V Madridu se už na skateboardu neprojedete. Vedení města chystá zákaz

Jestli rádi jezdíte na skateboardu a chystáte se na jaře vyjet do teplejších krajů, raději se vyhněte Madridu. V hlavním městě Španělska nejspíš od dubna začne platit zákaz skateboardingu.

Vedení města vyhlášku, která bude platit i pro skútry a kola, ale vyhne se kolečkovým bruslím a koloběžkám, chystá zavést prý kvůli tomu, aby zklidnilo provoz na chodnících. Madrid je přitom vyhlášeným místem, kam se sjíždí skateboardisti a skateboardistky z celého Španělska. Pokud je v dubnu na ulici chytne policie, mohou přijít o skateboard a ještě zaplatit pokutu ve výši 200 až 500 euro. Podobný zákaz už v minulosti padnul v Barceloně, kde byl ale hlavním důvodem přebujelý skateboardový turismus. V případě Madridu je však situace trochu jiná. „Problémem je mobilita ve městě. Kdyby bylo problémem ničení laviček, tak je to pochopitelné,“ vysvětluje jeden z místních skateboardistů Noah pro časopis Jenkem. Podle něj vedení Madridu nejspíš pro skútry a kola zavede speciální pruhy na silnicích, ale skateboarding bude legální jen ve skateparcích. Skateboardová komunita v reakci na zprávy z Madridu upozorňuje, že ačkoliv se skateboarding za dva roky stane olympijskou disciplínou, považovat ho za pouhý sport, který patří do uzavřených skateparků, je mylné. Podle ní jde o živou kulturu, která se vyvíjí společně s proměnami měst. Proti chystané vyhlášce vznikla petice a včera na několika místech Španělska proběhly i protestní akce. Konečné rozhodnutí by mělo padnout dnes.

Spustit audio
  • Kukačka překonala při migraci vzdálenost 12 000 km, vědce to udivilo

    27. květen 2020
    Kukačka obecná

    Vědci sledovali pomocí satelitní visačky kukačku, která právě přeletěla z jižní Afriky na hnízdiště v Mongolsku a urazila tak více než 12 000 km. Pták překonal oceány i silný vítr a jeho cesta vedla přes 16 zemí. Podle expertů jde o enormně dlouhou cestu.

    Sledovaná kukačka obecná byla vědci pojmenována Onon po mongolské řece. Svůj let zahájila 20. března, kdy opustila svou zimní destinaci v Zambii. Onon je jedním z pěti ptáků, kterým byla minulý rok v létě v Mongolsku přidělena satelitní visačka v rámci projektu Mongolia Cuckoo Project. Jedná se o spolupráci mongolských vědců s britskou organizací British Trust for Ornithology (BTO) zkoumající migraci na velké vzdálenosti.

    Onon letěla bez zastavení tisíce kilometrů nad Indickým oceánem, průměrná rychlost letu byla 60 km/h. Přeletěla například Saúdskou Arábii či Keňu. Právě ona je však jediným z pěti ptáků, který svou zpáteční cestu do Mongolska dokončil. Další označená kukačka se při zpátečním letu dostala až k provincii Jün-nan v Číně, kde poté pravděpodobně zemřela vyčerpáním nebo byla ulovena.

    „Myslím, že fakt, že jsou ptáci schopni létat tak velké vzdálenosti takovou rychlostí, je velkým zjištěním. Musí být schopni najít si vhodná místa na přestávky a lov potravy a také přesně vědí, kudy letět, aby měli příznivé větrné podmínky, které jim let usnadní,“ říká Chris Hewson z BTO a tvrdí, že projekt nám o dálkové migraci odhalil mnoho nového.

    Nebezpečí hrozící migrujícím ptákům je vždy přítomné, ať už v podobě predátorů, pytláků, vyhladovění, či nepřízně počasí. Přesto, jak zdůrazňuje Hewson, v době, kdy téměř nikdo z nás vzhledem k pandemii koronaviru není schopen nikam létat, je něco uklidňujícího na ptákovi, který překonává obrovské vzdálenosti. Znamená to, že na Zemi to stále funguje tak, jak má.

    „Je to krása. Tenhle malý ptáček si létá, kde chce, i když my nemůžeme. Bere nás na všemožná místa,“ napsal na svůj Twitter jeden uživatel v reakci na bezpečný návrat kukačky Onon do Mongolska.

  • V Kostarice se mohou brát stejnopohlavní páry, ve Střední Americe je to prvenství

    27. květen 2020
    stejnopohlavní svatba

    V úterý vstoupil v platnost zákon povolující manželství osob stejného pohlaví. Díky tomu se Kostarika stává první zemí ve Střední Americe, která legalizovala homosexuální sňatky. Ústavní soud v srpnu 2018 rozhodl, že zakazovat manželství osob stejného pohlaví je protiústavní, a dal parlamentu 18 měsíců na právní úpravu, s tím, že v případě žádné akce bude původní ustanovení automaticky zrušeno.

    Začátkem tohoto měsíce se více než 20 zákonodárců pokusilo oddálit rozhodnutí o homosexuálních sňatcích o dalších 18 měsíců, ale opatření se nezdařilo a zákaz byl o půlnoci zrušen. Přesto si však stejnopohlavní páry na běžný obřad ještě počkají, zatím může sňatek kvůli koronavirovým omezením proběhnout pouze online.

    „Kostarika slaví. Rovnost manželství se u nás stala skutečností, jsme první ve Střední Americe! Máme obrovskou radost a děkujeme všem, kteří se zasloužili o to, aby se to stalo,“ napsala ve svém příspěvku na Twitteru Mezinárodní asociace leseb, gayů, bisexuálů, trans a intersexuálů (ILGA).

    Kostarika se stává po Ekvádoru, který tak učinil v minulém roce, šestou zemí v Latinské Americe, která umožnila homosexuální sňatky, zároveň je 28. členským státem OSN, který uznává manželství osob stejného pohlaví. Navzdory značné opozici náboženských skupin jsou homosexuální svazky v Latinské Americe stále častěji přijímány. Homosexuální páry mohou momentálně uzavřít sňatek v Argentině, Ekvádoru, Brazílii, Kolumbii, Uruguayi a částech Mexika.

  • Místo tiskovky koncert. Islandští epidemiologové se s výjimečným stavem rozloučili písní

    27. květen 2020
    Islandští epidemiologové se s výjimečným stavem rozloučili písní

    Že tiskové konference nemusí nutně mít jen podobu věcného sdělování informací, nás několikrát v době koronavirové krize přesvědčili čeští politici a specialisté. Islanďané tuto disciplínu ale povýšili ještě o několik stupňů: na posledním brífinku, uzavírajícím čas výjimečných opatření, si rovnou všichni zazpívali!

    Severský stát se zatím vypořádává s epidemiologickou situací nadmíru dobře a v pomyslném žebříčku zemí s nejmenšími zdravotními následky pro populaci se řadí mezi ty nejúspěšnější, po bok kupříkladu Slovenska. Ještě je předčasné vynášet nějaké absolutní soudy, ale určitě svou roli sehrálo včasné uzavření ostrova, až na oblast hlavního města nízká hustota osídlení a také součinnost mezi občany a zástupci zodpovědných státních orgánů, kterým veřejnost vyjadřovala důvěru a podporu. Značnou oblibu (a místo na tričku) si získal už v počátcích šéf krizového štábu Víðir Reynisson, když s notnou dávkou ironie spoluobčanům doporučil, aby dodržovali hodinu, kdy se nebude mluvit o koronaviru. Narážel tím na moment rostoucí paniky v důsledku všeobecného zahlcení zprávami a informacemi na jediné téma.

    V triu, které ze závěrečné tiskové konference udělalo tak trochu happening islandské hudby, pochopitelně tedy nemohl chybět. Spolu s ním ho tvořili šéfka zdravotnictví Alma Möller a vrchní epidemiolog Þórólfur Guðnason, který ve volných časech vystupuje v revivalové kapele Beatles, a ujal se proto na tiskovém koncertu mikrofonu. Nezaznělo ovšem ani Help! nebo Let It Be, ale islandská skladba Ferðumst innanhúss (Cestuj doma), která na začátku dubna, tedy v kritické době, apelovala na Islanďany, aby si tentokrát na Velikonoce odpustili cestování a radši zůstali doma. Že neminula cíl, dokazují novináři přidávající se k trojici na pódiu ve společném zpěvu. Ostatně to můžete zde posoudit sami.

  • Masajská rezervace zůstává kvůli pandemii bez příjmů, na její náklady se složilo už 100 000 lidí

    26. květen 2020
    Masajové

    Jak Covid-19 zasahuje turistický průmysl napříč planetou, tvrdě dopadá i na masajskou přírodní rezervaci Nashulai. Na 240 hektarech tu žije tři tisíce domorodců, kteří jsou zcela závislí na výdělcích z cestovního ruchu.

    Kmen proto požádal o pomoc na komunitní webovce Avaaz a Masajům obratem poslalo příspěvek sto tisíc lidí. Tím zajistili plat strážcům, kteří v rezervaci chrání před pytláky migrující slony, za další peníze kmen nakoupil hygienické a zdravotnické pomůcky, které Masajům pomůžou pandemii bezpečně přečkat. Avaaz pomohl rezervaci už předtím. V roce 2016 umístili Nelson Ole Reiyia a Margaret Koshal Reiyia na webovku projekt, který životní prostor Masajů pomohl přeměnit na chráněnou přírodní rezervaci.

    Vznikla tak Nashulai Maasai Conservancy, což je podle serveru Good News Network inovativní způsob, jak Masajům pomoci udržet jejich tradiční způsob života v souladu s přírodou a zároveň jim zprostředkovat nutnou obživu. Rezervace přivedla do oblasti vnější kapitál prostřednictvím nabídky safari, táboření a dalších kulturních akcí. Masajští muži, jako tradiční válečníci, kteří se umí perfektně pohybovat v terénu, se stali strážci – sledují a kontrolují vývoj zvířecích populací a chrání oblast před pytláky.

  • Jeden dlouhý zpáteční let smaže dva roky vašeho veganství, vychází ze 7000 studií o klimatické krizi

    26. květen 2020
    vegan - veganka

    Celosvětový pokles emisí skleníkových plynů během pandemických opatření podle očekávání vědců brzy skončí a produkce se vrátí na svou předchozí úroveň. Odborníci proto apelují na jednotlivce i jejich vlády, aby přijali opatření, která tomu zabrání. Mezinárodní tým porovnal data ze sedmi tisíc studií klimatické krize z celého světa a vypracoval seznam nejúčinnějších změn, které můžou jednotlivci udělat ke snížení své uhlíkové stopy.

    Jejich práci publikoval odborný časopis Environmental Research Letters. Podle výzkumného týmu jdou za domácnostmi celé dvě třetiny celosvětové produkce emisí skleníkových plynů. Jak v deníku The Independent upozornila Diana Ivanova z univerzity v britském Leedsu, pro ono nejúčinnější desatero není potřeba vyvíjet žádné nové technologie, jde jen o omezení spotřeby.

    V desateru se na prvním místě nachází omezení provozu osobního auta. Pokud se bez něj prý dokážeme úplně obejít, roční úspora by mohla být víc než dvě tuny CO2 na každého člověka. Druhou nejúčinnější úsporou je podle výsledků srovnávací studie omezení dálkových letů. Pokud vynecháme aspoň jeden ročně, ušetříme 1,68 tuny CO2, což je podle vědců ekvivalent úspory dvou let plně veganského života. Pokud by prý lidé respektovali doporučená opatření v desateru, vedlo by to podle výpočtů v průměru k úspoře až devíti tun oxidu uhličitého na osobu ročně. Vědci k tomu přikládají data, že průměrná uhlíková stopa na některých kontinentech je na osobu víc než čtyřnásobně větší, než je nutné pro splnění cílů v oblasti klimatu do roku 2030.

    Pusťte si taky O polovinu více cyklistů než před pandemií. Co se změnilo v pražské dopravě a jak to udržet?

  • Čeští architekti posadili na střechu domu skleník. „Výjimečný klient chce výjimečná řešení,“ říkají

    26. květen 2020
    České architektonické studio RicharDavidArchitekti umístilo na střechu nově postaveného rodinného domu skleník

    České architektonické studio RicharDavidArchitekti umístilo na střechu nově postaveného rodinného domu skleník. Jejich práce si všiml londýnský architektonický magazín Dezeen.

    Dům, který stojí v sadu u Hořic, je jednopodlažní a vymyšlený tak, aby jeho zbytkové teplo zahřívalo skleník plný kaktusů, který se nachází na jeho střeše. „Dům i skleník jsme navrhli v co nejjednodušší podobě,“ řekl magazínu Dezeen spoluzakladatel studia David Kazický. „Nikdy jsme ale tyhle dvě položky nepropojili do jedné, vždycky to byly samostatné objekty,“ dodává. Upozorňuje taky na to, že stavba je neobvyklá ještě jednou věcí – do jednotlivých místností se totiž vstupuje přímo z venkovní terasy. „To rozhodně není v této části světa typické. Naopak v některých asijských zemích je to docela běžné,“ říká Kazický.

    Uprostřed domu, jehož interiéry navrhly Jana a Hana Medkovy, je velký otevřený obývací a jídelní prostor, který je přístupný z terasy po obou stranách domu. Na jedné straně centrálního prostoru je ložnicové apartmá, na druhé straně pracovna a koupelna. „Odráží se tu, že šlo o jedinečného klienta. Ten chtěl zcela jedinečné řešení,“ uzavírá Kazický. Dezeen ještě připomíná, že další domy, které mají na střeše posazený skleník, najdeme třeba v německém Oberhausenu nebo v japonské restauraci v Denveru v Coloradu.

  • Bolivijský školní orchestr je už dva měsíce uvízlý na 600 let starém strašidelném zámku v Německu

    26. květen 2020
    Zámek Rheinsberg

    Bolivijský orchestr složený převážně ze sedmnáctiletých muzikantů přijel do Německa na koncertní turné v březnu. V zemi ale právě vrcholila pandemie koronaviru, a jak píše britská zpravodajská stanice BBC, celý orchestr, aniž by odehrál jediný koncert, uvízl v karanténních opatřeních v šest set let starém zámku Rheinsberg severozápadně od Berlína. 

    Středověká budova byla od roku 1500 domovem německých šlechtických rodin včetně pozdějšího krále Fridricha II. Velikého. Nedobrovolný pobyt na charismatickém místě je pro mladé Bolivijce zřejmě velkým zážitkem. Popkulturnímu serveru Variety se svěřili, že ducha někdejšího pruského krále tam pořád cítí i ti, kteří na takové věci nevěří. Atmosféru umocňuje taky dvanáctičlenná vlčí smečka, která žije v zámeckých okolních lesích. I s nimi se už mladí hudebníci setkali.

    Orchestru finančně vypomáhá MaerzMusik, festival, na němž měli Bolivijci vystoupit. Podle ředitele festivalu jsou náklady na ubytování na zámku skoro 38 a půl tisíce dolarů měsíčně. Mladí muzikanti tu zatím strávili 75 dní. Bolivijské velvyslanectví podle BBC doufá, že domů budou moci odletět začátkem června.

  • Žádné válčení a hrdinství, herní boom zažívá řízení autobusu a farmaření

    25. květen 2020
    Ze hry Bus Simulator 18

    Vaším úkolem je skrz nemilosrdnou drsnou krajinu dopravit náklad zboží. Před jízdou si musíte pečlivě vybrat, jak a čím ho přepravíte, pak namontujete správné pneumatiky a co nejpřesněji vypočítáte svoji spotřebu paliva.

    Na zamrzlých silnicích na severní Aljašce totiž není prostor pro nějaké náhodné akce. Vítejte v precizně vystavěné offroad simulační hře, která má za úkol jediné – vypadat jako ve skutečnosti. Jak píše britský server The Guardian, během posledních pěti let se s hrami, které simulují normální opravdovou práci, kdy řídíte a něco někam vezete, roztrhl pytel. Euro Truck Simulator, Bus Simulator nebo Train Sim World přitáhly davy fanoušků i uznání kritiky.

    Každá hra představuje nějakou profesi s obrovským důrazem na detail a momentálně zastiňuje fantasy, kde se můžete stát kosmickým pirátem, válečnickou princeznou nebo fotbalovou superstar – hru Farming Simulator, ve které je hlavní výzvou úspěšně sklidit pšenici, si koupilo 25 milionů lidí. „Naše hráče zajímají detaily,“ řekl deníku The Guardian Julian Mautner, jehož tým stojí za hrou Bus Simulator. „Pravidelně mluvíme s řidiči autobusů o tom, co v provozu řeší a jaké manévry musí s vozy dělat,“ vysvětluje. Dodává, že k tomu audio tým připravuje víc než tisíc nahrávek zvuků různých autobusů a firma teď usiluje o získání skutečných 3D dat palubních desek, protože „tu jsou nějaké nepřesnosti, kterých si hráčská komunita hned všimla“.

    Simulační hry mají podle svých zastánců i nostalgickou hodnotu. Train Sim World třeba umožňuje hráčům řídit historické vlaky po starých trasách, což prý využívají řidiči v důchodu, kteří se vrací do „svých“ lokomotiv na „svých“ cestách.

  • „Povstala z mrtvých“. Po 28 letech vědci ve Finsku vyfotili samici vzácného sladkovodního tuleně

    25. květen 2020
    Po 28 letech vědci ve Finsku vyfotili samici vzácného sladkovodního tuleně – Venlu

    Tuleň kroužkovaný saimaaský (Pusa hispida saimensis) žije pouze na jediném místě na světě, a to v největším finském jezeře Saimaa, především v okolí města Savonlinna. Když roku 1992 ochránci přírody přemisťovali pětiletou samici Venlu z lokality v okolí Haukivesi do jižní oblasti jezera za účelem posílení zdejší uvadající populace, netušili, že ji na dlouhá léta vidí naposledy.

    Vzhledem k tomu, že tuleni tohoto poddruhu se dožívají průměrně něco kolem 30 let, není se čemu divit, že vědci měli Venlu dnes už dávno za mrtvou. O to větší muselo být překvapení, když se koncem dubna tohoto roku na fotografiích výzkumníků objevila samice s nezaměnitelným vzorováním na kožešině. Skvrny na srsti jsou totiž v případě každého exempláře tuleně kroužkovaného saimaaského tak unikátní, že mohou sloužit jako specifikační znak. S tím právě operuje projekt fotografické identifikace vědců z Východofinské univerzity, kteří utváří fotografickou databázi obrázků jednotlivých zástupců tohoto poddruhu.

    „Všichni jsme byli překvapení, když jsme zjistili, že Venla žije. Zároveň to ale dokazuje, jak užitečná je metoda fotografické identifikace při monitorování dlouhověkých a vzácných tuleňů kroužkovaných saimaaských,“ uvedl v prohlášení pro WWF Finland Mervi Kunnasranta, výzkumník z Východofinské univerzity. S pomocí techniky takto vědci mohou odhadovat velikost populace tuleňů, stejně jako zaznamenávat životní cyklus zvířat nebo jejich vzájemné vztahy.

    A co Venla těch 28 let, kdy takzvaně zmizela z radaru, dělala? Kromě všech dalších běžných tuleních věcí především to, proč byla na svou „misi“ na jih vyslána. Plodila další a další generace tuleňů a přispívala k zachování jednoho unikátního zvířecího druhu. Ve 33 letech se přitom má prý pořád čile k světu. A to se honosí titulem „nejstaršího zaznamenaného tuleně kroužkovaného saimaaského“! Zprávu přinesl web finské veřejnoprávní televize Yle.