Upatlané ruce. Vytáčení medu jako komunitní záležitost a vrchol včelařské sezóny

14. říjen 2016
03694142.jpeg

„Propolis je pryskyřice, kterou vylučují rostliny – většinou je na pupenech – a ty se tím chrání, aby nezplesnivěly. Včely na to přišly a dezinfikují si tím vnitřek úlu, což je jako přirozená antibiotika,“ ukazuje nám dlouholetý zapálený městský včelař Miloš Vondruška nánosy propolisu na rámcích. Propolis je jen jeden z produktů včelaření. A já jsem právě na vrcholné události včelařského roku, na vytáčení medu.

Ačkoli někteří včelaři sice prý v legraci říkají, že včelaření je skvělé – až na ten med, čímž myslí právě námahu a zapatlání se u vytáčení, když má ale člověk spoustu společníků, je to vrchol i sezóny společenské. Vytáčí se maximálně čtyřikrát do roka, na stanovištích včelařky Anny Vodrážkové se letos točilo dvakrát.

O vytáčení medu jsem se dozvěděla na Annině facebooku. Nadšená městská včelařka už víc než dva roky pečuje o své tři pražské úly: umístěné na Národním divadle, na střešní terase holešovické La Fabriky a při skladech rekvizit ND U Apolináře. Chystala své letošní druhé vytáčení a sháněla pomocníky z řad kamarádů. Na páteční večer v metropoli si asi většina z nás umí zařídit lecjaký zábavný program a tipuju, že práce s medem to zrovna nebude. Já jsem si nakonec přesně tenhle program zvolila. A věřte mi, že to byl po dlouhé době velice zábavný večer, strávený ve společnosti přátel, medometu, roje včel a s medem upatlanýma rukama v hlavní roli.

Startujeme samozřejmě přímo u úlů, kam se v ochranných oblecích vydáváme postupně, úl po úlu, vytáhnout tzv. rámky, na kterých si včely budují plástve zavíčkované voskem. V plástvích je naše tekuté zlato. A protože včely přirozeně reagují na tenhle zásah do svého domova, musíme je vykouřit, ovšem vykuřovadlem se sušenou levandulí, která uklidňuje. I na včely totiž funguje aromaterapie. Nikdy bych neřekla, kolik toho s nimi mám společného.
Kromě samotného medu včely medonosné vytváří i další produkty – panenský vosk nebo propolis, který se používá v přírodní medicíně a kosmetice.

V další fázi se musí rámky ručně „odvíčkovat“ od vosku, kterým jsou zalepené, pak už se jen vloží do medometu, tedy mechanického zařízení na vytočení medu z plástů. Miloš nám dává první školení. „V medometu se to točí takto,“ ukazuje nám správnou stranu a směr, jakým máme rámek vložit do stroje. „Takže vy potřebujete, aby vám odstředivá síla med vymačkala, kdybyste to dali naopak, med zatlačujete dovnitř. Med je teď tady pod víčky,“ ukazuje plástev. „Přes víčka nevylítne, to znamená, že si vezmete vidličku a takhle hezky je dáte pryč,“ říká a zkušeně čistí plásty. Vosk z víček je panenský, tedy ten nejkvalitnější, ideální materiál na přírodní kosmetiku, můžete ho třeba zahřát a smíchat jedna ku jedné s olivovým olejem a máte skvělý balzám na rty.
Městské včelaření je prokazatelně prospěšné jak pro včely, tak pro městskou zeleň, kterou opylují. Na rozdíl od venkova ve městě nemusí bojovat například s pesticidy ošetřenou zelení nebo s monokulturami. Ve městě je včelám dobře i díky větší akumulaci tepla. I tohle jsem se na vytáčení medu dozvěděla. A také zjistila, že obyčejný rohlík s čerstvě vytočeným medem může být jako bliny s kaviárem. Podstatný také byl společenský aspekt celého podvečera, který evokoval tradiční setkávání společenství a rodin, jakým byly dřív třeba draní peří nebo dožínky.

03694425.jpeg

„Vůbec se neodvažuju posuzovat, jak to mají – ať už na vesnici nebo ve městě – jiní, myslím si, že někteří u toho ani nechtějí mít lidi, nechávají si to hodně pro sebe. Mně lidi kolem nevadí a naopak jsem ráda, ale zároveň jsem nechtěla, aby třeba u úplně prvního vytáčení někdo byl. Bylo moje první a chtěla jsem si ho jednak užít a jednak pochopit, co k tomu patří, abych pak nepanikařila,“ říká ke komunitnímu rozměru Anna. „Taková minimálně rodinná záležitost to je asi všude.“

Čtěte také

Mě každopádně těší smysluplně strávený páteční večer a dobrý pocit z toho, že jsme nakonec vespolek vytočili celých padesát kilo medu.

03694140.jpeg
03694143.jpeg

Další články autora