Úzkost, strach a pandemie. Přibylo během karantény psychóz?
To, že období nouzového stavu mělo vliv na naše duševní zdraví, už prokázala řada dotazníkových šetření. Nově ale vyšlo najevo, že se nečekaně zvýšil prodej antipsychotik a navzdory náročné situaci se snížil prodej léků proti úzkosti.
„Ta situace byla nová, náročná a lidé na to podle různých výzkumů reagovali převážně zhoršením psychického stavu,“ říká profesor Jiří Horáček, psychiatr a náměstek pro vědu a výzkum Národního ústavu duševního zdraví. Jeho tým se zabýval výzkumem, jaký dopad měla pandemie na chování lidí, kteří se potýkají s duševním onemocněním. Z šetření vyšlo, že ačkoliv se v populaci obecně zvýšila úzkostnost mezi lidmi, prodej léků proti úzkostem se snížil. Naopak nečekaně vzrostl prodej léků určených k léčbě psychóz.
Čtěte také
Jedno z možných vysvětlení, proč se prodalo v době pandemie méně léků proti úzkostem (anxiolytik), je, že koronavirus dal nekonkrétním úzkostem konkrétní obsah, s nímž bylo možné nějak zacházet. „Strach je obava z něčeho určitého, úzkost je obava z něčeho, člověk ani často neví z čeho,“ vysvětluje Horáček. Když lidé dostali instrukce, jak minimalizovat riziko nákazy, jejich strach se snížil, a tak nebylo třeba jej dále medikovat. Podle Horáčka mohla svou roli sehrát i karanténní opatření, kvůli kterým řada lidí nechodila do práce, zůstala doma, a tak možná nebyla tolik vystavována stresujícím okolnostem, které mohou s úzkostmi souviset.
I pro nečekaný nárůst prodeje antipsychotik mají výzkumníci pravděpodobné vysvětlení: lidé, kteří žijí život s psychózami, vědí, že jejich stav se může měnit i v závislosti na okolním dění. A když se tedy začali cítit hůře v důsledku šíření nemoci a nastavovaných opatření, jednoduše si zavolali svému psychiatrovi o navýšení medikace. Koneckonců s medikací psychóz se „hýbe“ snadněji a častěji než s dávkou anxiolytik, léků proti úzkosti.
Jaká vlastnost či dovednost nám může pomoci lépe zvládat podobné situace? Jak zvládneme další vlny covidu-19? A jakou roli v tom všem hraje to, jak zacházíme s informacemi z médií? O tom mluvil Jiří Horáček v rozhovoru Diagnózy F.
Související
-
Karanténa skončila, to nejhorší nás ale teprve čeká, říká psycholog Dalibor Špok
Je normální necítit se po návratu do běžného života normálně? Jak dlouho trvá, než se emočně i fyzicky dostaneme do pořádku? Na otázky odpovídal psycholog Dalibor Špok.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.