V nové knize o pražském sídlišti Solidarita by se mohli developeři v lecčem inspirovat

29. duben 2016
03336164.jpeg

„Jako historička umění a zároveň obyvatelka sídliště Solidarita jsem se začala zajímat o historii téhle zástavby a pokoušela jsem se přijít na to, čím je tohle sídliště tak specifické. Právě díky bydlení na Solidaritě jsem si totiž na vlastní kůži uvědomila, že architektura a urbanistické řešení zástavby mohou mít vliv na její obyvatele, jejich život a vzájemné vztahy,“ objasňuje Barbora Špičáková, proč se před dvěma lety pustila do práce na knize, která mapuje historii i současnost pražského sídliště Solidarita.

Kniha vyšla pod hlavičkou Archivu výtvarných umění a na první pohled zaujme její velmi vydařené grafické zpracování, které je dílem Adély Svobodové. Publikace, která by mohla zaujmout všechny fanoušky poválečné architektury, obsahuje nejen historii a dobový kontext výstavby, ale ukazuje i to, jak sídliště Solidarita funguje dneska. Texty tří renomovaných historiček architektury Kimberly Elman Zarecor, Evy Novotné a Michaely Janečkové totiž doplňuje dvanáct rozhovorů s místními obyvateli. Ti také do knihy přispěli fotografiemi z rodinných alb, které ukazují každodenní život na tomto sídlišti v průběhu celé jeho historie.

Solidarita se začala stavět v rámci poválečného hospodářského plánu, takzvané dvouletky, v letech 1946–1948. Pro podobu sídliště je klíčové poučení z principů skandinávské družstevní bytové výstavby. Už v zadání pro návrh sídliště byly stanoveny následující podmínky: zástavba musí být řešena jako funkční celek s dostatečnou občanskou vybaveností a velkým množstvím zeleně.

03336174.jpeg

Barbora Špičáková říká, že by byla ráda, kdyby kniha o Solidaritě inspirovala i současné developery a městské části k tomu, aby hlavním kritériem při výstavbě nových obytných komplexů nebyla jen maximální výtěžnost plochy, ale aby se kladl důraz i na to, jak se jejich obyvatelům bude v nové zástavbě žít. „Myslím, že v lecčem může sídliště Solidarita sloužit jako příklad pro nové stavební projekty dodnes,“ shrnuje závěrem Barbora Špičáková. Poslechněte si celý rozhovor.

Další články autora