V neděli se bude hrát na restaurace. Koná se Restaurant Day
Jediný způsob, jak se vyhnout všem povinnostem, které nařizovaly městské vyhlášky, bylo otevřít si pop-up podnik na jeden den, zjistila skupinka Finů, když se jeden z nich snažil otevřít si v Helsinkách restauraci. Jejich zjištění následoval brainstorming, kampaň na sociálních sítích a historicky první Restaurant Day, kdy se ve finských městech otevřelo naráz 40 jednodenních restaurací.
Festivalu Restaurant Day, který se z Finska během tří let rozšířil až za Jekatěrinburg, do Mexika, Austrálie nebo na ostrov Nový Foundland, se nejvíc daří ve městech, kde se mísí obyvatelstvo různých původů. Na prvním finském vydání se vařilo podle různých světových kuchyní, objevovaly se ale i stánky, kde se prodávala mražená pizza ze supermarketu ohřátá v mikrovlnce.
Podle zakladatelů vznikl Restaurant Day hlavně pro ty, co si vždycky chtěli otevřít restauraci, ale nikdy to neudělali, takhle si to můžou na jeden den vyzkoušet. „Tak jako se dá hrát na doktory, hrajeme si na restaurace,“ říká Timo Santala. Festivalu se taky pravidelně účastní charitativní projekty. Napéct koláčky, prodat je na školní chodbě a výtěžek věnovat charitativní organizaci je jedna z věcí, které studenty v USA a v řadě evropských zemí naučí už základní škola. Dát ostatním vědět svoji motivaci k účasti se dá i na blogu Restaurant Day.
Úspěšnost festivalu je daná hlavně jednoduchostí celého podniku. K účasti nepotřebujete prakticky nic jiného než navařit jídlo, postavit se s ním na ulici a dát přes sociální sítě vědět, kde vás lidé najdou. Webové stránky festivalu nebo aplikace do telefonů umožňují snadno najít všechna pop-up místa, která o sobě dají vědět. Na podobném principu fungují úspěšné holandské stránky Thuisafgehaad, na kterých dávají lidé z domu vědět, co zrovna vaří. Přes aplikaci jim napíšete, že se chystáte stavit, a po cestě domů si můžete snadno vyzvednout večeři za pár eur.
Příští Restaurant Day se koná 16. února, už poněkolikáté oživí i místa v Praze, poprvé se připojují i mimopražské podniky a jednotlivci. „Celá moje koncepce je pop-up, dělám čajový pohoštění, mám čajový vůz, tak se objevuju na různých místech a tam vždycky dělám nějakou akci, i třeba v zahraničí, teďka před pár dny jsem servíroval čaj v Polsku před kostelem,“ říká Kamil Novotný, který se nachomýtl už k prvnímu Restaurant Day v Praze na Krymské a pomáhal festival promovat. Letos se už nebude nabízet jídlo jenom na Krymské, zapojuje se letenské Café Lajka, žižkovská Pracovna nebo třeba lidé v Jičíně, Valticích nebo v jesenickém Valentine‘s Café.
„My ten prostor neumíme vůbec chápat jako veřejnej, neuvědomujeme si, že je pro nás, že bysme ho měli využívat. Mně se na tom hrozně líbí, že to posunuje hranici vnímání, toho, co si myslíme, že můžeme a nemůžeme,“ říká Kamil. „Cílem je oživit to svý místo, tu svou ulici, to svý hřiště, tam, kde chodím deset let kolem baráku, ale neznám tam ty lidi, přes jídlo je ta věc vždycky snadná a nejrychlejší.“ Jako asi každý, kdo se akce účastní, má Kamil radost z toho, jak rychle se za dva roky rozšířila, a těší se, že se bude konat i na místech, kde to nikdo nečeká.
„Spousta míst je krásnejch, úplně zapomenutejch, třeba na Chodově, když se řekne Chodov, tak každej ví, co to znamená, ale tam je třeba ústí potoka, který je úplně nádherný, mezi panelákama, vypadá to jako nějaký takový zenový jezírko, tam prostě patří deky, patří se, aby se o něm vědělo.“
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
