Ukazuji, co jsou lidské bytosti schopny vytvořit. Je to dystopie, říká fotograf obřích logistických center Henrik Spohler
Gigantické přístavy, kontejnery, letiště, haly, skladiště. To zachycuje aktuální projekt hamburského fotografa Henrika Spohlera In Between, který je v současnosti k vidění v Galerie Fotografic v Praze. Co za globálním logistickým systémem stojí? A proč se ho umělec rozhodl fotit?
Co můžeme vidět na vaší aktuální pražské výstavě?
Za prvé si myslím, že když vstoupíte na tuto výstavu, můžete se cítit ztraceni. Samé kontejnery, přístavy, ulice, letiště. Na jednu stranu to může být nějaká fascinace těmi snímky – tedy alespoň doufám – z jejich kompozic a tak dále. Na druhou stranu vidíte dokonalý technický svět. Já jsem zkoušel mezi tím najít nějaký balanc. Na jednu stranu ukazuji, co jsou lidské bytosti schopny vytvořit, co se týče světového pohybu zboží nebo logistiky. Na druhou stranu myslím, že to, co ukazuji, je dystopie.
Mě by vlastně zajímalo, jaká je vaše pozice ve vztahu k tomu tématu. Je kritická? Pozorující? Nebo vás více zajímá ta estetika?
Fotografie vždycky pracuje s estetikou. Neexistují snímky, které by byly mimo estetiku. Takže já si prostřednictvím estetiky pokládám otázky. Abych byl ale upřímný, je to určitě kritické. Nechci ukazovat přírodní romantická místa, která si člověk zamiluje. Chci ukázat opačný svět, který vytváříme my.
Vypadá to velmi kompaktně a čistě, je tam jakýsi zvláštní jas. Ty fotky jsou krásné, ale na druhou stranu je to, co na nich vidíme, trochu děsivé.
Jako návštěvník fotografické výstavy očekáváte, že to, co uvidíte, bude co nejblíž realitě. To je ale na druhou stranu dost nudné, protože každý může udělat fotografie podobné realitě. Já jsem umělec, používám svůj styl, mám své záměry. Možná vám fotografie přijdou příliš jasné, tak jsem to ale přesně chtěl mít. A proč? Protože si přeji, aby to vypadalo, že vstupujete do budoucnosti, do science fiction filmů. Je to takový mix mezi mým záměrem a realitou, kterou zachycuji.
Taky jsem chtěl, aby snímky vzbuzovaly určité pochybnosti. Je to pravda? Je to realita? Nebo je to fikce budoucnosti? Doufám, že to člověka přenese do situace někde In Between. Ten titul má znamenat, že vy nemůžete opravdu vstoupit do toho, co je globalizace. Jsme ztraceni v místě a čase a nikdo neví, kde se zboží vyrábí. Můžeme mít cokoli, jako v nebi. Já ukazuji kostru toho všeho.
Pusťte si celý rozhovor a zjistíte, proč na fotografiích Henrika Spohlera nejsou lidé, jaký je vtah mezi gigantickými plochami logistických center a lidskými bytostm, nebo na jaké své předchozí projekty fotograf výstavou In Between navazuje.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
