Tyjátr: Shift happens v Divadle Archa

Book Burning je epos napsaný ve stylu připomínajícím magický realismus. Buysser do vypravěčských pasáží míchá dokumentární i reportážní fakta, zcizuje vlastní postavu a neustále zpřítomňuje fikční charakter příběhu. Vyprávění člení na plynulý tok slov, ve kterém události přebíjí jedna druhou, a míchá do něj mimo jiné filozofii, kvantovou fyziku nebo citáty Benita Mussoliniho. Vypravěč se představí jako kocour, který je sice mrtvý, ale má stále co říct. Na obdobných paradoxech staví autor celý text. Několikrát zdůrazní, že mluvit o svém majiteli Sebastianovi, který je zároveň fiktivní postava, může být složitější nežli řešit osud někoho, kdo skutečně žije.

Jeho jediným partnerem na jevišti je velká bedna. Působí obdobně magicky, ale z poněkud jiného důvodu. Připomíná totiž kouzelnickou rekvizitu. Nenápadná almara, která od začátku stojí na jevišti, postupně v příběhu „rozkvétá“. Buysser během produkce bednu otevírá a z nejrůznějších skulinek vysunuje pulty, na kterých staví hyperrealistické miniatury několika pokojů nebo makety přírodních a urbanistických scenérií. Formálně je tedy inscenace velmi úsporná.

Book Burning|foto: Anne Vijverman Margarita Production

Neobvyklé inscenační postupy i nové konvence komentuje ředitel divadla Archa Ondřej Hrab: „Způsob, jakým je příběh vyprávěný, není příliš obvyklý. V poslední době se prosazuje tzv. storytelling. V případě Pietera De Buyssera je to skutečně výjimka, protože on je především spisovatel. Někdy je dokonce označován za filozofa. Má ten dar vyprávět své eseje a příběhy způsobem, který nemá obdoby ve Vlámsku, Belgii nebo celé Evropě.“ Archa se také spolupodílí na novém projektu belgického experimentátora: „My s Pieterem plánujeme inscenaci Landscape With Skiproads, tentokrát budeme koproducenty spolu s divadly z Bruselu nebo Lisabonu.“ Inscenace bude opět tvarem propojujícím dokumentární a další hraniční formy divadla. „Pieter v tom představení bude uvažovat nad předměty, které našel a skutečně patřily osobnostem světových dějin a kultury,“ dodává Hrab. V inscenaci se tak objeví například stůl Tomáše Akvinského i další cenné a velmi komplikovaně pojistitelné artefakty.

Book Burning je zamyšlením nad informacemi, jejich možnými dosahy i dopady jejich znalosti. Buysser problematizuje jemnou hranici mezi právem na informaci a jejím zneužitím, byť i v dobré víře. Konstatoval, že pálení knih byl jeden ze skvělých způsobů, jak vymazat paměť. Přemýšlel také ale nad tím, zda lze zapálit internet, ve kterém se informace množí dělením jako buňky a zastihnout je u skutečného zdroje není často vůbec možné.