V Madridu budou trestat žáky, kteří nenahlásí šikanu

šikana, škola, spolužáci, smutek

Vzdělávací instituce v Madridu chtějí skoncovat se šikanou ve školních třídách. Od příštího školního roku tak bude každý žák nebo učitel, který šikanu neoznámí, posuzován jako spoluviník. Trestem pro žáky může být zákaz vstupu na hřiště nebo až šestidenní vyloučení.

Vyhláška se bude vztahovat na všechny střední a základní školy v Madridském autonomním společenství bez ohledu na to, zda jsou veřejné nebo soukromé. Několik sdružení ale vyjádřilo pochybnosti o konečném výsledku opatření. Lucía Martínez Martín, vedoucí madridské kanceláře Save The Children, se například domnívá, že opatření nebude účinné, protože děti podle ní nerozeznají například psychickou šikanu. Podle ní tento pojem chápou jen ve vztahu k fyzickému násilí. Opatření také stanovuje tresty pro samotné násilníky, kteří by se vzhledem k závažnosti šikany museli účastnit integračních kurzů, byli by vyloučeni z konkrétních školních aktivit a předmětů, přemístěni do jiné třídy nebo dočasně či trvale vyloučeni. Vyhláška je reakcí na nárůst nahlášených případů šikany na madridských školách.

Spustit audio
  • Na červeném seznamu je přes 105 000 ohrožených druhů. Třetině z nich hrozí vyhynutí

    19. červenec 2019
    Orangutan na Sumatře

    Seznam vytvořený Mezinárodní unií pro ochranu přírody (IUCN) je jedním z nejrespektovanějších dokumentů pojednávajících o stavu druhů na naší planetě. Zahrnuje více než 105 000 ohrožených druhů organismů žijících na Zemi. Do jeho nejnovějšího vydání jich přibylo přes 9 000. Zarážející je fakt, že žádný z organismů si od posledního vydání seznamu nepolepšil.

    Ohroženy jsou zvířata, rostliny i další organismy. Ničení přirozených ekosystémů a lov dostaly na pokraj vyhynutí sedm druhů primátů, nadměrný rybolov zase mimořádně ohrožuje celé dva rody rejnoků. Znečištění, přehrady a nadměrný odběr vody ničí ekosystémy kolem vodních toků od Mexika po Japonsko. Tam je ohrožena více než polovina sladkovodních ryb. V Mexiku je to asi třetina. „Ztráta těchto druhů sladkovodních ryb by připravila miliardy lidí o kritický zdroj potravy a příjmů a mohla by mít dopad na celé ekosystémy,“ řekl deníku The Guardian William Darwall, vedoucí oddělení sladkovodní biologické rozmanitosti IUCN. 

    Populace volně žijících živočichů od roku 1970 klesly o 60 % a ve velké míře také vymírají rostliny. „Příroda upadá nejvíce v lidských dějinách,“ sdělila Guardianu Jane Smart, ředitelka skupiny na ochranu biodiverzity IUCN. K zastavení vymírání je podle ní zapotřebí rozhodných kroků. Klíčový má být summit OSN o biodiverzitě v příštím roce v Číně. Úpadkem přírodních druhů je ohrožena celá lidská civilizace. Vyplývá to ze zjištění vědců pracujících pro OSN. „Zdraví ekosystémů, na kterých nejen my lidé závisíme, se zhoršuje rychleji než kdykoli předtím. Podkopáváme si samotné základy ekonomiky, živobytí, zajišťování potravin, zdraví a kvality života na celém světě,“ řekl jeden z autorů studie Robert Watson pro The Guardian

  • Facebook vkládá do obrázků skryté kódy. Zjišťuje, kdo sleduje, sdílí a stahuje fotky jeho uživatelů

    19. červenec 2019
    Facebook

    Debata o skrytých kódech vkládaných do fotografií nahraných na Facebook se vede už delší dobu. Znovu ji teď rozvířil na svém twitteru student práv zabývající se programováním a internetovou bezpečností Edin Jusupovic.

    „Facebook vkládá sledovací data do fotografií, které stahujete,“ napsal. Všiml si toho, když zkoumal hexadecimální soubor spojený s obrázkem staženým z Facebooku. V něm narazil na kód, který podle něj do obrázku vložila právě sociální síť. Píše o tom web magazínu Forbes.

    Podle Jusupovice z toho plyne, že Facebook přidáním vlastního sledovacího kódu může potenciálně sledovat stažené obrázky daleko mimo svoji platformu. Kódy používá ke sledování vlastnictví obrázků, k řešení porušení autorských práv nebo k poskytování rozšířených uživatelských služeb. Lze je také využít k lepšímu cílení reklamy. Vlastníci sociální sítě také díky těmto datům dokážou lépe cílit obsah, který svým uživatelům ukazují. Pokud jeden uživatel nahraje stejné fotky jako někdo jiný, může potom algoritmus Facebooku nabízet oběma podobný obsah.

    Označení obrázků není nijak aktivní a uživatel ho na první pohled nepozná. Facebook, jeho jiné servery a případně i třetí strany ale mohou využitím správných softwarů sledovat cestu obrázku internetem až k tomu, kdo ho na sociální síť jako první nahrál. Bojovat s označováním obrázků se naopak snaží Twitter, který u obrázků umístěných na své platformě odstraňuje základní úroveň kódování. Není však jisté, jestli Facebook nepoužívá další úrovně pokročilejších označení obrázků, které není tak snadné vystopovat.

    Nová zjištění týkající se označování obrázků znovu víří debatu týkající se ochrany uživatelských dat na sociálních sítích. Facebook nedávno dostal rekordní pokutu 5 miliard dolarů za poskytování uživatelských dat společnosti Cambridge Analytica, zároveň souhlasil s komplexnějším dohledem nad tím, jak zpracovává uživatelská data.

    Podívejte se taky na Aplikace pro zestárnutí obličeje má navždy přístup k fotkám a jménům milionů lidí, varují experti.

  • Svědci násilných incidentů většinou pomohou, tvrdí studie. Vyvrací efekt přihlížejícího

    19. červenec 2019
    město - gang - násilí

    Lidé přihlížející násilným incidentům pomohou obětem častěji, než se dříve předpokládalo. Tvrdí to nový výzkum založený na více než 200 kamerových záznamech násilných incidentů, které se staly na ulici před svědky. Popírá tak psychologickou teorii, která tvrdí, že pokud se na ulici děje něco špatného či nebezpečného a přihlíží tomu hodně lidí, nikdo nezasáhne. Všichni se jen dívají jeden na druhého a čekají, až zakročí někdo jiný.

    Tuto teorii podporuje třeba výzkum ze 60. let, pojednávající o vraždě, která se v ulicích New Yorku odehrála před 38 svědky. Různé další studie potom tvrdí, že svědkové na ulici zasáhnou v 11 až 74 procentech případů. Nejnovější výzkum publikovaný v časopise American Psychologist ale efekt přihlížejícího vyvrací. Vědci pozorovali kamerové záznamy více než 200 násilných incidentů, které se staly v Amsterdamu, Kapském Městě a anglickém Lancasteru. V každé situaci určovali počet účastníků, svědků a délku trvání incidentu. Jako intervenci vyhodnotili různé činy přihlížejících, například uklidňující gesta a doteky, blokování kontaktu mezi stranami, utěšování obětí agrese, poskytování pomoci oběti nebo držení, tlačení a tažení agresora pryč. Píše o tom server CityLab

    Situace v průměru trvaly tři minuty a přihlíželo jim 16 kolemjdoucích. Alespoň jeden ze svědků podle zjištění vědců zasáhl v devíti z deseti případů. Na každou situaci potom připadá 3,8 intervence ze strany přihlížejících. Ze studie také vyplývá, že čím více lidí situaci přihlíží, tím je větší pravděpodobnost, že někdo zasáhne. Staví se tak proti starším teoriím, které tvrdí, že se efekt přihlížejícího s narůstajícím počtem svědků prohlubuje.

  • Chyba ostrahy i zásluha hasičů – New York Times přináší rekonstrukci požáru katedrály Notre-Dame

    18. červenec 2019
    Pařížská katedrála Notre-Dame v plamenech

    Pro obrovský požár pařížské památky Notre-Dame byla zásadní první hodina. Poté co se rozsvítil alarm upozorňující na oheň, totiž šel pracovník ostrahy zkontrolovat, kde hoří, a to na základě pokynu zaměstnance bezpečnostní agentury střežícího protipožární čidla. Vyrazil ale na špatné místo – do sakristie, a ne do podkroví, kde skutečně hořelo. Než se na chybu přišlo, uplynula necelá půlhodina, a tím se zpozdil i příjezd hasičů a začátek hašení.

    Na nová zjištění upozorňuje deník The New York Times, který provedl několik rozhovorů a prošel stovky dokumentů vztahujících se k tragédii. Reportéři zrekonstruovali první čtyři kritické hodiny po propuknutí požáru. Mimo jiné zjistili, že tým hasičů riskoval ve třetí a čtvrté hodině požáru přímo v plamenech všechno, aby budovu zachránil.

    Proč začalo v katedrále v dubnu hořet a kdo je za požár zodpovědný, zatím vyšetřovatelé nevědí. Předpokládají, že okolnosti požáru budou zjišťovat ještě měsíce. Pařížská prokuratura koncem června uvedla, že podle předběžných závěrů vyšetřování nebyl příčinou vzniku požáru úmyslný trestný čin, ale například elektrický zkrat nebo odhozený nedopalek cigarety. Událost vyšetřuje na 50 lidí, kteří už vyslechli desítky svědků. Francouzský prezident Emmanuel Macron po požáru ikonické stavby slíbil, že obnova gotické katedrály bude hotová nejpozději v roce 2024. Řada odborníků ale před tak rychlou rekonstrukcí varuje, další pochybují, že je vůbec možné ji za pět let stihnout. Jednotlivci, firmy, komunity a nadace slíbili na opravy katedrály celkem 850 milionů eur, tedy v přepočtu 21,7 miliardy korun.

     

  • Pravidelné hodiny jógy zlepšují psychický i fyzický stav vězňů, ukázal pilotní projekt v Austrálii

    18. červenec 2019
    Jóga

    Deset vězňů umístěných v zařízení v australské Canbeře si v roce 2017 vyzkoušelo pilotní projekt, který zjišťoval, jak může odsouzeným pomoct pravidelné cvičení jógy. Osmitýdenní program jich dokončilo devět. Žádný z nich nikdy jógu necvičil a výzvu prý ze začátku vnímali jako divnou nabídku. Všichni se ale po absolvování celého projektu cítili psychicky lépe, klidněji a také se jim zlepšil spánek. Těm, kteří trpěli bolestmi, prý nepříjemné problémy ustoupily.

    Závěry projektu teď tým tří výzkumníků (psycholog, advokát a kriminalista) publikoval v odborném časopise International Journal of Offender Therapy and Comparative Criminology. Před jógovým programem i po něm zjišťovali u mužů míru stresu, deprese nebo úzkosti. Ve všech třech oblastech se jejich stav zlepšil. Stejně tak se jim zvýšilo sebevědomí a cílevědomost, zlepšila se schopnost vnímat své pocity a vypořádat se s emocemi. „Bylo to něco, na co jsem se každý týden těšil, cítil jsem se díky tomu víc klidný,“ cituje server The Conversation jednoho z vězňů. Autoři studie také předpokládají, že jóga může vězňům později pomoct při návratu do běžného života a při budování vztahů.

    Loňská zpráva australské vlády o zdravotním stavu tamních vězňů ukázala, že zhruba každý čtvrtý člověk přicházející do vězení měl problémy s duševním zdravím, 30 % mělo chronické zdravotní fyzické problémy a 21 % se v minulosti nějakým způsobem sebepoškozovalo. Autoři studie proto chtějí prosadit, aby se praktikování jógy v australských věznicích rozšířilo. Podobná studie s pozitivními výsledky proběhla například v devíti švédských věznicích. Ve Spojených státech, Indii nebo Velké Británii už jógu pro odsouzené zavedli. Ve více než třetině britských a irských věznic jsou dokonce jóga a meditace součástí vězeňského režimu.

    Podívejte se taky na Historie jógy: Pozdrav slunci je starý jako sokolská cvičení, přesto stojí za to se józe věnovat.

  • Aplikace pro zestárnutí obličeje má navždy přístup k fotkám a jménům milionů lidí, varují experti

    18. červenec 2019
    Aplikace FaceApp

    Jak bude člověk vypadat za desítky let nebo si naopak zkusit virtuálně omládnout a změnit styl – to umožňuje s portréty udělat aplikace FaceApp, která je v poslední době hodně rozšířená a využívají ji i slavné osobnosti. Bezpečnostní experti ale varují před podmínkami, které musí uživatel pro používání aplikace odsouhlasit.

    Jak upozorňuje Forbes, uživatel dává povolení k tomu, že jeho snímky a jméno budou použité k jakémukoliv účelu po dobu, kterou bude sám provozovatel chtít. Uživatel sice je i dál majitelem obsahu, který do aplikace nahrává, společnost má ale zároveň jeho celosvětové, přenosné a také neodvolatelné svolení mimo jiné k použití a publikování jména, uživatelského jména i podoby. Zároveň může z poskytnutých fotografií vytvářet další obsahy. Forbes píše, že to nutně nemusí být nebezpečné a že uživatelova identita může zůstat na serverech ve Spojených státech. Platí ale, že ruská mateřská společnost Wireless Lab, pod kterou FaceApp spadá, má právo s obsahem libovolně nakládat.

    „Jednoduše řečeno, jakmile si jednou stáhnete a začnete používat FaceApp, dáváte ruské firmě výhradní právo k tomu, aby si mohla s jakoukoliv fotkou nahranou do aplikace dělat cokoliv. Váš obličej by tak mohl skončit na billboardu někde v Moskvě, daleko pravděpodobnější ale je, že se použije k trénování algoritmu využívaného k rozpoznávání obličejů. Nejhorší je, že právo je nezměnitelné. To znamená, že i když si svůj profil i aplikaci smažete, nemůžete očekávat, že Wireless Lab přestane používat obsah, který jste poskytli,“ vysvětluje novinář Peter Kostadinov z webu PhoneArena.

    Zástupci aplikace FaceApp v reakci na otázky týkající se možného porušování soukromí napsali, že data uživatelů do Ruska neputují. Uvedli také, že jsou ochotní na základě žádosti uživatele odstranit všechna data ze svých serverů. Také popřeli četná podezření, že by se do jejich databáze stahovaly všechny fotky z galerie v uživatelově telefonu. Celé prohlášení zveřejnil TechCrunch.

    FaceApp si stáhlo přes platformu Google Play za více než dva roky (aplikace byla zprovozněna začátkem roku 2017) už více než 100 milionů lidí. Ve virtuálním obchodě App Store je zase z hlediska počtu stažení na prvním místě v kategorii Foto a video.

    Podívejte se taky na Smazat facebook? Nepomůže, sledovat vás bude dál. Jde ho ale změnit?.

  • Finští vědci neutralizovali kraví říhání, planetě tak uleví od metanu

    17. červenec 2019
    03617157.jpeg

    Finští vědci pozorně sledovali tisíc finských, švédských, britských a italských krav a přišli s nápadem, jak snížit jejich produkci metanu. Ten se nachází v kravím říhání a neustále se uvolňuje během toho, jak přežvykují. Podle Organizace pro výživu a zemědělství, která spadá pod OSN, zodpovídá metan, který se uvolní při živočišné výrobě, za přibližně 14,5 % světových emisí skleníkových plynů.

    Společná mezinárodní studie s názvem RuminOmics teď ale došla k závěru, že metabolismus krav je možné ovlivnit. Do jejich žaludků chtějí vědci implantovat mikroby, které nejenže regulují produkci metanu, přispívají dokonce taky k větší produkci mléka. Jak upozornila finská veřejnoprávní stanice Yleisradio Oy, vědci při studii použili dvě plemena skotu, pravidlo s mikroby ale bude platit na všechen dobytek i na jiné druhy přežvýkavců, jako jsou kozy a ovce.

  • Severoamerické město Innisfil nahradilo veřejnou dopravu aplikací Uber

    17. červenec 2019
    Taxikáři po vládě žádají razantní kroky vůči Uberu a Taxify.

    Innisfil se čtyřiceti tisíci obyvateli, širokými ulicemi a domy postavenými na rozlehlých pozemcích by se dal označit za typické menší severoamerické městečko, kde efektivní veřejná doprava představuje velkou výzvu.

    Místní radní nejdřív plánovali zavést pro obyvatele autobusovou dopravu. Zřízení tří linek, které by místní přibližovaly k místům, jako jsou obchody, radnice nebo knihovna, by stálo milion dolarů. „Takže jsme se snažili přemýšlet o tom trochu kreativně. Nabízelo se propojit řidiče ve městě s těmi, kdo potřebují svézt. A přesně tohle Uber už dělal, takže jsme si řekli, že to dává smysl,“ řekl deníku Guardian Paul Pentikainen, který je v Innisfilu zodpovědný za plánování dopravy. Město v roce 2017 spustilo ambiciózní experiment – odpovědnost za veřejnou dopravu přebrala pod hlavičkou Innisfil Transit aplikace sdílených jízd Uber. Ta spojuje nejfrekventovanější místa ve městě. Místní za jednu jízdu zaplatí průměrně 5 dolarů, přičemž radnice dotuje zbytek. To vadí odpůrcům nápadu – kritizují město za to, že v podstatě dotuje taxislužbu a že kromě ekonomické neudržitelnosti používání Uberu zbytečně zatěžuje životní prostředí. Představitelé Innisfilu jsou ale se službou spokojení a jejich voliči zřejmě taky. Přes aplikaci se za rok 2018 odehrálo skoro 86 tisíc cest po městě a k dispozici je momentálně 2 203 řidičů.

  • Mladí Severoameričané kempují víc než kdy dřív, chtějí být blíž přírodě

    17. červenec 2019
    Kempování - grilování - stanování

    Kempování a pobyt v přírodě se v Severní Americe vrací na čestná místa žebříčku trávení volného času, zřejmě to prý i souvisí s návratem lidstva k přírodě.

    Podle čerstvé severoamerické zprávy o kempování, která v letech 2014–2019 v této oblasti mapovala zvyky a preference Severoameričanů, se za táborníky označilo víc mladých lidí než kdy dřív. Počet těch, kteří tráví volno kempováním aspoň třikrát ročně, se za posledních pět let zvýšil o 72 % a do kanadských a amerických kempů přibylo úctyhodných sedm milionů rodin s dětmi do 18 let. Jak píše server Inhabitat, autoři zprávy taky spočítali, že turistice a kempování přidávají nejvíc na popularitě právě mladí, kteří ho propagují mezi vrstevníky. A kromě mladých přibývají v kempech i lidé jiné barvy kůže, kterých je teď podle statistiky poprvé víc než bílých. Táboří se nejčastěji ve stanech, roste i počet chatařů, uživatelů karavanů nebo těch, které láká glamping. Studie navíc ukázala, že mladé, kteří nově do kempů vyrážejí, láká být „blíž přírodě“, což podle autorů svědčí o tom, že si lidé zdravé zeleně prostě váží víc než dřív. Mileniálové uvádějí, že dalším důvodem, který u nich probudil chuť vyrazit pod stan, bylo narození jejich dětí nebo to, že na sociálních sítích viděli, jak táboří jejich známí.