami. V naprosté většině z toho jde o savce.

    V Austrálii už sice existuje několik opatření k omezení populace divokých koček – včetně usmrcení speciálním robotem. Nový vládní návrh se ale poprvé zaměřuje i na kočky domácí. Úředníci zvažují třeba možnost zákazu vycházení koček, povinného držení koček uvnitř budov nebo omezení počtu koček, které si lidé můžou pořídit.

    Navzdory tomu, jak oblíbené kočky jsou, je ale australská veřejnost omezením otevřená, píšou New York Times. „Možná máme v Austrálii, bohužel, s vysvětlováním snazší práci, protože už jsme o tolik druhů přišli,“ řekla redaktorům Sarah Leggeová, profesorka na Australské národní univerzitě v Canbeře. „Veřejnost mnohem více podporuje regulaci koček, včetně omezení pro majitele domácích mazlíčků.“

  • Tisíce korun za 30sekundovou skladbu? Spotify vyvrací údajné streamovací podvody

    12. září 2023
    spotify

    Hudební platforma Spotify popřela, že by se dalo údajně fungujícím mechanismem z platformy získat v přepočtu tisíce korun navíc. Na sociální síti X, dříve Twitteru, se totiž šíří zpráva o tom, že opakovaným posloucháním své vlastní skladby si umělci mohou vydělat peníze navíc. Ředitel Spotify to ale vyvrací.

    Zakladatel a generální ředitel společnosti Accelerate Julian Klymochko na své síti na začátku týdne sdílel zprávu Financial Times. Server analyzoval data banky JP Morgan a z výsledků vyplývá, že by umělci mohli na Spotify vydělat až 1 200 dolarů měsíčně na licenčních poplatcích. Metoda má spočívat v tom, že umělec nahraje 30sekundovou skladbu a poté naprogramuje svůj telefon, aby ji celý den přehrával ve smyčce.

    Daniel Ek, generální ředitel streamovací služby, na Klymochkův příspěvek odpověděl, že takto se autorské poplatky ve Spotify nerozdělují. „Kdyby to byla pravda, můj vlastní playlist by byl jen 'Daniel's 30-second Jam' ve smyčce,“ zavtipkoval. „Teď vážně, takhle náš systém autorských poplatků úplně nefunguje.“

    Výměna názorů obou mužů je dalším polínkem do debaty o streamovacích podvodech. Objevily se totiž obavy, že „umělé“ streamování – kdy přehrávač pouští vybranou skladbu ve smyčce – brzdí hudební průmysl. Vedení JP Morgan podle Financial Times odhaduje, že až každý 10. stream je falešný.

    Podle webových stránek streamovací společnosti má tato služba dvě úrovně autorských poplatků a umělci jsou vypláceni jednou měsíčně – ale to, kolik dostanou, se může lišit.

    „Na rozdíl od toho, co jste možná slyšeli, Spotify nevyplácí umělcům autorské honoráře podle sazby za přehrání nebo za stream,” uvádí se na webu. „Autorské poplatky, které umělci dostávají, se mohou lišit podle rozdílů ve způsobu streamování jejich hudby, nebo podle dohod, které mají uzavřeny s vydavatelstvími nebo distributory.”

  • Německý cirkus vyměnil slony za hologramy. Inspiroval se u Justina Timberlaka

    12. září 2023
    Cirkusové šapitó

    Na první pohled byste možná nic nepoznali – vevnitř to totiž vypadá úplně stejně jako v normálním cirkuse. V šapitó jsou cítit piliny, kolem chodí klauni a akrobaté. Na téhle show ale neuvidíte žádná zvířata. Německý cirkus Roncalli je totiž vyměnil za hologramy, všímá si web Euronews.

    Cirkus Roncalli vznikl v roce 1976 a později byl jedním z prvních cirkusů na světě, který přestal pracovat se živými zvířaty. V roce 1991 se zřekl lvů a slonů. Před pěti lety se ale rozhodl být ještě důslednější a živá zvířata ze svého programu vyřadil úplně.

    „Pro Roncalli už není vhodné, aby v manéži byla skutečná zvířata,“ řekl 49letý šéf cirkusu Patrick Philadelphia. „Pokud se s cirkusem například usadíme uprostřed tržnice v centru města, nemáme žádný prostor pro venkovní výběhy zvířat.“

    Zvířata ale přitahují dětské diváky nejvíc. Proto je cirkus chtěl alespoň nějak zachovat. A inspiroval se v představením, ve kterém zpěvák Justin Timberlake využil hologramu zesnulé americké hvězdy Prince. „Když můžete na holografickou obrazovku promítat někoho, kdo už nežije, proč byste to nemohli udělat se zvířetem, koněm, slonem?“ řekl Philadelphia.

    Hologramy sice v cirkuse Roncalli plně nahradily živá zvířata, v případě lidských čísel show pouze doplňují. Například klaun Gensi vystupuje jak jako obří projekce, tak jako on sám naživo. A samozřejmě nechybí ani dechberoucí akrobatická čísla, reportoval z vystoupení server TheatreArtLife.