V hongkongské zoo se po 10 letech spářily během uzavírky vzácné pandy, zřejmě potřebovaly soukromí

V pokynech jsou už uvedeny jiné věci než alkoholické nápoje, které by mohly způsobit pozitivní dechovou zkoušku. Piloti si musí dát pozor například na ústní vodu. V nové verzi stanov je konkrétně zmíněný také parfém, upozorňuje CNN.

„Žádný člen posádky nesmí požívat žádnou drogu/přípravek ani používat jakoukoli látku, jako je ústní voda/zubní gel/parfém nebo jakýkoli takový produkt, který má obsah alkoholu. Může to vést k pozitivní dechové zkoušce,“ píše ve stanovách Indický úřad generálního ředitele civilního letectví. Je pravdou, že parfémy mohou obsahovat stopová množství alkoholu, není ale jasné, jestli nošení parfému na těle může vyvolat falešně pozitivní dechovou zkoušku.

Případy opilých pilotů ale letecký průmysl v minulosti už zaznamenal. V roce 2018 byl pilot japonských aerolinií odsouzen k 10 měsícům vězení poté, co dechová zkouška provedená krátce po startu prokázala, že jeho hladina alkoholu v krvi byla devětkrát vyšší, než je zákonný limit. A ve Spojených státech byl pilot eskortován z plně nastoupeného letadla před vzletem, když byl podezřelý z toho, že je pod vlivem alkoholu.

Lidské tělo je tvořeno T-buňkami, tedy bílými krvinkami, které se specializují na boj s patogeny, běžným nachlazením, ale také se změněnými buňkami samotného organismu –⁠ jako jsou právě nádorové buňky.

Většinu času T-buňky takzvaně „odpočívají“. Když ale narazí na cizí antigeny, náhle se probudí, promění se v zabijácké T-buňky a začnou s nemocí bojovat. Poté, co T-buňky vyhrají svou bitvu, většina z nich zemře. „Ale několik z nich přežije. Ty se přemění v paměťové buňky a vytvoří elitní pracovní skupinu zvanou ‚paměťový fond‘. Pamatují si, jak ten konkrétní antigen vypadal. Takže mohou hlídat, kdy napadne tělo znovu,“ řekl serveru Good News Network docent veterinárních a zvířecích věd na University of Massachusetts Amherst a hlavní autor studie Leonid Pobezinsky. 

Tato buněčná paměť je základem toho, jak fungují vakcíny. Posílení buněčné paměti k rozpoznání nádorů by mohlo pomoci zlepšit léčbu rakoviny. To už se nějakou dobu vědělo, zatím ale nikdy nebylo úplně vysvětlené, jak T-buňky takové vzpomínky tvoří.

„To, co jsme objevili je, že malý kousek miRNA, let-7, který je vysoce exprimován v paměťových buňkách, a že čím více let-7 buňka má, tím menší je šance, že bude napadená rakovinovými nádorovými buňkami, a tím větší je šance, že se promění v paměťovou buňku,“ dodal Leonid Pobezinsky.

Na otázku, proč si uřízl levé ucho, umělec odpověděl, že je to vlastně spíše mýtus. Ve skutečnosti si totiž uřízl pouze část ušního lalůčku. Proč se umělec střelil do hrudi revolverem a způsobil si zranění, na která o dva dny později zemřel? „To je stále předmětem spekulací mezi historiky a odborníky. Pravda o mé motivaci zůstává záhadou i pro mě. Děkuji za snahu pochopit mé potíže s duševním zdravím,“ odpověděla AI za umělce.

Van Goghova poslední díla vznikla v polovině roku 1890 během jeho pobytu ve vesnici Auvers-sur-Oise, 30 km severně od Paříže. Pobýval tam poblíž svého bratra Thea a staral se o něj doktor Paul Gachet, specialista na „léčbu melancholie”. Za pouhé dva měsíce umělec vytvořil 74 obrazů a 33 kreseb, mezi nimi například slavný tamní kostel, portréty doktora Gacheta a jeho dcery Marguerite. Na výstavě je k vidění také úplně poslední plátno s názvem Les Racines - Kořeny stromů, které dokončil pouhých 36 hodin předtím, než se zastřelil.

„Na této jedinečné výstavě vidíme úžasnou rozmanitost obrazů. Tato práce má velkou váhu, protože je to období, ve kterém ukončí svůj život. Otázka, kterou si každý klade, je proč, a odpověď je, že to prostě nevíme. Cítil, že dokončil své dílo, nebo to byla krize, která byla větší než on?” okomentoval výběr děl deníku The Guardian kurátor výstavy Emmanuel Coquery.

„Chtěli jsme také prolomit mýtus o prokletém umělci, který byl nemilovaný a nepoznaný, když zemřel. V té době byl na vzestupu, jeho obrazy se začaly prodávat a byl uznáván,“ dodal Coquery. Právě umělcova poslední díla jsou vystavena v pařížském Musée d'Orsay úplně poprvé, píše deník The Guardian. Sbírku totiž z části vlastní také Van Goghovo muzeum v Amsterdamu, které je nikdy předtím nezapůjčilo.

Teepa-Tarau je v golfu úplný začátečník. Před turnajem Zespri Aims Games, který se konal ve městě Tauranga, tento sport hrál jenom třikrát. Neměl tak ani svoje vybavení, takže na hřiště nastoupil v basketbalových botách a s vypůjčenými holemi. Začínal také vzhledem ke svým zkušenostem s hendikepem odpovídajícím jeho začátečnické úrovni. Celý turnaj ale vyhrál pouze na devět úderů a získal tak 87 stableford bodů.

Kromě individuálního titulu pomohl Teepa-Tarau i svým dvěma spolužákům Pedrovi Robinsonovi a Lincolnovi Rerititovi získat týmový titul, který se jim podařilo vybojovat v konkurenci studentů a studentek středních škol z celého Nového Zélandu.

Chlapec má poruchu autistického spektra a jeho nadání ke sportu objevil jeho speciální pedagog, který se mu věnoval. „Posledních pár let jsem s ním udělal hromadu práce, abych ho dostal z jeho ulity a směrem ke sportu. Prostě jsem se k němu choval jako ke všem ostatním dětem,“ řekl Whetu Wiremu, pomocný učitel na škole Tāneatua, kterou chlapec navštěvuje.

Teepa-Tarau svým nadáním a sportovním výkonem ohromil golfovou komunitu, ale také sponzory, kteří chlapci pomohli zajistit nové vlastní vybavení - sadu golfových holí a míčků, dokonce s jeho natištěným jménem. Navíc se stane spolu s ostatními chlapci, Robinsonem a Rerititem, součástí golfového klubu Whakatane, v němž by se společně měli zapojit do profesionálního tréninku s dalšími 20 mladými golfisty.

Středomořské regiony mají téměř pětitisíciletou tradici pěstování olivovníků, z jejichž plodů se lisuje olivový olej. Téměř polovina světové produkce patří Španělsku, významnými producenty jsou i Itálie, Řecko, Turecko a Maroko. Tyto regiony ale letos zasáhlo extrémní počasí a produkce olivového oleje se potýká s vážnými problémy.

Ve Španělsku letos vypěstovali zhruba 750 tisíc tun oliv. V minulých letech přitom obecně platilo, že země vypěstovala okolo 1,3 milionu tun oliv. Situace je podobná i v Řecku, které by za letošek mělo vyprodukovat okolo 200 tisíc tun oliv, což je asi o třetinu méně než loni. Celkově se tak počítá s tím, že celosvětová produkce kvůli extrémně vysokým teplotám ve středomořských regionech klesne na 2,4 milionu tun, přičemž celosvětová poptávka činí přibližně 3 miliony tun těchto plodin.

Malá sklizeň navíc může způsobit, že do příštího roku zásoby olivového oleje nebudou poptávce stačit. Už nyní proto někteří výrobci olivového oleje z Evropy začínají chybějící zásoby dovážet z Jižní Ameriky. Podle analytiků se špatná úroda promítá hlavně do cen, které se v některých evropských regionech zvedly i o 50 %. Cena za extra panenský olivový olej z Andalusie v tomto měsíci stoupla na 8,45 eur za kilogram, což je dvakrát více než loni. Navíc se jedná o nejvyšší cenu za olivový olej prodávaný ve Španělsku za posledních 20 let.

Na techniku, která zpracovává odpadní sedlinu z kávy, přišli australští inženýři z RMIT University v Melbourne. Spočívá v tom, že se odpad z kávy nejprve během procesu pyrolýzy přemění na takzvaný biouhel, což je zuhelnatělá biomasa. Ta se potom může přidat do betonové směsi místo písku.

Beton s kávovou sedlinou má podle vědců hlavní výhodu v tom, že je oproti tradičnímu betonu až o 30 % pevnější. Pracuje mimo jiné s principy cirkulární ekonomiky a není kvůli němu nutné nově těžit další materiál. Každoročně se kvůli potřebám stavebnictví po celém světě vytěží asi 50 miliard tun přírodního písku, jehož těžba je značně zatěžující pro životní prostředí a navíc se jedná o vyčerpatelný přírodní zdroj.

„Pokračující těžba přírodního písku po celém světě, obvykle z říčních koryt a břehů, která má uspokojit rychle rostoucí požadavky stavebního průmyslu, má velký dopad na životní prostředí. S přístupem založeným na oběhovém hospodářství bychom mohli udržet organický odpad mimo skládky a také lépe chránit naše přírodní zdroje, jako je třeba právě písek,“ říká profesor Jie Li, vedoucí výzkumného týmu, který na novém způsobu využití kávové sedliny pracuje.

K útoku došlo v pondělí večer a bodyguard byl ošetřen na místě. „Kolem osmé hodiny večerní se člen prezidentovy ochranky dostal do kontaktu s domácím zvířetem první rodiny a byl pokousán,” uvedl mluvčí ochranky Anthony Guglielmi. Později pro CNN uvedl, že zraněný policista v úterý hovořil s ředitelkou ochrany Bílého domu Kimberly Cheatleovou a je v pořádku.

Letos v červenci vyšlo najevo, že čistokrevný německý ovčák Commander (Velitel) pokousal nebo jinak napadl členy Bidenovy ochranky od října 2022 do ledna nejméně desetkrát. Dva incidenty si dokonce vyžádal návštěvu nemocnice, popisuje Politico. 

Commander přišel do Bílého domu v roce 2021 jako štěně. Byl to dárek od Bidenova bratra Jamese. Zajímavé je, že měl nahradit Majora, dalšího Bidenova psa, který měl také problémy s napadáním prezidentské ochranky. Od té doby byl z Bílého domu vystěhován a nyní žije u Bidenových rodinných přátel.

Tisková mluvčí první dámy Elizabeth Alexander v červenci uvedla, že chování psů souvisí se stresem z pobytu v Bílém domě. „Je to jedinečné a stresující prostředí pro nás pro všechny. Takže si dokážete představit, jaké to je pro rodinné zvíře nebo obecněji pro rodinné mazlíčky.“ Bidenovi mají kromě psa taky kočku Willow. Ta problémy nedělá. 

Tianeptin se běžně prodává pod značkami Zaza, Tianaa a Pegasus a Američané ho najdou na internetu i ve formě prášku. Působí na opioidní receptory a není schválen Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv, nesmějí ho předepisovat tedy ani lékaři. Na federálním seznamu zakázaných látek ale chybí, všímá si server VICE.

Floridská generální prokurátorka Ashley Moody oznámila 21. září dočasný plošný zákaz. Držení, prodej a užívání této látky je tak ve státě trestné. „Tianeptin souvisí s úmrtím pěti lidé po celé zemi. A floridské toxikologické středisko už letos přijalo 15 telefonátů o užití této drogy,” uvedla Moodyová.

Server VICE na jaře tohoto roku hovořil s Kristin a Jasonem, manželi, kteří byli závislí na lécích proti bolesti a v posledních několika letech se stali závislými na tianeptinu. Kristin se obávala, že pokud by byl lék zakázán, začala by opioidy užívat znovu. „Chtěla bych, aby ho zakázali a aby zmizel, ale zároveň to nechci, protože by mě to mohlo silně ovlivnit,” řekla Kristin dříve pro VICE News. „Nevím, jestli bych vůbec dokázala přežít abstinenční příznaky.”

Tianeptin je regulován a používán jako tricyklické antidepresivum ve více než 60 zemích, ale jeho verze prodávané v USA na federální úrovni regulovány nejsou. Uživatelé se na něm rychle stávají závislými a po několika hodinách jim nastupují abstinenční příznaky. Mezi ty patří nevolnost, zimnice, nespavost, syndrom neklidných nohou a extrémní úzkost. Florida je nyní jedenáctým americkým státem, který látku zakázal.

Ovce se začaly chovat divně, a tak jejich pastýř krátce po pastvě přišel na to, že musely narazit na Bourouniho skleník. Majitel políčka s léčivým konopím řekl reportérům řeckého zpravodajského serveru TheNewspaper, že neví jestli se smát, nebo plakat.

„Měli jsme vlnu veder a přišli jsme o velkou část produkce. Měli jsme záplavy, přišli jsme téměř o všechno. A teď tohle. Stádo vlezlo do skleníku a sežralo, co zbylo. Upřímně, nevím, co na to říct.“ Bourounis prý viděl, že ovce „skákaly výš než kozy“, když sežraly zbytek jeho produkce.

Začátkem tohoto měsíce se přes Thesálii během tří dnů přehnala bouře Daniel, která zaplavila města a vesnice. V důsledku záplav zahynulo více než 100 tisíc zvířat, přičemž starosta města Tyrnavos Yiannis Kokouras poznamenal, že „pokud dobytek, který katastrofu přežil, co nejrychleji nedostane náhradní krmivo, zemře hlady.“

Stovky obyvatel musely opustit své zaplavené domy ve člunech, další odvážely vrtulníky a letadla do bezpečí. Při dešťové bouři zahynulo 17 lidí. Byla v zemi nejintenzivnější od roku 1930, kdy se začaly vést záznamy, a přišla po létě, kdy zemi sužovaly ničivé požáry.